Pohodlný život dovedl Kypřany na pokraj bankrotu. Místo na EU spoléhají na Rusko
Na středomořský ostrov Kypr jezdí tisíce turistů včetně Čechů. Lidé na ostrově každý rok utratí miliardy eur, další obrovské příjmy má země od firem, které na Kypru sídlí kvůli tamním nízkým daním. To vše přesto nestačí na to, aby se Kypr vyhnul dluhové krizi: kyperské banky totiž přišly o spoustu peněz kvůli investicím v krachujícím Řecku. Na konci června tak ostrov musel požádat o pomoc.
Kypřané ale nejsou připraveni na to, že si budou muset utáhnout opasky. „Tohle není žádná pomoc, to je likvidace,“ říkají mladé dívky na terase kavárny v centru kyperského hlavního města Nikósie. A myslí tím půjčky, které by Kypru poslala eurozóna a Mezinárodní měnový fond.
Výměnou za ně by totiž Kypr musel splnit tvrdé podmínky, třeba snižovat platy nebo zvýšit daně. A s tím dívky nesouhlasí. Za příklad dávají Řecko, Irsko a Portugalsko – na tvrdé škrty tam podle nich doplácejí jen obyčejní lidé.
„Žijeme ještě vůbec v nezávislých státech, nebo už jsme jen loutky?“ ptá se Alexandra. Podle ní teď v Evropě rozhodují jen Němci a velcí bankéři.
Na rozdíl od Řeků ale mají Kypřané ještě další želízko v ohni, a to Rusko. Kvůli nízkým daním na Kypru sídlí spousta ruských boháčů. Moskva ostrovnímu státu půjčila už loni a k další půjčce se schyluje právě teď. Na Kypr proudí davy ruských turistů, všude kolem jsou nápisy v ruštině.
„Říkali jsme si, jsme vůbec na Kypru, nebo v Rusku?“ diví se Anna a Maria, které žijí v Řecku a na něco takového nejsou zvyklé.
Pro kyperskou vládu je však Rusko esem v rukávu. Pokud budou požadavky eurozóny příliš tvrdé, Kypr má v záloze Moskvu.
Kypřané tvrdí, že nebýt Řecka, žádné starosti by neměli. Podle ekonomů to ale úplná pravda není. Lidé na Kypru si zvykli na pohodlný život. Na mzdy státních zaměstnanců se tu vydává skoro třetina rozpočtu, platy se pravidelně zvyšují dvakrát ročně. I kyperská komunistická vláda připouští, že změny jsou nutné. Lidé o tom ale zatím moc slyšet nechtějí.
