Ministerstvo financí se po více než šesti letech omluvilo za slova prezidenta Miloše Zemana o novináři Ferdinandu Peroutkovi. Omluvu podepsala sama končící ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Skloňovaným opatřením, kterým se mají české úřady řídit, je takzvané metodické stanovisko č. 10. To upravuje kontrolu střetu zájmů s ohledem na svěřenské fondy.
Spis a dvě dovolání Nejvyšší soud převzal loni před Vánoci. Už dříve odložil vykonatelnost rozhodnutí, podle kterého se má ministerstvo financí omluvit Peroutkově vnučce Terezii Kaslové.
„Je to jediná možná obrana, kterou můžeme udělat. Tu jsme udělali, správní žalobu pan předseda (Lubomír Traub, pozn. red.) podepsal a byla odeslána,“ řekla Dana Koplíková z dotačního úřadu.
Praha||Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová, Tomáš Dufka|Ekonomika|Vinohradská 12
Vyrovnaný státní rozpočet, zavedení důchodové reformy, posílení investic i dobudování klíčové dopravní infrastruktury. Jaké sliby se dosluhující vládě ANO a ČSSD podařilo splnit, a jaké naopak ne?
„Mírné zlepšení očekávaných strukturálních sald, jakož i zvýšení hodnoty nominálního HDP oddaluje možný rok kolize ukazatele dluhové kvóty s institutem dluhové brzdy,“ uvedla rozpočtová rada.
Příjmy ministerstvo financí v novém návrhu zvýšilo proti červnové verzi o 57,6 miliardy na 1543,3 miliardy korun a výdaje o 44,2 miliardy korun na 1919,9 miliardy korun.
Příští rok by měl schodek rozpočtu klesnout na pět procent. Ministerstvo financí také zlepšilo prognózu vývoje ekonomiky, letos nově čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta.
České úřady se v červnu snažily otestovat střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požádaly o proplacení dotace pro plastikářskou firmu Fatra z holdingu Agrofert. Evropská komise žádost zamítla.
V prvním čtvrtletí státní dluh stoupl o 370,2 miliardy korun. Za růstem bylo především zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 320 na 500 miliard korun kvůli dopadům pandemie a změnám daní.
Jde o první známé rozhodnutí tuzemských úřadů, které odstavuje holding Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) od veřejného tendru.
Ondřej Závodský pracoval na ministerstvu financí od roku 2014. Řídil sekci, pod kterou spadaly například hazardní hry. Krátce po nástupu Aleny Schillerové (za ANO) odvolán na základě nové systemizace.
Předběžné šetření se zaměřilo třeba na to, za jakých okolností si vinohradská nemocnice pronajala budovu v areálu na Mělnicku. Ten patří právě řediteli zdravotnického zařízení Petru Arenbergerovi.
Praha||Andrea Kubová, Jan Bumba, ČTK|Zprávy z domova|Aktualizováno
Příští rok se platba za státní pojištěnce navýší o 200 korun z dosavadních 1767 korun. Bude to stát o 14 až 15 miliard korun navíc. Krok už schválila vláda.
České úřady chtějí na dotaci pro Fatru otestovat, zda Brusel peníze opravdu neproplatí, získat tak rozhodnutí o zamítnutí platby a pak podat žalobu. Jenže takový výsledek není vůbec jistý.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Karlem Havlíčkem (za ANO) dostalo více než půlmiliardovou sankci od auditního orgánu ministerstva financí kvůli chybám v dotacích. A nechce ji uznat.
Podle kancléře Vratislava Mynáře se potvrdilo, že všichni, kdo se podíleli na podání žádosti, postupovali podle pravidel. Jednatel firmy Miroslav Červenka nechtěl rozhodnutí komentovat.
„Zatím nemáme písemné vyhotovení, takže neznáme argumenty soudu, ale za svými výroky si stojím, budu se odvolávat,“ řekl o rozhodnutí soudu premiér Andrej Babiš (ANO).
„Mám pocit, že plánujeme schodek rozpočtu, jako kdybychom zase čekali tři kruté vlny covidu-19,“ řekl Fischer. Předpokládal, že schodek se bude příští rok pohybovat mezi 200 až 250 miliardami korun.
Nemocnice nikdy nebyla v plném provozu, také kvůli nedostatku personálu. Její zřízení bylo politickým rozhodnutím. Oznámil ho 15. října ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
„Je to pro nás obrovská částka a řadu věcí jsme kvůli tomu v nemocnici nerealizovali,“ řekl pro server iROZHLAS.cz Jan Kvaček, šéf Fakultní nemocnice Bulovka.
Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění se snížil o 13 korun na 741 korun. Průměrný měsíční příspěvek účastníka doplňkového penzijního spoření klesl o 14 korun na 798 korun.
S ohledem na to, že ekonomika letos i v roce 2022 očekává solidní vzestup, je takto vysoký schodek absolutně nepřijatelný, řekla v reakci na návrh předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.