vědci, kteří chovají lišky v zajetí, rovněž udržují více než 30 krmných stanic ve volné přírodě zásobených psími granulemi. Mezi ochránci zvířat je to nezvyklé a kontroverzní opatření.
Kvůli neočekávaně intenzivním závějím jsou v Norsku silně omezeny služby. Na spoustě míst je také pozastaven svoz odpadků nebo doručování pošty. V některých městech nahradili sanitky sněžnými skútry.
„Synové byli malí, nejmladšímu nebyl ani rok, starším byly tři a pět. Neměli žádný mentální koncept toho, co je čeká, a tak to přijali dobře. Podepsalo se to na nich v dobrém,“ ohlíží se Sokolíčková.
Filmový štáb strávil v Čechách celkem 25 dní. Během té doby vznikly například záběry z norského královského paláce, ve který se proměnil pražský Žofín.
Jak si má běžný Středoevropan představit život 145 km za polárním kruhem? Je tam jen zima a půl roku tmy? „To je předsudek,“ odpovídá dokumentaristka Greta Stocklassa.
Učitel zeměpisu, kterému se podařilo připojit k výpravě za prvenstvím, si získal sympatie Masaryka i Bati. O svém dobrodružství stihl napsat knihu, ale v 31 letech tragicky utonul..
V norském městě Ballangen, které se nachází za polárním kruhem, má vzniknout největší datové centrum na světě. Firma za projektem chce využít chladný vzduch a množství vodních elektráren v oblasti.
Expedice českých cyklistů – v níž jsou i nevidomí členové – dorazila do cíle. K polárnímu kruhu u finského Rovaniemi přijela v neděli večer. Poslední kilometry komplikovaly sportovcům hlavně nedostatky sil a technické problémy. Jeden člen výpravy musel například šlapat jen jednou nohou.
Dlouhou cestu má před sebou posádka speciálního trojkola s logem sbírky Světluška, které vyráží dnes odpoledne vyrazila od kavárny Potmě stojící na pražském Ovocném trhu. Cyklistická výprava spojila nevidomé i vidoucí sportovce, kteří mají před sebou přes dva a půl tisíce kilometrů. Z Prahy míří do Finska a chtějí dojet až na polární kruh.