Kyperský prezident Nikos Anastasiadis prezentoval 'plán B' pro záchranu ekonomiky země. Hlava státu si pozvala předsedy politických stran. Plán stojí na podobných základech jako původní, který kyperský parlament odmítl. Ulehčí však drobným střadatelům.
Kyperští politici se snaží zabránit chaotickému bankrotu země. Po odmítnutí záchranného balíku Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu hledají podporu v Rusku. Doufají, že právě tam se jim podaří získat necelých šest miliard eur, které měli podle plánu unijních ministrů financí najít ve svém hospodářství a bankovním systému. Jednání jsou ale zatím bez konkrétního výsledku.
Kyperští politici podle evropských médií v týdnu před rozhodnutím o zdanění vkladů mysleli hlavně na sebe. Údajně poslali do ciziny téměř 4,5 miliardy eur. Výběr peněz ze zdanění vkladů byl podmínkou pro finanční pomoc z Evropské unie. Kyperský parlament ho však odmítl. Nyní kyperští politici jednají o jiných možnostech pomoci – s Evropskou unií i s Ruskem.
Kvůli problémům s Kyprem se může do eurozóny vrátit prudká dluhová krize. Tak reagují analytici na to, že kyperský parlament odmítl podmínky mezinárodní pomoci. Poslancům se nelíbila hlavně mimořádná daň na vklady v bankách.
Kyperský parlament odmítl podmínky, které si vymínila Evropská unie pro finanční pomoc. Součástí dohody mělo být kontroverzní jednorázové zdanění vkladů u tamních bank. Zdanění bylo podmínkou eurozóny pro poskytnutí finanční pomoci Kypru ve výši deseti miliard eur, tedy asi 256 miliard korun, bez níž hrozí zemi bankrot.
Kypr může ochránit obyčejné lidi před daní z bankovních vkladů. Na mimořádné telekonferenci se na tom dohodli ministři financí zemí platících eurem. Podle nich může kyperská vláda sama rozhodnout, na jaké bankovní vklady daň uvalí. Opatření je součástí záchranného balíku pro Kypr. Na ostrově ale vyvolalo velkou nevoli obyvatel.
Kyperští politici i ministři financí eurozóny jednají o tom, jak zmírnit dopad zdanění vkladů na drobné střadatele. Jednou z možností je i úplné vynechání nejchudší skupiny obyvatel a navýšit daň těm bohatším.
Rusko ostře kritizovalo plán Kypru zdanit vklady v tamních bankách. Ruský prezident Vladimir Putin označil tento krok za „nespravedlivý, neprofesionální a nebezpečný“. Řada bohatých Rusů má své úspory právě na Kypru.
Kyperský parlament odložil schvalování podmínek půjčky od Evropské unie na úterý. Brusel podmínil uvolnění miliard jednorázovým zdaněním bankovních vkladů, dohoda ale vyvolala velké rozhořčení mezi obyvateli i některými politickými stranami.
Stovky českých firem se budou podílet na záchraně Kypru. Na ostrově má své sídlo podle agentury ČEKIA přes 1700 českých společností. Těm země v rámci záchranného balíku zvedne daň na 12,5 procenta, a pokud mají na ostrově i bankovní účty, přijdou o část peněz.
Kyperský parlament má dnes na mimořádném zasedání rozhodovat o uvalení daně na peníze střadatelů v kyperských bankách. Stát by měl odebrat téměř 7 procent z úspor lidem majícím na účtu pod 100 tisíc eur a 10 procent z účtů přesahujících tuto částku. Daň je součástí záchranného balíku pro Kypr, na kterém se dohodli ministři financí eurozóny.
Kvůli záchrannému plánu Evropské unie pro Kypr oslabuje euro a klesá cena ropy. Oficiálně se proti zdanění vkladů v ostrovních bankách ohradilo Rusko. Důvod k radosti nemají ani samotní vkladatelé kyperských bank. Teď se snaží své peníze vybrat, i když se tím zdanění už nevyhnou. Banky už totiž na účtech zmrazily částky odpovídající výši daně.
Lidé s konty v kyperských bankách nejspíše přijdou o část peněz. Kyperský parlament bude muset rozhodnout o uvalení mimořádné daně na úspory střadatelů, která je jednou z podmínek pomoci mezinárodních věřitelů. Své jednání ale odročil z dneška na pondělí.
Lidé s bankovními účty v kyperských bankách přijdou o peníze. Každý střadatel na Kypru musí zaplatit mimořádnou daň. Je to součástí záchranného plánu pro Kypr.
Kvůli hrozbě státního bankrotu dostane pomoc další země eurozóny. Ministři financí států platících eurem v Bruselu na mimořádné schůzce jednají o záchranném balíku pro Kypr, který údajně potřebuje až 17 miliard eur. Ostrovní země už kvůli ztrátám svých bank nedokáže splácet dluhy.
Kypr ještě tento měsíc dostane mezinárodní finanční pomoc a stane se tak pátou zemí eurozóny, která čerpá záchrannou půjčku kvůli dluhové krizi. V Bruselu to potvrdili ministři financí států platících eurem.
Kypr by se měl ještě tento měsíc stát pátou zemí, která dostane pomoc od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Zemi totiž kvůli ztrátám jejích bank v Řecku akutně hrozí státní bankrot. O podmínkách pomoci budou dnes v Bruselu jednat ministři financí států platících eurem.
Klíčovým článkem v podvodech s koňským masem je zřejmě kyperská zprostředkovatelská firma. Tvrdí to britský Observer, podle kterého má kyperská společnost Draap Trading také vazby na obchodníky se zbraněmi.
Kypr možná slouží jako místo k praní špinavých peněz. Země proto musí vyvrátit všechny pochybnosti o tom, že proti legalizaci nezákonně nabytých peněz dostatečně nebojuje. Shodli se na tom ministři financí zemí eurozóny. Teprve poté může Kypr dostat záchranné půjčky, o které eurozónu požádal už loni v červnu. Bez pomoci se Kypr nevyhne státnímu bankrotu.
Člověk, který by bez cizí pomoci dávno zbankrotoval, asi není zrovna nejlepším kandidátem na šéfa čehokoli. Jenže přesně v takové paradoxní situaci je právě teď Evropská unie. Během minulých šesti měsíců ji řídili Kypřané a dalšího půl roku budou v jejím čele stát Irové. Nebýt cizí pomoci, obě země by už musely dávno vyhlásit státní bankrot.
Kypr považuje řada českých a slovenských podnikatelů za daňový ráj. Podle agentury ČEKIA mělo k 30. září letošního roku kyperského majitele 1819 českých a 770 slovenských firem. Teď má ale tato země ekonomické potíže. Klesl jí rating hned o tři stupně. To je naprosto výjimečný vývoj.
Na Kypru zemřel při potyčce v nočním klubu britský voják. Devatenáctiletý muž podlehl bodným zraněním v Ayia Napa, jednom z populárních letovisek ostrovní středomořské země.
Eurozóna by podle německé tajné služby neměla poskytnout záchrannou půjčku Kypru. Napsal to německý týdeník der Spiegel. Evropské peníze by prý podle tajné služby mohly skončit v kapsách ruských miliardářů.
K dovolené u moře patří výběr co možná nejkrásnější pláže. Na Kypru by s tím neměl být žádný problém, placené ani uzavřené pláže tu neznají, každý si tedy může vybrat místo koupání podle libosti. Tisíce Čechů, kteří na Kypr jezdí, ale ty nejhezčí pláže na ostrově téměř určitě neuvidí. Kypr je totiž rozdělený na jižní řeckou a severní tureckou část.
Na středomořský ostrov Kypr jezdí tisíce turistů včetně Čechů. Lidé na ostrově každý rok utratí miliardy eur, další obrovské příjmy má země od firem, které na Kypru sídlí kvůli tamním nízkým daním. To vše přesto nestačí na to, aby se Kypr vyhnul dluhové krizi: kyperské banky totiž přišly o spoustu peněz kvůli investicím v krachujícím Řecku. Na konci června tak ostrov musel požádat o pomoc.
Slovensko jako jediná země světa pomáhá při snaze o usmíření na rozděleném Kypru. Slovenská diplomacie pravidelně pořádá rozhovory mezi kyperskými Řeky a Turky.
Zadlužený Kypr by mohl dostat finanční pomoc od Ruska. Země s Moskvou jedná o záchranné půjčce. Českému rozhlasu to řekl kyperský prezident Demetris Christofias. Na Kypru přitom právě dnes končí první část mise eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Kypr totiž koncem června požádal o pomoc i je.
