Dalšími dvěma finalisty byli vězněný politický aktivista z Ázerbájdžánu Akif Gurbanov a gruzínská feministická aktivistka a právnička Babuca Pataraiová.
„Je září a voní to jako Vánoce. A proto letos, jako poctu vám, jako poděkování vám, vydám nařízení, že Vánoce budou posunuty na 1. října,“ prohlásil prezident Nicolás Maduro.
Venezuelské úřady zadržely dva Španěly, tři občany USA a jednoho Čecha, viní je ze snahy destabilizovat politickou situaci v zemi a zabít některé její představitele. Česko chce více podrobností.
Španělská média citovala venezuelského ministra vnitra Diosdada Cabella, podle kterého byla šestice zadržena kvůli podezření z vyvolávání násilí a destabilizace Venezuely.
Spojené státy Madura neuznávají jako prezidenta Venezuely, podezřívají ho totiž ze zfalšování volebních výsledků. Také ho obviňují z pašování drog do USA.
Venezuelská prokuratura už dvakrát předvolala Gonzáleze k výslechu, opoziční představitel se ale nedostavil. Ve čtvrtek jej předvolala potřetí. Pokud se znovu nedostaví, vydají na něj úřady zatykač.
Ve čtvrtek nejvyšší venezuelský soud potvrdil Madurovo vítězství, což opozice odmítá. Podle amerického ministerstva zahraničí existují jasné důkazy, že volby vyhrál kandidát opozice.
Volební úřad nezveřejnil podrobné sčítání hlasů z voleb. Jeho internetové stránky jsou od ranních hodin 29. července nefunkční. Opozice zveřejnila své počty hlasů, podle kterých vyhrál González.
Tvrzení prezidenta Madura, že ve volbách z 28. července získal třetí funkční období, vyvolalo v uplynulém týdnu protesty Venezuelanů po celé zemi, kteří požadovali Madurovo odstoupení.
Venezuelská ústřední volební komise, loajální autoritářské vládě, už v pondělí označila za zvoleného prezidenta na další období dosavadní hlavu státu Nicoláse Madura.
„Vláda ztrácí oporu i u umírněné latinskoamerické levice, která byla ještě ochotná s ní nějakým způsobem vyjednávat,“ popisuje iberoamerikanista Radek Buben z Filozofické fakulty UK.
Ústřední komise ve Venezuele vyhlásila Nicoláse Madura jako vítěze prezidentských voleb. Výsledky voleb opozice odmítla, zpochybňuje je také řada zemí.
Venezuelská opozice prý může doložit vítězství svého prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutii. Vládou kontrolovaný volební orgán již vítězem prohlásil dosavadního prezidenta Nicoláse Madura.
„Nedůvěru ve výsledek už vyslovilo širší spektrum státníků, nejen pravicově orientovaných, ale i včetně lidí z levice. To je třeba zmíněný chilský prezident Gabriel Boric,“ popisuje Buben.
Ústřední volební komise, která je pod kontrolou Madurovy vlády, uvedla, že prezident získal 51 procent hlasů, zatímco společný kandidát opozičních stran Edmundo González Urrutia 44 procent.
„Mír nebo válka,“ řekl na mítinku Maduro s tím, že konflikt hrozí, pokud zvítězí opozice. Podle průzkumů ale vede opoziční kandidát. Společnost se bojí, že se prezident v případě porážky nevzdá moci.
Madura kvůli tomu kritizovaly Spojené státy nebo Brazílie. Aliance nicméně zaregistrovala jiného kandidáta, aby nepřišla o možnost účastnit se voleb, uvedla agentura Reuters.
Lídryně opozice Maria Corina Machadová je přesvědčená, že rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo politický motivované. Podle analytiků je její popularita hrozbou pro současného prezidenta Nicoláse Madura.
Výsledek oslavil se svými příznivci prezident Nicolás Maduro. Předseda vládní Národní volební komise ujišťoval, že účast byla velká. Podle opozičních představitelů ale lidé o referendum zájem neměli.
Venezuela byla v 50. letech čtvrtou největší ekonomikou na světě. Teď je na západní polokouli po druhou nejchudší zemí. K rozkladu zemi dovedl režim Huga Cháveze a jeho pokračovatele Nicoláse Madura.
„Byli jsme svědky toho, jak mámu pětiletého kluka strhla prudká řeka, pak ji do hlavy udeřil kámen a na místě zemřela,“ popisuje cestu další z uprchlíků, kteří se z Venezuely rozhodli vydat do USA.
„Pokud by Venezuela byla zvolena, byl by to políček do tváře milionům Venezuelanů, kteří čelí represím tamního režimu,“ uvedla nevládní organizace UN Watch.