„Jako druhá zoo v Evropě jsme získali luskouny, a jako první zoo v Evropě jsme odchovali mládě. To mládě se jmenuje Šiška,“ říká Miroslav Bobek v rozhovoru pro Radiožurnál.
„Naše malá luskouní samička zatím prospívá perfektně. Od prvního dne, kdy se narodila, měla o hodně vyšší váhu než naše první luskouní samička Šiška,“ říká vrchní chovatel savců David Vala.
Velké drápy, desítky centimetrů dlouhý jazyk a místo chlupů šupiny. To není příšera z pohádky ani mimozemšťan, to je luskoun krátkoocasý. A mezi nimi půlroční Šiška ze Zoo Praha.
Luskouni patří mezi nejpašovanější savce světa kvůli svým keratinových šupinám. Ročně je upytlačeno desítky tisíc kusů zvířat. V lidské péči jsou ale chováni jen v pěti institucích na světě.
„Občas bývalé pašeráky využíváme i k tomu, aby vyprávěli, jaké je sedět dva roky ve vězení, a tím od toho odradili děti i jejich rodiče,“ říkají o své práci zoologové Tomáš Ouhel a František Příbrský.
„Vzděláváme lidi, stavíme záchranné centrum pro zvířata z černého trhu. Spolupracujeme s farmáři a zaměstnali jsme několik bývalých pytláků,“ říká o své práci v Indonésii terénní zoolog Příbrský.
„Ničíme mezinárodní síť pašeráků, z nichž většina je z Konga. Dopátrali jsme už dvaceti tun, ale ještě to neskončilo,“ řekl ředitel konžského institutu ochrany přírody.
Luskouni se nově nebudou smět oficiálně používat v tradiční čínské medicíně, kde byly jejich šupiny doposud významnou složkou léčiv. Odborníci doufají, že Čína bude dbát na dodržování nových předpisů.
Novým koronavirem se po celém světě infikovalo víc než 600 tisíc lidí. Není proto divu, že pro řadu vědců se stal tématem číslo jedna. Snaží se vyrobit lék i zjistit, jak se přenesl na člověka.
Maso těchto ohrožených zvířat se v Číně považuje za delikatesu. Jejich šupiny se pak používají v tradiční čínské medicíně k léčbě mnoha nemocí, od rakoviny až po artritidu.