Šestice účastníků experimentu Mars 500 dnes po dlouhých 520 dnech opustila své dobrovolné zajetí a vyšla na denní světlo. Účastníci projektu, jehož cílem bylo simulovat výpravu na Mars, podle expertů svůj úkol zvládli úspěšně.
Už za pár hodin se v Moskvě otevře modul s kosmonauty, kteří strávili uplynulý rok a půl simulovaným letem na rudou planetu. Vědecký projekt Mars 500 uspořádali společně ruský Institut lékařských a biologických problémů a Evropská vesmírná agentura.
Rusko se chystá stavět nový kosmodrom Vastočnyj. Bude stát na Dálném východě, v Amurské oblasti. Experti kosmické agentury Roskosmos tam dnes začali mapovat území, kde má kosmodrom v budoucnu stát. Bude to v odlehlé oblasti, asi 300 kilometrů severně od města Blagoveščensk.
Indická raketa dnes vynesla na oběžnou dráhu družici, která bude monitorovat koloběh vody v atmosféře. Tato francouzsko-indická vědecká družice je pokračování amerického výzkumu vodní páry v atmosféře.
3:32
|Milan Kopp, Vít Pohanka, Lucie Maňourová, Veronika Sedláčková, David Šťáhlavský, Aneta Vojtěchová, Kristina Winklerová|Zprávy ze světa
Raketoplán Atlantis úspěšně přistál. Uzavřel tak kapitolu těchto vesmírných plavidel, která trvala 30 let. Nyní čeká americké kosmonauty pětileté období letů ruskými raketami Sojuz, USA spřádají další kosmické plány.
Američané sice mají stovky astronautů. Ale málokterých z nich je takovou legendou a je tak známý, jako John Glenn. Nestanul sice na Měsíce, ale jako první Američan obletěl Zemi ve vesmíru. Dnes slaví veterán z 2. světové války a korejského konfliktu 90. narozeniny.
Raketoplán Atlantis se připravuje na poslední cestu do vesmíru. Start plánovaný na zítřek ale komplikuje počasí. Z Karibiku totiž zamířil na Floridu pás tropických bouřek.
Uplynulo právě půl století od slavného projevu amerického prezidenta J. F. Kennedyho, ve kterém oznámil plán dostat do konce desetiletí živého člověka na Měsíc a zpět. Ambiciózní projekt Apollo vyhlásil tehdejší šéf Bílého domu před společným zasedáním Kongresu. Cíl se podařilo Američanům splnit o osm let později.
Alan Shepard se přesně před padesáti lety stal prvním Američanem ve vesmíru. Tento milník v kosmickém výzkumu bývá ale často opomíjen, a to i ve Spojených státech.
Americký raketoplán Discovery na své poslední misi zakotvil u Mezinárodní vesmírné stanice s mírným zpožděním. Posádka proto musela pracovat déle, než je obvyklé. Dnes zahájila týdenní pobyt vybalováním a stěhováním zařízení a zásob.
Čína a Rusko vyšlou sondu k Marsu. Start je naplánován na letošní říjen. Moskva i Peking chtějí společně zkoumat především životní prostředí na rudé planetě. Výzkum je zároveň součástí vesmírného plánu Číny, který zahrnuje i studium lunárního povrchu a vyslání lidské posádky na Měsíc.
Už 31. října 2000 odstartovala ruská kosmická loď Sojuz. K Mezinárodní vesmírné stanici dopravila amerického velitele Williama Shepherda a jeho ruské kolegy Sergeje Krikaljova a Jurije Gidzenka.
Mezinárodní astronautický kongres bude Praha hostit po více než třiceti letech. Naposledy byl kongres pořádán ještě v tehdejším Československu v roce 1977. V době, kdy mezi sebou o nadvládu vesmíru ještě stále soupeřily Spojené státy a Sovětský svaz.
Opustit planetu Zemi a zase se na ni vrátit, tím se moc lidí pochlubit nemůže. Někteří z nich - mezi nimi i jediný český kosmonaut Vladimír Remek - se dnes slétli do Brna.
Írán vyšle do roku 2019 do vesmíru vlastní kosmickou loď s lidskou posádkou. Prohlásil to íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. Zároveň zopakoval, že už v srpnu vynese Teherán do kosmu svůj satelit Sandžeš.
Ruské kosmické nákladní lodi Progress se nepodařilo spojit s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Během pokusu o přistání minula cíl a začala nekontrolovatelně rotovat. Podle ruských agentur ale loď není ztracena, dalším možným termínem pro manévr bude zřejmě neděle.
Rok a půl v izolaci, bez spojení s nejbližšími a možnosti nadechnout se čerstvého vzduchu. Pro leckoho by to byla noční můra. Šest dobrovolníků, kteří se přesně k takovému scénáři zavázali svým angažmá v misi Mars 500, si však plní svůj dětský sen. Dokonce jim ani nevadí, že let na rudou planetu je jen simulovaný a maketa jejich vesmírné lodi příštích 18 měsíců neopustí území Moskvy. Jak má život šestice vypadat a co všechno si organizátoři od projektu slibují?
Čína vyšle do vesmíru svou první kosmonautku. Vybraná bude z celkem šestnácti kandidátek, které musí projít náročným výcvikem. Historicky prvním čínským kosmonautem se stal Jang Li-wej, který se s raketou Šen-čou 5 dostal na oběžnou dráhu v roce 2003.
Z kosmodromu Bajkonur dnes odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici ruská raketa Sojuz s dalším vesmírným turistou na palubě. Americký milionář Richard Garriott je v pořadí už šestým člověkem, který podnikl placenou cestu do kosmu. Na palubě cestuje společně se dvěma dalšími kosmonauty - z Ruska a Spojených států, kteří vystřídají současnou posádku Mezinárodní vesmírné stanice.
Z kosmonauta evropským politikem. To je v celku známý příběh 1. československého kosmonauta Vladimíra Remka. Před 30 lety letěl jako první nesovětský a neamerický občan do vesmíru. Dnes je poslancem Evropského parlamentu. Není ovšem v tomto shromáždění s kosmickou zkušeností sám. Za italskou levici v parlamentu zasedá i Umberto Guidoni. Právě on uspořádal na půdě europarlamentu oslavu výročí letu prvního evropského občana do kosmu.
Po 15. hodině našeho času na floridský Mys Canaveral bezpečně dosedl americký raketoplán Atlantis. Jeho mise trvala necelé dva týdny a jejím hlavním cílem bylo dovézt na oběžnou dráhu evropskou vesmírnou laboratoř Columbus a připojit ji k Mezinárodní vesmírné stanici ISS.
Americká agentura pro vesmír a letectví se dnes opět pokusí o přistání raketoplánu Atlantis na Floridě, kde to včera překazily nízké mraky a bouřky. Americký vesmírný koráb má zatím dost energie na to, aby případně vydržel na oběžné dráze do neděle.
Americký raketoplán Atlantis se v úterý odpoledne našeho času odpoutal od Mezinárodní kosmické stanice. Opravený ruský počítačový systém tentokrát zareagoval správně a vyrovnal za pomocí stabilizačních motorků polohu stanice.
Posádka raketoplánu Atlantis dokončila montáž nových solárních panelů na Mezinárodní kosmické stanici, během které došlo ke kolapsu ruských počítačů. Ruští kosmonauti je už z velké části zprovoznili, ale stále nezjistili příčinu výpadku životně důležitých funkcí systému.
Americký raketoplán Atlantis dnes ráno našeho času úspěšně odstartoval na oběžnou dráhu. Posádka vedená velitelem Rickem Sturckowem má nabitý harmonogram prací na Mezinárodní kosmické stanici, na kterou veze raketoplán další důležité zařízení.
Z kazašského kosmodromu Bajkonur večer úspěšně odstartovala ruská raketa s pátým vesmírným turistou. Na palubě je spolu se dvěma ruskými kosmonauty také americký miliardář maďarského původu Charles Simonyi.
Američtí astronauti dokončili několikaměsíční propojování nových slunečních zdrojů energie, které prodlouží přistávací dobu amerických raketoplánů u Mezinárodní kosmické stanice o třetinu. Překonali také několik rekordů práce ve volném vesmírném prostoru.
Posádka amerického raketoplánu Discovery už na Mezinárodní kosmické stanici dokončila velkou část práce, kterou měli před třemi lety provést jejich kolegové z tragické mise Columbie. Po zapojení nových zdrojů energie se jim podařilo oživit tři roky stará zařízení.