Nová česká družice má technologie otestovat v praxi. Podle plánů by totiž jednou měly být na oběžné dráze Země českých družic různých velikostí desítky.
Raketa Falcon 9 odstartovala v 16.25 SEČ. K pasažérům tentokrát patří také zhruba čtyřkilová nanodružice VZLUSat-2 vyvinutá v pražském Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (VZLÚ).
Soukromá společnost SpaceX už vyslala do kosmu okolo 2000 satelitů sítě Starlink. Cílem projektu je dostupnější vysokorychlostní připojení k internetu po celém světě.
Satelity nesvítí, ale odrážejí paprsky Slunce. Čím jsou na oběžné dráze níž, tím je to světlo viditelnější. Podle jedné studie může světlo odrážené satelity jednou zastat až 10 procent noční oblohy.
„Máme obrovskou radost, že se nám to podařilo hned s první družicí. Jsme první nanosatelit, který detekoval gama záblesk. To se ještě žádnému CubeSatu rozměru 1U nepovedlo,“ vyzdvihuje astrofyzik.
Loď Crew Dragon se pohybovala rychlostí 27 360 kilometrů za hodinu a planetu byla schopna oběhnout každých 90 minut. Dostala se výše než Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).
Největší ze stávajících modulů se nevyhnul problémům ani po svém startu. Šéfové Roskosmosu na dálku řešili nepřesné určování jeho polohy a především špatnou funkci pohonného systému.
Raketa Šen-čou se připojí k základnímu modulu stanice zvanému Tchien-che (Nebeská harmonie). K úplnému dokončení vesmírné stanice bude potřeba podniknout jedenáct misí.
Všechna zařízení podle čínského úřadu pro kosmické lety s lidskou posádkou fungují správně a modul je připraven na spojení s dalšími vesmírnými aparáty.
Funkčních družic je podle Spaceflight Now něco přes 1100, protože část jich už byla po selhání záměrně odstraněna a kolem dvou desítek dalších zřejmě čeká stejný osud.
Úkolem sondy bude shromažďovat údaje o podzemní vodě a zjišťovat známky možného života v minulosti. K tomu by zhruba za tři měsíce mělo po přistání na povrchu planety sloužit robotické vozítko.
Cargo Dragon vynesla 6. prosince na oběžnou dráhu raketa Falcon 9, patřící rovněž společnosti SpaceX. Loď přistála na orbitálním komplexu následující den se zásobami i vánočními dárky pro posádku.
Sonda nyní zahájí návrat na Zemi. Kapsle se vzorky má podle dřívějších zpráv s pomocí padáku přistát v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko mezi 15. a 17. prosincem.
Sondu vynesla na oběžnou dráhu kolem Země 23. listopadu raketa Dlouhý pochod 5 z čínského vesmírného střediska. Na orbitu kolem Měsíce Čchang-e 5 dorazila po letu trvajícím 112 hodin.
Kolizi třetího stupně čínské rakety Čchang-čeng (Dlouhý pochod) a nefunkčního navigačního satelitu Parus sovětské výroby LeoLabs předpovídala s dvacetiprocentní pravděpodobností na 03.00 SELČ.
Americká společnost LeoLabs upozornila na potenciální kolizi čínské rakety Čchang-čeng a nefunkčního navigačního satelitu Parus sovětské výroby. Pravděpodobnost srážky je kolem 20 procent.
Mezi USA a Íránem panuje v posledních letech zvýšené napětí. Na začátku letošního roku byl při americkém raketovém útoku zabit Kásem Solejmání, velitel íránských elitních jednotek Kuds.
Spojené státy se přitom obávají, že technologie na vypouštění balistických střel dlouhého doletu, které Írán používá i k vypouštění satelitů, by mohly být použity k odpalování jaderných hlavic.
Společnost SpaceX plánuje do roku 2028 vypustit na oběžnou dráhu Země postupně 12 tisíc družic tvořících síť Starlink. Hlavním úkolem je zajistit na celém světě bezproblémové připojení k internetu.
To se zatím povedlo jen USA, Rusko a Číně. Přistávací model by měl přistát na relativně rovném povrchu mezi dvěma krátery v oblasti jižního pólu Měsíce, kde se ještě nikdo o přistání nepokusil.
Poskytování satelitních navigačních služeb evropským systémem Galileo bylo obnoveno. Služby nefungovaly od minulého čtvrtka kvůli technickým problémům.
Evropský navigační systém Galileo trápí rozsáhlý výpadek. Už od čtvrtka nefunguje žádný z jeho satelitů na oběžné dráze Země. Problém může způsobit třeba horší zaměřování polohy u mobilních zařízení.
Objektů na oběžné dráze hlavně kvůli rychlému rozvoji globálních komunikačních sítí a zlevňování orbitálních satelitů neustále přibývá. Vědci varují, že to může narušit či znemožnit kosmický program.
Indie vyzkoušela svůj obranný systém a sestřelila satelit. Dosáhla tím podle premiéra „bezprecedentního úspěchu“. Vůdkyně indické opozice označila premiérovo oznámení jako předvolební divadlo.
