U hranice s Brazílií ve venezuelském městě Santa Elena de Uairen zemřeli dva lidé, informovala agentura Reuters. Nepokoje vznikly v důsledku snahy opozice o doručení humanitární pomoci do země.
Nicolás Maduro využívá stejnou taktiku, která ho v minulosti udržela u moci – vyčkávání. Udržení statu quo může oslabit jednotu opozice, zatímco zbytek světa zapomene, co se ve Venezuele vůbec děje.
Venezuelská vláda nařídila částečné uzavření hranice s Kolumbií, odkud chce opozice dopravit humanitární pomoc. Vláda Madura ji odmítá a označuje ji za začátek vojenské intervence USA.
Brazílie dopraví ve spolupráci se Spojenými státy do soboty na hranici s Venezuelou humanitární pomoc. Učiní tak na žádost opozičního předsedy parlamentu Juana Guaidóa.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyzval venezuelské vojáky, jejichž většina je dosud věrná Madurovi, aby se přidali na stranu opozičního vůdce Juana Guaidóa.
Vyhrocený stav je důležitým testem skutečné oddanosti vojáků autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi, kterého již nevelká část důstojníků přestala uznávat.
Mike Pence hovořil i o Severoatlantické alianci - ocenil navyšování rozpočtů na obranu. Členské státy NATO varoval před nákupy zbraní na Východě i spoluprací s čínskou komunikační firmou Huawei.
Opatření souvisí s americkými sankcemi uvalenými na tuto firmu s cílem odstřihnout režim venezuelského prezidenta Nicoláse Madura od devizových příjmů z prodeje ropy.
Papež v odpovědi na Madurův dopis uvedl, že Vatikán už se východisko z venezuelské krize snažil najít. Napsal také, že je hluboce znepokojen situací ve Venezuele a utrpením venezuelského lidu.
Ruský ministr tak reagoval na poznámku amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tento měsíc sdělil, že ve hře zůstává i možnost vojenské intervence do Venezuely.
Venezuelská opozice koordinuje snahy západních států, firem a organizací o doručení pomoci do země, kde se v posledních letech kvůli hospodářskému kolapsu rozšířila podvýživa a nemoci.
Guaidóa už uznalo za úřadující hlavu států na 50 zemí včetně Česka. Opozice i tyto státy nepovažují loňské volby za demokratické a požadují vypsání nových.
„Tohle by měla být lednice a měla by být plná inzulínu,“ ukazuje reportérka BBC. „Rozbila se před pěti lety a nikdy nebyla opravena. A právě u mých nohou je mrtvý šváb,“ dodává.
Guvernér Ricardo Rosselló se svěřil kolumbijskému rozhlasu, že očekává potvrzení přistání letadla na místo určení a že už je připravena i loď s humanitární pomocí.
Podle venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Venezuelané nejsou žebráci a pomoc nepotřebují. Opoziční lídr Juan Guaidó varuje, že bez humanitární pomoci hrozí smrt statisícům lidí.
„Dovolte mi, abych Vám co nejsrdečněji poblahopřál k Vaší odvaze převzít v souladu s venezuelskou ústavou odpovědnost za venezuelský národ a dovést ho ke svobodným a demokratickým volbám,“ napsal.
Volání po uspořádání spravedlivých, svobodných a rovných voleb ve Venezuele je legitimní požadavek. Uznání samozvaného opozičního vůdce oficiálním prezidentem je ale nebezpečný precedens.
K Madridu se postupně přidávají další evropské země, totéž na twitteru či v médiích uvedli například ministři zahraničí Francie, Švédska a Británie a také rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Španělsko, Francie, Velké Británie, Německo, Rakousko, Nizozemsko a Portugalsko uvedly, že uznají za úřadujícího prezidenta lídra opozice Guaidóa, jako to učinily už dvě desítky zemí, včetně USA.
Pochází z generace, která nic jiného než krizi ve Venezuele nezažila, a řadí se mezi milion lidí, kteří nakonec svou domovinu opustili. Události posledních týdnů jí ale daly naději, že přijde změna.
Ve Venezuele, zmítané hlubokou ekonomickou krizí, se již několik dní konají bouřlivé protesty opozice i stoupenců autokratického prezidenta Nicoláse Madura.
Generál Francisco Yanez, člen velení venezuelského letectva, který má na starosti strategické plánování, na videu vyzývá i ostatní příslušníky armády, aby zběhli na druhou stranu.