Používání min čelí silnému odporu zejména kvůli tomu, že armády často zanechávají zakopané výbušniny po skončení konfliktu na místě a i po několika desetiletích jsou ohrožením pro civilisty.
Phnom Pénh||David Jakš|Zprávy ze světa|Od zpravodaje z místa
Čtvrtý duben vyhlásila Organizace spojených národů Světovým dnem boje proti nášlapným minám. Ty zabíjejí a mrzačí desítky tisíc lidí ročně. Jednou z nejzaminovanějších zemí světa zůstává Kambodža.
Mezinárodní dohoda je jasně zakázala. I přesto tisíce kilometrů čtverečních Ukrajiny pokrývají miny a další přibývají. Celé oblasti jsou kvůli nim nedostupné a smrtelně nebezpečné.
Barma v posledních třech dnech pokládá na části hranice s Bangladéšem miny. V noci na středu o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované bangladéšské vládní činitele.
Ukrajina vede ve světovém žebříčku podle počtu obětí protitankových min. V roce 2016 exploze min na Ukrajině zasáhly 101 lidí, což je 24 procent celkového počtu obětí.
Ve světě zůstává přes 100 milionů nevybuchlých min. Některé z nich jsou pozůstatky i půl století starých konfliktů. Přesto ale stále zabíjejí. Každoročně připraví o život přes 3000 lidí, v mnoha případech děti. Jedním z programů, který se jich snaží svět zbavit, je projekt Evropské unie s názvem TIRAMISU.
Syrští vojáci našli v Palmýře masový hrob. Dosud se podařilo identifikovat bezmála padesát těl. Mrtví údajně pocházejí z řad civilistů i vojáků vládní armády. Právě vládním vojskům se s podporou ruského letectva podařilo v neděli vytlačit z Palmýry džihádisty takzvaného Islámského státu. Podle syrských vládních zdrojů byly v masovém hrobě i ženy a děti.
Na chorvatsko-srbské hranici se dodnes nachází zbytky minových polí, která tam vznikla za jugoslávské války v 90. letech. Právě tudy nyní – poté co Maďarsko uzavřelo svou hranici se Srbskem – směřuje proud uprchlíků, kteří se snaží dostat do západní Evropy. Podle úřadů by uprchlíkům nebezpečí hrozit nemělo – pokud si ovšem přečtou varování, kterými jsou nebezpečná místa označená.
Kolumbijská vláda se dohodla s povstalci na odstraňování nášlapných min a dalších výbušnin. Oblasti, kde jsou položené, bude monitorovat jak armáda, tak povstalecká organizace FARC, se kterou vláda vyjednává mírovou dohodu. Projekt odstranění min bude koordinovat norská organizace.
Přes 200 kilometrů čtverečních území Bosny a Hercegoviny stále pokrývají minová pole. Odstraňovat výbušniny tam pomáhají čeští potápěči. Konkrétně teď působí u hraniční řeky Sávy. Na Balkán přijeli pomáhat už počtvrté a během dvou posledních týdnů vytáhli ze dna řeky přes tři tuny munice. Češi jsou jediní, kdo v Bosně s odminováváním pomáhají.
Argentinská armáda nechala na Falklandských ostrovech po válce s Velkou Británií v roce 1982 smrtelně nebezpečné dědictví: tisíce min, které se ani více než 30 let od skončení konfliktu nedaří rychle odstraňovat. Může za to mimo jiné neobyčejně složitý terén, který neumožňuje použití nejmodernější techniky.
Syrská armáda rozmisťuje v oblasti u hranic s Tureckem a Libanonem miny. Píše o tom ve své zprávě organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch. Nejvíce min má být podle svědků u tras, podél kterých Syřané prchají do sousedních zemí.
Mezinárodní organizace proti pozemním minám varuje před návratem této nebezpečné zbraně. Ze zveřejněné pravidelné zprávy vyplývá, že stoupl počet států, které nášlapné miny používají i počet jejich obětí.
Válečné konflikty trvají mnohem déle, než se píše v učebnicích. O Karabach spolu válčily před dvaceti lety Arménie a Ázerbajdžán. Zhusta ho zasypaly sovětskou municí, které měly oba státy víc než dost. Lidé v Karabachu tak mají na válku všudypřítomnou vzpomínku. Dodnes totiž žijí mezi minami a nevybuchlými bombami. V Náhorním Karabachu se o tom zblízka přesvědčil Pavel Polák.
Česká strana měla zájem o prodloužení mise odminovacích kompletů Božena 5, neprodloužilo ji Jordánsko. Důvod rozhodnutí armáda prý nezná. Náčelník ženijního vojska Robert Bielený odmítl, že by to bylo kvůli neefektivitě strojů.
Devět vojáků a dva dálkově ovládané odminovací stroje Božena 5. Tak vypadá jednotka českých ženistů, která už tři týdny působí na Blízkém východě v údolí řeky Jordánu. Její mise má jednou ranou zabít dvě mouchy. Jednak vyzkoušet práci s novým strojem v hustě zaminovaném terénu a zároveň cvičení využít k pomoci jordánské armádě, která chce do tří let celou zemi zbavit protipěchotních min.
České odminovací stroje Božena 5 jsou na cestě do Jordánska. Armáda bude zhruba tři měsíce odstraňovat z údolí řeky Jordán miny, které tam zbyly po předchozích izraelsko-arabských konfliktech.
Kazetové bomby jsou munice, která nahodile zabíjí a mrzačí nevinné i řadu let po skončení války. Své o tom vědí obyvatelé jižního Libanonu. Měsíc trvající izraelské tažení proti povstalcům z Hizballáhu tam skončilo v srpnu 2006. Přesto lidé dodnes nemohou beze strachu na svá pole a děti procházejí školením, jak tato záludná munice vypadá. Na mezinárodní scéně se rozjela kampaň za celosvětový zákaz kazetových bomb. V jižním Libanonu už je na diplomacii pozdě. O to více práce tam mají odminovací týmy, mezi nimi o vojáci z mírových sil OSN.
