Americká letecká společnost Delta Air Lines nabízí pasažérům, kteří byli v letadle, jež v pondělí havarovalo při přistání na letišti v kanadském Torontu, kompenzaci ve výši 30 000 dolarů.
Letoun s kapacitou přes 80 pasažérů se podle fotografií sdílených na sociálních médiích obrátil na střechu. Roli v nehodě mohlo sehrát nepříznivé počasí.
Fajkus se narodil v roce 1923 na Hodonínsku. Jeho rodina se ale kvůli hospodářské krizi přestěhovala do Chicaga. Po útoku na Pearl Harbor se pak Fajkus přihlásil do amerického letectva.
Vojenský vrtulník se s místním letem American Airlines srazil u Reaganova letiště ve Washingtonu minulou středu. V letadle bylo 64 lidí, na palubě vrtulníku tři. Oba stroje spadly do řeky Potomac.
„V jednom momentě, který byl velmi blízký srážce, nastala mírná změna směru letu,“ uvedl představitel amerického Národního úřadu pro bezpečnost v dopravě Todd Inman.
Po srážce dopravního letadla a vojenského vrtulníku ve středu večer byly již ve čtvrtek nalezeny obě černé skříňky z letadla. Vyšetřovatelé oznámili, že předběžnou zprávu o nehodě vypracují do 30 dnů.
Letecká společnost Jet Rescue Air Ambulance, která se specializuje na transport pacientů, na síti LinkedIn uvedla, že na palubě byli čtyři členové posádky, nezletilý pacient a jeho doprovod.
Incident se odehrál v úterý večer místního času. Když se letadlo letící z Connecticutu blížilo k přistávací dráze, řízení letištního provozu ho upozornilo na vrtulník v jeho blízkosti.
Michal Marhan z Vysoké školy ekonomické navrhl ve své diplomové práci online systém, který přepisuje rádiovou komunikaci mezi operátory a piloty malých letadel.
Záchranné složky nalezly všech 179 těl, z nichž 151 již navrátily pozůstalým a 25 plánují předat během neděle. Zbývající tři rodiny stále na těla svých blízkých čekají, upozornila agentura.
„Naši kolegové musí dělat ručně mnoho z toho, co předtím dělal systém. Nyní to ještě zvládáme,“ uvedl mluvčí spolkové policie zodpovědný za největší německé letiště ve Frankfurtu nad Mohanem.
Ženě se na letišti v americkém Seattlu dvakrát během pár dnů podařilo překonat bezpečnostní kontroly. Ani v jednom případě přitom neměla letenku. A poprvé se dokonce dostala až do letadla.
Údaje z hlasového záznamníku v pilotní kabině budou převedeny do zvukového souboru, zatímco druhá černá skříňka - záznamník letových údajů - bude odeslána do Spojených států k analýze.
Ministerstvo dopravy zvažuje prohlídky všech letounů Boeing 737-800 v zemi. Jihokorejský úřadující prezident Čchoi Sang-mok nařídil kontrolu celého systému řízení letového provozu.
„Vyšetřování trvají řádově v první fázi několik týdnů a konečný výsledek bývá klidně třeba do půl roku. Teď jsme zatím na poli lehkých spekulací,“ upozorňuje letecký publicista Martin Velek.
Kreml o den dříve uvedl, že se stroj pokoušel přistát v metropoli Čečenska Grozném v okamžiku, kdy ruská protivzdušná obrana v oblasti odrážela útok ukrajinských dronů.
Příčina nehody se vyšetřuje, světové agentury píší o možném selhání podvozku. Podle agentury AP jde o jednu z nejhorších leteckých katastrof v historii Jižní Koreje.
„Letadlo bylo řízením letového provozu Ruské federace směřováno do Aktau, což smysl nedává, protože je to na východ a je to do Kazachstánu,“ popisuje Mikulecký.
Na západě Kazachstánu se zřítilo letadlo původně mířící z ázerbájdžánské metropole Baku do čečenského Grozného na jihu Ruska. Kvůli mlze v hlavním městě Čečenska byl let přesměrován.
Letadlo typu Airbus A220-300 směřovalo se 74 pasažéry a pěti členy posádky z Bukurešti do Curychu. Nouzově přistát muselo kvůli problémům s motorem a kouři v kokpitu a kabině.
Piloti, kteří patří k odborům, od čtvrtka nebudou sloužit přesčasy ani pohotovosti, což bude pro FinnAir znamenat nutnost rušit lety v případě technických potíží nebo nemocí.
Litva se přiklání spíš k technické příčině pádu nákladního letounu, který se zřítil na cestě z Lipska do Vilniusu v pondělí v blízkosti letiště, uvedlo také tamní národní centrum pro zvládání krizí.
Příčina pádu letadla se vyšetřuje. Média ale připomínají nedávné informace německých tajných služeb. Ty uvedly, že za červencovým požárem balíku v logistickém centru DHL v Lipsku zřejmě stálo Rusko.