Ve druhé vlně má být na ostrov přesunuto na 1500 lidí. Na ostrov, který se nachází v Bengálském zálivu, dorazilo na začátku prosince v rámci první vlny přes 1600 uprchlíků.
Ve Venezuele žije, včetně rodinných příslušníků, zhruba 1000 českých krajanů. Zatím jich ze země, kde je u moci socialistický prezident Nicolás Maduro, dorazilo asi 50 a další se chystají na odjezd.
Na Aljašce asi tisíc kilometrů od největšího města Anchorage se hlasovalo o budoucnosti jedné malé vesnice. Kvůli zvyšující se teplotě, tajícím ledům a erodující půdě obyvatelé vesnice Shishmaref odhlasovali přesídlení. Jde tak možná vůbec o první osídlení, které se v historii Spojených států přesune kvůli klimatickým změnám.
153 křesťanů z Iráku se už od jara snaží zachránit čeští křesťané a dostat je do České republiky. Celou tu dobu jednají s ministerstvem vnitra a před dvěma měsíci slíbil lidem pomoc i premiér. České úřady ale zatím nedokázaly připravit všechny potřebné dokumenty a vláda projednávání několikrát odložila. V pátek premiér na svém twitterovém účtu oznámil, že se tím bude vláda zabývat toto pondělí.
Sto padesát iráckých křesťanů se připravuje na přesídlení do Česka. Už čekají pouze na rozhodnutí české vlády. Podporu jim přislíbil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Pro pobyt iráckých rodin v Česku už je všechno přichystané.
Už pět let žije v Česku 120 uprchlíků z Barmy. Rodinám pomohly s přesídlením české úřady a OSN. Nový domov našly většinou v menších městech, která jim hned na začátku zajistila asistenty. Ti cizincům ukázali, jak například funguje bankovní systém nebo jak neprotopit jmění. Dvě rodiny přijal i Brandýs nad Labem - Stará Boleslav.
Obří vodní elektrárna, která se staví v Amazonii, má další problém. Brazilská federální prokuratura žádá okamžité zastavení demolice indiánských vesnic. Ty totiž stojí v cestě stavbě přehradní nádrže u města Altamira. Přehradní komplex nazývaný Belo Monte je složený z několika přehrad a má vyrůst právě na místě, kde indiánské kmeny žijí.
Na východní Ukrajině, 20 kilometrů od bojové linie, žila celý rok pětičlenná rodina Vadima Hnojílka. Teprve před dvěma týdny se jim podařilo utéct z válečné oblasti, v Kyjevě nastoupili do speciálu českého ministerstva vnitra a odletěli do Prahy. Vadim je etnický Čech a patří do první skupiny přesídlenců, kterým úřady vydaly povolení k pobytu. Teď žije v zařízení ministerstva vnitra v Červené nad Vltavou na Písecku.
Zítra brzy ráno odjede z české vesnice Čechohrad, která leží 200 kilometrů od bojové linie na východě Ukrajiny, několik desítek lidí, kteří se rozhodli přestěhovat do Česka. Jde o první skupinu přesídlenců, kteří prokázali český původ nebo uzavřeli manželství s Čechem nebo Češkou. Odjíždějí především mladší lidé, jejich rodiče zůstávají.
Izraelský parlament zastavil debatu o přesídlení beduínů v Negevské poušti. Takzvaný Prawerův plán počítal s rozvojem jižního Izraele, židovským osídlením a usazením desítek tisíc tamních beduínů. Jejich tradiční vesnice měla nahradit nová výstavba na jiných místech. Beduínské protesty proti tomuto plánu rozháněla před dvěma týdny policie.