V Janských Lázních přijde o práci asi sto lidí. Jde o zaměstnance lázní, především dětské léčebny Vesna. Ta má být přestěhována do jiného objektu, který má ovšem mnohem menší kapacitu. Protestují proti tomu jak zaměstnanci, tak rodiče léčených dětí.
Kromě známého motta „na srdce jsou Poděbrady“ by se teď mohlo začít říkat, že Poděbrady jsou nejen na srdce, ale také na klouby. Středočeské lázně se nově budou věnovat také léčení pacientů po operacích kloubů.
Přeměna historických lázní v Liberci na galerijní objekt se chýlí k závěru. Stavba za 360 milionů korun je v současné době největší akcí ve městě. Hlavní stavební práce už jsou hotové. Teď se dokončují interiéry a terénní úpravy.
Psal se 9. duben roku 1933, ve Francii se narodil známý herec Jean-Paul Belmondo a lidé v Hradci Králové zažívali velkou slávu. Důvod ale měli jiný. Slavnostně se tu to totiž otevřely zbrusu nové městské lázně. Na tehdejší dobu byly velmi moderní. Od té doby se ale mnohé změnilo.
Léčebné lázně nemusí hradit autorské poplatky za televizní přijímače na pokojích. Rozhodl o tom Nejvyšší soud po letitém sporu Ochranného svazu autorského se zhruba desítkou českých a moravských lázní. Svaz požadoval miliony korun, lázně se bránily, že ubytování pacientů není hotelová služba.
Lázně přicházejí o klienty, kteří se do nich jezdit léčí na poukazy pojišťoven. Jen za první měsíce letošního roku dostalo takzvané křížkové lázně zhruba o třetinu lidí méně. Podle majitelů lázeňských domů je na vině nová úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví. To pravidla změnilo loni na podzim. Problémy s úbytkem hostů řeší i Poděbrady.
V českých lázních se začíná objevovat nový typ hostů – samoplátci z donucení. Ministerstvo zdravotnictví na podzim omezilo proplácení léčebné péče z veřejného pojištění, tím pádem počet pacientů poklesl. Po několikaletém postupném poklesu lázeňských hostů to byla další rána pro zavedený byznys. Samoplátci sice lázně nespasí, ale podle všeho někteří Češi jsou ochotni investovat velké sumy do svého zdraví.
Senát je proti omezování lázeňské péče. Postavil se za petici Sdružení lázeňských míst České republiky, kterým se nelíbí snížení úhrad na lázně od zdravotních pojišťoven. Především levicoví senátoři varovali před úpadkem lázeňství, který by se projevil i ve zvýšení nezaměstnanosti.
K mraveništi by se dalo přirovnat v pracovních dnech dění v hotelu Bobík ve Volarech. Po čtyřech letech ho chce 1. srpna slavnostně otevřít město Volary jako jeho nový vlastník.
Desítky zaměstnanců propustí vedení třeboňských lázní. Kvůli novým pravidlům pro úhrady lázeňské péče ze zdravotního pojištění se totiž do Třeboně přijíždí léčit stále méně pacientů.
Lázně propouští zaměstnance, a to kvůli až polovičnímu úbytku pacientů. Dnes dopoledne budou o situaci podrobně informovat lázně v jihočeské Třeboni, které plánují propustit až 12 procent lidí. Loni v říjnu totiž začala platit nová pravidla, která omezila lázeňskou péči hrazenou zdravotními pojišťovnami.
Záchrana bývalých lázní Kyselka u Karlových Varů má začít opravou vily někdejšího zakladatele komplexu Heinricha Mattoniho. Historické sídlo je znehodnoceno povětrnostními vlivy i nájezdy vandalů. V průběhu rekonstrukce má dojít i na úsporné metody, o provizoria ale nepůjde.
Součástí karlovarských léčebných pobytů jsou tradiční procházky po lázeňských lesích. Ty jsou protkány systémem pěšin, které přivádí návštěvníky města k odpočinkovým pavilonům a rozhlednám. Před časem jednu z oblíbených lázeňských pěšin poničila stavební firma. Oprava pořád ještě není hotová a tamním lidem se to moc nelíbí.
Součástí karlovarských léčebných pobytů jsou tradiční procházky po lázeňských lesích. Ty jsou protkány systémem pěšin, které přivádí návštěvníky města k odpočinkovým pavilonům a rozhlednám. Před časem jednu z oblíbených lázeňských pěšin poničila stavební firma.
Až o polovinu se snížil za posledního čtvrt roku počet pacientů v českých lázních. Důvodem je nová vyhláška ministerstva zdravotnictví, která omezuje lázeňskou péči hrazenou ze zdravotního pojištění. Některé léčebny už musely kvůli úbytku lidí zavést úsporná opatření. To je případ i Lázní Jáchymov. Tam uzavírají některé provozy a propouštějí zaměstnance.
Ještě v 90. letech proplatily německé pojišťovny každý rok asi 900 tisíc lázeňských pobytů, dnes dostává příspěvek jen 68 tisíc Němců. Situaci, kterou dnes zažívají lázně a pacienti v České republice, si tak v Německu prožili už před sedmnácti lety. Lidé přesto jezdí do německých lázní dál.
V třeboňských lázních se výrazně snížil počet pacientů, kterým pobyt hradí pojišťovny. V Bertiných lázních poklesl počet na jednu třetinu oproti srovnatelnému období minulých let. Podobná je i situace v ostatních českých lázních. Malé lázně se bojí o přežití.
S rozšířením léčby se Priessnitzovy lázně v Jeseníku pustily i do oprav svých budov. Rekonstrukce Jubilejní vily a lázeňského domu Mír je v plném proudu.
Caracallovy lázně v Římě nepatří k těm nejnavštěvovanějším památkám, protože leží trochu stranou tradičních turistických tras, jen kousek od začátku antické silnice Via Appia. Velkolepé ruiny lázní ale za návštěvu rozhodně stojí. Těsně před vánočními svátky zpřístupnili v Caracallových lázních část podzemních prostor, aby si návštěvníci mohli udělat lepší představu o tom, jak antické veřejné lázně fungovaly.
Lázeňská péče prochází dalšími změnami. Pravidla jsou přísnější. Pojišťovny některé pobyty zcela přestaly proplácet a zkrátila se také celková délka hrazeného pobytu v lázních. Největším terčem kritiky se stalo zrušení vzdělávacích pobytů pro kardiaky a diabetiky.
Zchátralé památkově chráněné Lázně Kyselka na Karlovarsku mají novou šanci na záchranu. O jejich obnovu se chce pokusit vznikající obecně prospěšná společnost, která dnes odhalila své plány. Podle nich by dílčí záchranné práce měly začít ještě letos.
Lázeňská péče v Česku se omezí. Od 1. října platí totiž nový indikační seznam. Lidem se ale připlácet si na lázně ze svého zatím moc nechce. Češi za tyto služby utratí ročně na půl miliardy korun, což je čtyřikrát méně než všichni cizinci v českých lázeňských zařízeních dohromady.
Bývalé Lázně Kyselka patří mezi nejznámější historické památky Karlovarského kraje. Paradoxně za to nemůže jejich rozkvět, ale jejich současný katastrofální stav. O budoucnosti bývalých lázní se v současné době zajímají nejen památkáři, ale i tisíce lidí z Česka i zahraničí.
Čechům se nechce připlácet si na lázně ze svého. Ročně za tyto služby utratí na půl miliardy korun. To je asi čtyřikrát méně, než v českých lázních nechají všichni cizinci dohromady. Možná to od prvního října změní nový indikační seznam, kvůli kterému řada pacientů přijde o lázně hrazené zdravotní pojišťovnou.
Karlovy Vary mají ode dneška nový statut lázeňského města. Pro lidi to znamená větší klid, pořádek a žádné překážky v lázeňském území. Nový statut mají Karlovy Vary jako první v České republice. Dokument, který nahrazuje pravidla z roku 1956, dnes posvětila vláda. Ne všichni ale s novou normou souhlasí.
Starostové lázeňských měst chtějí vyšší poplatek za pobyt. Ministerstvo financí na žádost reagovalo novelou zákona o místních poplatcích, kterou dnes projedná vláda. Výše sazby by se ze současných 15 korun měla zvýšit na 30 korun na den za osobu.