V sobotu 5. října ve tři hodiny odpoledne bude v Roztokách u Jilemnice na domě 133 odhalena pamětní deska, oznamující, že právě zde žil Jaroslav Grosman, účastník odboje.
Do bojů se v Paříži se v roce 1944 zapojila i dvacetiletá odbojářka Madeleine Riffaudová. Tento týden oslavila 100. narozeniny a vydala pokračování komiksu o svém životě za druhé světové války.
Do emigrace během občanské války odešlo přes sto tisíc Řeků. Asi dvanáct tisíc jich dorazilo do Československa. Byli to komunisté a Československo jim poskytlo azyl.
„Diverzanti, kteří napadli Bělgorodskou oblast, byli zablokováni a poraženi,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ještě v úterý dopoledne nicméně podle tamního gubernátora v oblasti pokračovaly střety.
Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak na sociálních sítích napsal, že Ukrajina se zájmem sleduje události v Bělgorodské oblasti a analyzuje situaci, ale nemá k ní přímý vztah.
Běloruská skupina Hajun, která monitoruje pohyby ruských vojsk, tvrdí, že poškození letounu způsobil „neidentifikovaný předmět, který spadl z výšky“. Letadlo je nyní údajně neprovozuschopné.
Kyjev aktivoval síť partyzánů koncem července, kdy jeho elitní speciální jednotky vystupňovaly operace na okupovaném území a začaly intenzivněji využívat ozbrojené drony.
Partyzánské jednotky věrné Kyjevu podle agentury AP zabíjejí proruské představitele, vyhazují do povětří mosty či vlaky a pomáhají ukrajinské armádě při identifikaci klíčových cílů.
Odpor proti okupantům se rozšířil ve všech částech Ukrajiny, kterých se Rusové zmocnili. O jeho organizaci a metodách píše web ukrajinské televize Hromadske.
Očití svědci v Melitopolu oznámili, že slyšeli hluk výbuchů a přestřelky u masokombinátu. Následně místní novináři potvrdili, že ukrajinští partyzáni vyhodili do povětří obrněný vlak.
Na sklonku německé okupace Čech a Moravy se nacistické bezpečnostní a ozbrojené síly pomstily obyvatelům několika vsí a osad, kteří na Valašsku pomáhali partyzánům.
„Na Slovensku bylo popraveno pět partyzánských velitelů: Vladimír Velecký, Josef Trojan, Ladislav Nosák, Samuel Bibza a Viliam Žingor,“ vysvětluje publicista Bábik.
Do odboje vstoupil Jan Maria Hronek v pouhých osmi letech. Obraně vlasti značnou část svého života, na počátku normalizace však z armády dobrovolně odešel, protože nesouhlasil s jejím fungováním.
Nemyslel jsem to zle, jsem demokrat, hájí se Anđelko Bosančić z vládní HDZ. Pravici pozdvihl na pietní akci k výročí bleiburgského masakru. Rakušané ho zadrželi, teď čeká na soud. Hrozí mu až 10 let.
