Mezinárodní měnový fond (MMF) vydal celkem pozitivní výhled na příští období. Předpovídá, že světová ekonomika letos zrychlí tempo růstu na 3,5 procenta a posílí i příští rok. Je to poprvé po dlouhé době, kdy fond nezhoršil svůj odhad během roku.
Řecko dnes musí splatit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) dlužnou částku asi 470 milionů eur, tedy přibližně 13 miliard korun. Ministr financí Janis Varufakis potvrdil, že Řecko chce splnit veškeré povinnosti vůči svým věřitelům. To je také podmínkou pro normální poskytování úvěrů řeckým bankám.
Řecký ministr financí Janis Varoufakis potvrdil, že jeho země splatí Mezinárodnímu měnovému fondu svůj dluh. Zhruba 13 miliard korun prý dostane organizace od Atén do 9. dubna.
Mezinárodní měnový fond (MMF) chce Ukrajině půjčit dalších 17,5 miliardy dolarů, tedy asi 425 miliard korun. Dohodu na podmínkách záchranné půjčky oznámila v Bruselu šéfka fondu Christine Lagardeová. Poskytnutí peněz ještě musí schválit širší vedení měnového fondu.
Bývalý předseda Mezinárodního měnového fondu a někdejší kandidát na francouzského prezidenta dnes půjde znovu před soud. Dominique Strauss-Kahn je obviněn z kuplířství. Hrozí mu za to až deset let vězení. Ve Francii budí proces velkou pozornost i proto, že se na veřejnost dostala část spisu popisující dění v hotelu Carlton.
Mezinárodní měnový fond je, co se týče odhadu letošního růstu světové ekonomiky, čím dál pesimističtější. Z původních 4 procent slevil loni v říjnu na 3,7 a dnes odhaduje globální růst na 3,5 procenta.
Francouzské úřady začaly vyšetřovat ředitelku mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeovou. Ta je obviněná z údajné nedbalosti v případu politického podvodu. Dříve v případu figurovala jako svědkyně, úřady pak ale rozhodnutí přehodnotily a obvinily ji. Lagardeová s rozhodnutím nesouhlasí a proti obvinění se chce odvolat. Nehodlá také odstoupit ze své funkce.
Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu světové ekonomiky v letošním roce na 3,4 procenta z dubnové předpovědi 3,7 procenta. Přiměl ho k tomu pokles americké ekonomiky na počátku roku, výrazné oslabování v Rusku a pokračující útlum velkých rozvíjejících se ekonomik světa v čele s Čínou a Brazílií.
Generální shromáždění OSN schválilo rezoluci, která označuje referendum na Krymu podporované Ruskem za protizákonné. Anexe poloostrova Moskvou vedla k největší roztržce mezi Ruskem a Západem od konce studené války. Mezinárodní měnový fond i americký Kongres mezitím schválily finanční pomoc ukrajinské vládě.
Na Ukrajinu by měla příští týden přiletět delegace z Mezinárodního měnového fondu. Kyjev chce požádat o půjčku v objemu nejméně 15 miliard dolarů (asi 300 miliard korun). Pomoc Ukrajině schválili i europoslanci, půjde především na udržení chodu státu.
Evropská unie a Rusko pokračují v souboji o vliv na Ukrajině. Evropští diplomaté apelovali na zachování územní celistvosti státu, Rusko odložilo finanční pomoc do doby vzniku nové vlády. Naopak Mezinárodní měnový fond je připraven peníze poskytnout.
|Gregor Martin Papucsek, Simona Bartošová|Ekonomika
Maďarská vláda se dobrovolně zavázala do dneška splatit svůj dluh u Mezinárodního měnového fondu. Premiér Viktor Orbán to nařídil osobně v rámci politického programu maximální nezávislosti na mezinárodních finančních institucích.
Ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová bude ve své kauze zpronevěry zatím vystupovat pouze jako takzvaná podezřelá svědkyně. Její pozice ve fondu tak zatím není bezprostředně ohrožena.
Řecko může zpomalit úsporná opatření a navíc dostane dalších 44 miliard eur, tedy víc než 1 bilion korun. Po 13 hodinách jednání se na tom dohodla eurozóna a Mezinárodní měnový fond. Řecký státní dluh by se do roku 2020 měl snížit na 124 procent hrubého domácího produktu z dnešních zhruba 190 procent. Eurozóna doufá, že se pak už země dokáže postavit na vlastní nohy a nebude potřebovat další pomoc.
Eurozóna se ani po celonočním jednacím maratonu nedokázala dohodnout na půjčení dalších peněz Řecku. Bruselská schůzka ministrů financí států platících eurem tak skončila krachem. Ministři se znovu sejdou v pondělí. Řecko je výsledkem jednání zděšeno. Premiér Antonis Samaras vyzval eurozónu, aby další část úvěru uvolnila, v sázce podle něj není pouze budoucnost samotného Řecka.
Růst ekonomiky a konkurenceschopnost musí být podporován rozpočtovými a strukturálními reformami. Shodla se na tom na společné schůzce německá kancléřka Angela Merkelová, šéfka MMF Christine Lagardeová a šéf OECD Angel Guría. Bez dostatečné podpory růstu se podle nich dluhová krize v eurozóně ani ve světě nevyřeší. Hlavním problémem je přitom nezaměstnanost mladé generace.
Řecko by podle šéfky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové mělo dostat další dva roky na realizaci úsporných opatření, kterými mezinárodní věřitelé podmiňují uvolnění další půjčky pro Atény. S jejím postojem nesouhlasí německá vláda, která trvá na původním úsporném harmonogramu.
Česká republika je připravená v případě potřeby půjčit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) na boj s ekonomickou krizí 60 miliard korun. Vláda včera schválila garance České národní bance za půjčku měnovému fondu. Zvýšení kvóty by mělo posílit postavení České republiky v rámci této mezinárodní organizace.
Další půjčka Řecku závisí na zprávě mezinárodních věřitelů, která má být hotová v říjnu. Inspektoři Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské komise tento týden v Athénách zkontrolují, jak Řekové plní své závazky. A zřejmě jim předloží i nové požadavky.
O tom, jestli Řecko dostane víc času na zavedení nových úsporných reforem, rozhodnou mezinárodní věřitelé. Těmi jsou Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise. Po setkání s řeckým premiérem Antonisem Samarasem to řekl předseda Euroskupiny Jean-Claude Juncker.
Světová ekonomika si podle Mezinárodního měnového fondu pořád nevybudovala dostatečnou imunitu proti nemocem, které ji ohrožují. Neustále odkládaná či nedostatečná odpověď evropských lídrů na dluhovou krizi může oživení úplně vykolejit. MMF snížil předpověď růstu globální ekonomiky z 4,1 procenta na 3,9 procenta.
Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová připustila, že fond bude potřebovat další peníze pro boj s dluhy. Navýšení krizových fondů bude předmětem víkendového jednání zástupců fondu a Světové banky. Impulzem k navýšení objemu peněz jsou problémy Španělska a Itálie.
Zvýšení úvěrové kapacity záchranného systému eurozóny na 700 miliard eur přivítal Mezinárodní měnový fond. Jeho výkonná ředitelka Christine Lagardeová prohlásila, že navýšení eurovalu podpoří snahu fondu posílit vlastní zdroje ve prospěch všech jeho členů.
Rychle rostoucí země pomůžou eurozóně jen když dostanou větší slovo v mezinárodních institucích. Na schůzce v indickém Dillí to prohlásili lídři skupiny zemí, známých pod zkratkou BRICS. Do ní patří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika.
Česká ekonomika bude letos stagnovat a inflace by mohla stoupnout nad tři procenta. Vyplývá to ze závěrů zprávy Mezinárodního měnového fondu. V roce 2013 by se ale inflace podle zprávy měla vrátit zpět ke dvěma procentům a splnit tak inflační cíl České národní banky.
Maďarsko je připravené jednat s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o finanční pomoci okamžitě. Dnes v Praze to během své návštěvy prohlásil maďarský ministr zahraničí Janos Martonyi. Maďarsko se od konce loňského roku potýká s vážnými ekonomickými problémy. A kromě toho také čelí kritice Evropské komise.
Mezinárodní měnový fond se bude na druhém programu finanční pomoci pro Řecko podílet méně než na tom prvním. Tvrdí to americký deník The Wall Street Journal.
Předseda řecké ultrapravicové strany LAOS Jorgos Karadzaferis dnes na tiskové konferenci nečekaně prohlásil, že žádná další úsporná opatření nepodpoří. Jako reakce na to začaly kurz eura i ceny akcií rychle klesat a prudce se naopak zvýšil zájem o německé státní dluhopisy a o zlato.