Nad Českem je opět saharský písek, na rozdíl od Velikonoc si ho ale lidé ani nemusí všimnout. „Pokud jsou částice výš v atmosféře, tak je to poznat maximálně podle zákalu na obloze,“ říká Brzezina.
Přítomnost prachových částic naznačují satelitní snímky i údaje ze stanic měřících kvalitu ovzduší. Ty zaznamenávají vyšší koncentrace částic PM10, což je typické právě při přechodu písečného prachu.
Saharský prach se podle dosavadních zkušeností obvykle pohyboval ve vyšších vrstvách atmosféry. Nebo byly přízemní koncentrace prachových částic v ovzduší výrazně nižší než tentokrát.
Na většině území Česka meteorologové odvolali smogovou situaci vyhlášenou o víkendu kvůli písku ze Sahary. Situace dál platí v Brně, Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
Červánky jsou meteorologický jev a ukazují se ráno i večer. Nejsou jen červené, ale i žluté, oranžové nebo růžové. Jak to? Je to dáno tím, jak vysoko je slunce nad obzorem.
Fenomén vzniká při bouřích nad Saharou, při kterých se zvedne velké množství písku do vzduchu. Díky síle větru se pak písečný prach může dostat až do Evropy či okolních afrických států.
Jedním zdrojem prachu je venkovní prostředí. Odtud si domů přinášíme částečky pylu, půdy a hmyzu.Prach také tvoří odumřelé kožní buňky, částice z vesmíru a výkaly roztočů.
V tisku se v pátek dočtete, že nemocnice řeší, co s nespotřebovanými léky proti covidu-19. Nakoupily je sice na pokyn vlády, ale za vlastní peníze. A pokud je teď nevyužijí, neproplatí je pojišťovny.
„Je to nejintenzivnější písečná bouře v naší zemi za posledních deset let, která navíc pokryje nejširší oblast,“ napsal na své webové stránky čínský národní meteorologický úřad.
Saharský písek v ovzduší může sice vytvářet krásně zbarvené západy slunce i zpomalit cyklóny během hurikánové sezony, problémy ale může způsobit lidem s chronickými dýchacími potížemi.
Obyvatelé Volyně, kterým poprašek zanesl auto, mohou na městském úřadě požádat o jeho umytí. Totéž platí i domech, jimž na vrstva ulpěla na oknech. Náklady na úklid zaplatí dodavatelská firma.
Prach a jemná vrstva písku pokryly auta parkující na náměstí i střechy a parapety okolních budovy. „Prašnost byla taková, že se tam nedalo dýchat,“ popsal starosta Volyně.
Znečištěním ovzduší bylo loni zasaženo 68 procent obyvatel, zatímco v roce 2016 to bylo 59 procent. Vyhlášeno pak bylo celkem 39 smogových situací, zatímco v roce 2016 pouze pět.
Hutní firma ArcelorMittal Ostrava vypouští do ovzduší nejméně prachu v historii. Emise přímo z komínů klesly na 500 tun ročně. V 70. letech to bylo téměř 40 tisíc tun. Podařilo se to díky vybudování nových technologií čištění a filtrace za 2 miliardy korun s výrazným přispěním Evropské unie.
Česko se nadále potýká se zhoršenou kvalitou ovzduší. Zatímco pro Prahu a Střední Čechy byla smogová situace odvolaná, výstraha na zvýšené množství polétavého prachu dál platí pro sever a východ Čech a část Moravy. Vyplývá to z údajů Českého hydrometeorologického ústavu.
Kvůli nadměrnému výskytu jemných prachových částic v ovzduší by se Česko mohlo dostat před evropský soud. Pohrozila tím Evropská komise. Podle ní jsou Češi vystaveni nadměrnému výskytu prachu například v Praze, středních a severních Čechách, v Brně nebo na severní Moravě.
Problémy s polétavým prachem ve vzduchu i dnes sužovaly Moravskoslezský kraj. Situace se dokonce ještě zhoršila. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na některých místech platí signál regulace, který průmyslové podniky nutí dodržovat ekologická opatření.
Koncem března množství prachu v ovzduší v Děčíně překročilo kvóty na celý rok. V Ústeckém kraji už je na tom z tohoto hlediska hůře jen Most. Takzvaný polétavý prach přitom ohrožuje zdraví a roste kvůli němu i počet alergiků. Děčínské fórum, sdružující obyvatele usilující o čistší město, požaduje, aby se ve městě začaly měřit i koncentrace menších a pro zdraví nebezpečnějších prachových částic.
Na silnicích v Brně je extrémně vysoké množství malých prachových částic. Vyplývá to z měření dánského experta Kaare Press-Kristensena. Data ze svého výzkumu poskytne zdarma brněnským meteorologům i politikům.
V Děčíně se objevily obří květináče, ve kterých porostou stromy. Mají zmenšit prašnost, která je ve městě druhá nejvyšší v Ústeckém kraji. Lidé ale zahradnické kontejnery na chodnících nechtějí. Pozastavují se také nad tím, že listnaté stromy v zimě přece nemají listy.
Smogová situace v Moravskoslezském kraji se od pátku výrazně zhoršila. Nejhorší ovzduší je aktuálně v Karviné a v Ostravě, a vyhlídky na další hodiny nejsou lepší.
Navenek obyčejná bílá dodávka s nápisy "Měříme kvalitu ovzduší". Uvnitř ale najdeme plně vybavenou laboratoř. V Ostravě se vozidlo pohybovalo už minulý rok, letos se ale zaměří více na studium prachu.
Sousedé říkali jejímu obydlí "dům u slunečnic", letos se ale květinami pochlubit nemůže a ironicky používá název "dům u prachu". To je příběh šedesátileté důchodkyně Blaženy z Orlové. Bydlí hned u cesty, ze které sundali dělníci asfalt. A firma kvůli sporům s radnicí odmítá položit nový. Lidé se tak už několik měsíců dusí prachem.
Ostravská huť ArcelorMittal spěchá s přípravami na výstavbu obřího tkaninového filtru. Do roku 2015 musí být ekologické opatření hotové, a to podle podmínek z Evropské unie, která na ně velkou měrou přispěla. Podobný supervýkonný filtr huť už pořídila pro jednu ze svých aglomerací před dvěma lety, ta druhá se ale dostala na řadu až teď. A zatím tak zůstává jednoznačně nejprašnějším provozem celé společnosti.
Plzeň poslední dobou často překračuje limity polétavého prachu. K nepěkné kvalitě ovzduší částečně přispívají i vozy záchranné služby a dalších složek integrovaného záchranného systému, které využívají tramvajové pásy na frekventované Klatovské třídě. Pokud je sucho, zvednou oblaka prachu, který dýchají nejen motoristé v okolo jedoucích autech, ale hlavně lidé na tramvajových zastávkách a na chodnících.
O měsíc dříve než loni překročilo Kladno limit výskytu polétavého prachu v ovzduší. Stalo se to v městské části Švermov, která má se znečištěným ovzduším problémy dlouhodobě.