Barbora Klocová zkoumá lesní žal, tedy působení odlesňování krajiny na Vysočině na děti a dospívající. Průměrný věk respondentů byl 12,5 let, roli sucha i lidské činnosti ovšem vnímali zřetelně.
Jsou teploty přesahující třicítku v červenci v Česku normální, nebo se i v nich projevují klimatické změny? Hostem Radiožurnálu byl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
K ujednání se hodlá připojit přes 100 států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládají rozsáhlé tropické lesy.
Jen v červenci bylo podle ústavu zničeno 2254 kilometrů čtverečních vegetace, což je třikrát až pětkrát více než ve stejném období v posledních čtyřech letech.
Data vychází ze satelitního sledování pralesa v období mezi srpnem 2017 a červencem 2018. Podle brazilského ministra životního prostředí Edsona Duarteho je hlavním důvodem nelegální kácení stromů.
Lesy v jihoasijské Kambodži mizí rychlým tempem. V současnosti patří mezi země s vůbec nejrychlejším tempem odlesňování na světě. Zatímco před čtyřiceti lety pokrýval deštný prales tři čtvrtiny území, dnes jej najdeme už jen na třech procentech území. Počet obyvatel v zemi roste a pro venkovské obyvatele je stále těžší obstarat si třeba jen dřevo na otop a vaření. Řešení ale existuje: malé podzemní bioplynárny, na které lze napojit plynový sporák nebo plynovou lampu. Díky české podpoře bylo na venkově postaveno už skoro 2,5 tisíce bioplynáren.