Raketa Falcon 9 od společnosti SpaceX vynesla do vesmíru 105 družic. Jedna z nich pochází z Česka

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX ve čtvrtek z floridského mysu Canaveral vynesla na oběžnou dráhu 105 družic. Na její palubě je i česká stopa v podobě nanodružice VZLUSat-2. Po startu, živě přenášeném online, první stupeň rakety hladce přistál na pozemní ploše na Floridě.

Washington Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Raketa společnosti SpaceX odstartovala z Floridy

První stupeň rakety, který byl součástí čtvrteční mise, si úspěšně odbyl desátý start (ilustrační foto) | Foto: Joe Skipper | Zdroj: Reuters

Raketa Falcon 9 odstartovala v 16.25 SEČ z rampy 40. Šlo o třetí start v programu sdílených misí Small Satellite Rideshare společnosti SpaceX. S nákladem čtvrteční mise Transporter-3 se v programu na oběžnou dráhu dostaly už přes tři stovky družic. První stupeň rakety, který byl součástí čtvrteční mise, si úspěšně odbyl desátý start.

Na oběžné dráze je místo pro desítky miliard družic, odmítl Musk obvinění, že jeho satelity zabírají místo

Číst článek

K pasažérům tentokrát patří také zhruba čtyřkilová nanodružice VZLUSat-2 vyvinutá v pražském Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (VZLÚ).

Jde o družici k ověření nových technologií, jejím hlavním přístrojem jsou dvě kamery sloužící k podrobnému pozorování a pořízení detailního snímku Země.

Je to devátá tuzemská družice a třetí družice kategorie CubeSat z Česka. Podle zástupců VZLÚ bylo vynesení české družice několikrát odloženo, původně se měla vydat na oběžnou dráhu už loni v lednu.

Mapování ionizujícího záření

Nanodružice nese na palubě také dva detektory gama záření a detektor částic 2SD pro mapování kosmického počasí a ionizujícího záření na oběžné dráze, za kterými stojí tuzemské vědecké týmy.

Detektor částic 2SD vyvinuli vědci z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Na oběžné dráze Země je od roku 2019 už jeden detektor částic 2SD, na kterém pracovali tuzemští vědci.

Nynější přírůstek podle ČVUT vedle měření počtu částic a jejich individuální identifikace dokáže také určit směr jejich letu a jejich energii.

Studium vesmírného počasí a ionizujícího záření na oběžné dráze má v budoucnu pomoci ochránit přístroje i lidské posádky před kosmickým zářením.

Detektor gama záření

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně pak spolupracovali na dvojici detektorů gama záření. Vědci chtějí postupně vytvořit flotilu detektorů, které by postupně pokryly celou oblohu.

Čína si stěžuje u agentury OSN, její vesmírné stanici měl hrozit střet se satelity Elona Muska

Číst článek

Díky získaným datům by lokalizovali místa, odkud záblesky gama záření pocházejí, a prováděli další měření a pozorování. První z těchto detektorů byl na oběžnou dráhu vynesen loni v březnu.

Program Small Satellite Rideshare společnost SpaceX vyhlásila v srpnu 2019. Program umožňuje menším zákazníkům vynést na oběžnou dráhu jejich zařízení.

Mise Transporter-1 loni v lednu do vesmíru vynesla 143 družic, druhý start v červnu 2021 dopravil na oběžnou dráhu 88 družic.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme