Cena severomořské ropy Brent ve středu sestoupila na letošní nejnižší úroveň. Oznámení o odkladu zvýšení těžby organizací OPEC+ ji zvýšil jen nepatrně, pohybuje se kolem 73 dolarů za barel.
Svět se na klimatické konferenci v Dubaji poprvé v historii dohodl na odchodu od fosilních paliv. Co to znamená a proč si některé země stěžují, že se rozhodlo bez nich?
„Trhu budou nadále dominovat zprávy z Blízkého východu a obavy, že konflikt se rozšíří a povede k výpadkům v dodávkách,“ uvedl analytik Andrew Lipow ze společnosti Lipow Oil Associates.
Po silnicích bude jezdit více elektromobilů a čínská ekonomika poroste pomaleji, navíc se bude více orientovat na čistší energii. To zpochybňuje důvody pro investování do produkce fosilních paliv.
K růstu poptávky podle organizace také pomůže nárůst silniční dopravy. Do roku 2045 bude podle jejího odhadu na silnicích po celém světě jezdit 2,6 miliardy vozidel, což je o miliardu více než loni.
OPEC+ se na celosvětové těžbě ropy podílí zhruba 40 procenty a na vývozu 60 procenty. Politická rozhodnutí skupiny proto mohou mít zásadní dopad na ceny.
„Větší krok přijde v únoru, kdy končí dovoz produktů z Ruska, čili dieselu a benzinu, do EU. To bude složitější než náhrada ropy,“ říká Václav Bartuška, velvyslanec pro otázky energetické bezpečnosti.
Saúdskoarabský ministr energetiky zprávu deníku The Wall Street Journal o chystaném zvýšení těžby popřel, čímž se pokles cen zmírnil. K poklesu cen přispívá i silný dolar a obavy o poptávku v Číně.
„Tlak na trhu by měl zajistit to, že růst bude nějak pokračovat. Pokud bych teď mohl něco poradit, jeďte natankovat. Není na co čekat,“ upozorňuje analytik Jiří Tyleček.
Ceny ropy na světových trzích na zprávu zareagovaly zrychlením růstu. Severomořský Brent přidával více než jedno procento a jeho cena se blížila 93 dolarům za barel.
Sankce uvalované na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu by mohly vést k jednomu z největších výpadků dodávek ropy v historii, který by bylo téměř nemožné nahradit z jiných zdrojů.
Cena ropy stoupla kvůli obavám o dodávky,k teré vyvolaly sankce uvalené na Rusko. Později vlivem pokroku v jednání Spojených států a Íránu ropa zisky smazala a oslabila.
Podle představitelů kartelu OPEC může růst cen ropy v příštích měsících kvůli sílící poptávce a omezené přepravní kapacitě pokračovat. Cena by podle nich mohla přesáhnout i 100 dolarů za barel.
Těžba ropy v Rusku se loni zotavila z útlumu vyvolaného pandemií a zvýšila se o více než dvě procenta. V průměru tak činila 10,52 milionu barelů denně.
„Podporou jsou i vysoké souhrnné výpadky produkce v Ekvádoru, Libyi a Nigérii, stejně jako očekávání dalšího velkého poklesu zásob ropy v USA,“ řekl k růstu cen ropy analytik.
Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 37,03 koruny, což je o 17 haléřů méně než před týdnem. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
V pátek se ceny ropy snížily zhruba o deset dolarů na barel, zaznamenaly tak nejprudší pokles od loňského dubna. Důvodem byly obavy z šíření nové varianty koronaviru omikron.
Zpracování ropy v Číně se minulý měsíc dostalo nejníže od května 2020, protože nezávislé rafinerie omezily produkci kvůli přísnějším kvótám, zvýšeným zásobám a poklesu zisku.
Organizace zemí vyvážejících ropu a její spojenci v čele s Ruskem (OPEC+) se po kolapsu poptávky způsobené pandemií dohodla o snížení těžby. Postupně svou těžbu opět navyšuje s cílem zmírnění cen.
Skupina OPEC+, která zahrnuje OPEC a spojence v čele s Ruskem, od května snížila těžbu o 9,7 milionu barelů denně, což odpovídá zhruba deseti procentům globálních dodávek ropy.