Francie stále více omezuje styky s africkými státy, v nichž vojenské junty v uplynulých měsících provedly převraty. Paříž podle deníku Le Monde nařídila přerušit i kulturní projekty s těmito státy.
Film na mezinárodním festivalu v Benátkách obdržel i zvláštní cenu poroty. Snímek polské režisérky pojednává o migrační krizi na bělorusko-polské hranici, a to z několika různých perspektiv.
Úspěšní autoři se musí rozhodnout mezi recyklací a novými nápady. Režisér kultovního Pupenda nebo Pelíšků chce jít druhou cestou, u seriálu o bílé mafii mu ale cestu zkřížily právní překážky.
Roky trvající soudy o cyklus obrazů Alfonse Muchy se uzavřely dohodou. Malířův dědic souhlasil se stažením žaloby a spoluprací na umístění uměleckého díla v Praze. Zasáhnout ještě může další příbuzná.
Besedu s herci Zdeňkem Svěrákem, Miloněm Čepelkou a Petrem Bruknerem vysílá Český rozhlas živě od 17.00 z pardubického divadla. I v nadcházející sezoně bude soubor uvádět všech patnáct her.
„Jedná se o hroby kultury lineární, jsou to čtyři pohřby na sídlišti, staré asi 7000 let, to znamená 5000 let před naším letopočtem,“ říká archeoložka Slováckého muzea Dana Menoušková.
Letos se do hlavní soutěže dostal nový film Agnieszky Holland. Její snímek „Hranice“ vznikl v české koprodukci. Režisérka v něm vypráví příběh podle skutečných událostí z polsko-běloruské hranice.
„Nechci se obohatit. Okamžitě bych svůj podíl věnovala nějaké neziskové organizaci nebo spolku pro Slovanskou epopej, který jsem spoluzakládala,“ vysvětluje své rozhodnutí Jarmila Mucha Plocková.
Co může mít móda společného s uměním? V kontextu 60. let minulého století to odkrývá nová výstava Fashion Paradox – Móda X Umění, která je aktuálně k vidění v pražském Museu Kampa.
Vyrábí šperky a věří v sílu amuletu. „Vůbec o tom nepochybuji, je to stará věc, je to můj úhel pohledu na život,“ říká Jakub Diego Lovacký, který žije 23 let v Mexiku.
„Už v útlém věku jsem se obeznámil s českým jídlem a českou kulturou. Třeba jsem se naučil polku. V Česku jsem se okamžitě cítil hodně dobře,“ říká spisovatel.
V knize Stanoviště: Na stráži od autora dystopického románu Metro Dmitrije Gluchovského zbyl z Ruska po krátké a kruté občanské válce jen zlomek jeho původní velikosti.
Zatímco levé křídlo budují pracovníci od základů, z hlavní středové části a z pravého křídla zbyl skelet budovy. Dělníci tam teď budují technické zázemí.
Zástupci pracovníků nespokojených s finančním ohodnocením a znepokojených rozmachem umělé inteligence aktuálně nemají naplánovaná další vyjednávání s představiteli produkčních společností.
Archeologové sice doufali v nález bohatého pravěkého pohřebiště, nově vytyčený dobývací prostor ale skrýval jen dva pravěké hroby – konkrétně šlo o příslušníky kultury se šňůrovou keramikou.
Společným jmenovatelem příběhů jsou životy ničené nebo zastíněné rozsáhlou chobotnicí drogového násilí, ale pro řadu diváků bude sama nejasnost příběhu značnou překážkou.
Nová sbírková expozice 1939–2021: Konec černobílé doby v Národní galerii v Praze nabízí myšlenkovou mapu, která vypovídá nejen o estetických hodnotách doby, ale také o společenském kontextu.
Databáze nyní čítá 300 uměleckých děl, nichž je známo, že je v poslední době vlastnili ruští občané, na něž se vztahují západní sankce. Jsou v něm i díla Leonarda da Vinciho nebo Andyho Warhola.
Do historie se Friedkin zapsal redefinováním žánrů krimi a hororu. Francouzská spojka s Genem Hackmanem v hlavní roli a Vymítač ďábla dohromady získaly sedm Oscarů a stejný počet Zlatých glóbů.
„Co se týče využití, záleží na lidech, jak to pojmou. Dokážu si představit, že tam bude hrát cimbálová muzika v létě, bude to krásně zastíněné a bude se tam tančit v krojích,“ plánuje starosta.
„Prvotním záměrem bylo navštívit různá evropská města a zároveň pokrýt náklady na cestování. Začátky nebyly vždy ideální, dokonce se nám stalo, že na nás lidi z oken lili vodu,“ vzpomínají hudebníci.
„Klimabox přijde do našeho depozitáře, tam se dílo zabalí, tím se vyrovnávají teploty a jednotlivé vlhkosti. Prostředí pro dílo zůstává totožné v rámci balení a potom odvozu,“ říká ředitel galerie.
Režisér hry připouští, že jim při jejím vytváření nešlo o realismus. „Čerpali jsme z pozdějších filmů Andyho Warhola, kde pracoval hlavně s camp stylizací," vysvětluje.
Miniponorku si potápěči z Hlavní báňské záchranné stanice v Ostravě pojmenovali Columbo One. A to právě pro její zapojení do objasňování orlických vražd, kde měla svou premiéru.