Brněnský spolek Amerfo zaměstnávající hendikepované stále čeká na 2 miliony korun, které měl dostat od státu na mzdy pro lidi se zdravotním postižením. Peníze spolek vysoudil letos v létě.
Stát teď vyplácí v průměru zhruba 4600 korun na jednu domácnost, která má na pomoc nárok. Od ledna navíc čekají dávku změny. Úřad práce bude třeba uznávat vyšší náklady na bydlení.
Zvýšení životního minima, podpora klokánků, ukrajinských uprchlíků a prodloužení solidárního příspěvku. Vláda ve středu schválila řadu sociálních nařízení.
Každá pátá rodina plánuje výrazné omezení výdajů na děti kvůli stále rostoucím nákladům na provoz domácností, vyplývá to z projektu Česko 2022: Život k nezaplacení.
Mf Dnes informuje, že novela silničního zákona přináší změny v bodovém systému a ve výši pokut. Hospodářské noviny upozorňují, že výdělky internetových bazarů bude kontrolovat finanční správa.
Na 11 milionů francouzských domácností dostane od čtvrtka jednorázový příspěvek na podporu kupní síly. Kabinet se zároveň zavázal, že i začátkem příštího roku zastropuje ceny elektřiny a plynu.
Ministerstvo upravilo pravidla po kritice ombudsmana. Ten se zastal spolku Amerfo, který přišel o příspěvky na lidi s postižením. Amerfo resort žaluje a Krajský soud v Brně má rozhodovat nyní v úterý.
Pěstouni by mohli od října začít dostávat víc peněz od státu. Příspěvek při převzetí dítěte by se mohl zvednout o 35 procent a měsíční částka na úhradu potřeb dítěte o 27 procent.
Peníze začnou úřady práce pak vyplácet nejdřív koncem srpna. „Proces jsme se snažili udělat co nejjednodušší. Využíváme data, která už do značné míry máme z registrů,“ uvedl náměstek.
Vládní záměr vyplacení příspěvku do českých domácností vzbudil přirozeně vlnu kritiky. Lidé si však nestěžují, že jde o další rozhazování státních financí. Vláda podle nich posílá příliš málo peněz.
Příspěvek na mobilitu pro lidi s handicapem by se mohl podle Jurečky zvýšit nejspíš od září, nebo od října. Aktuální příspěvek je 550 korun. Nárůst má zmírnit dopady zdražování.
Dávají příspěvky lidem v rámci programu Deštník proti drahotě smysl? Co by se mělo nastavit jinak? Poslechněte si debatu Daniela Hůle a Kateřiny Jirkové v pořadu Pro a Proti.
Původně se návrh měl podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) týkat rodin s příjmem do milionu korun čistého platu. Později ale ministerstvo návrh pozměnilo na příjem hrubý.
Analytik Daniel Hůle v rozhovoru pro Radiožurnál kritizuje nestandardní parametry i koncepci příspěvku, na který by měly mít nárok domácnosti s příjmem do milionu korun ročně a dítětem do 18 let.
Po ranní korekci ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), se ministr Jurečka (KDU-ČSL) opravil. Do zákona nakonec půjde strop příjmu milionu korun hrubého. Což znamená, že na něj dosáhne méně lidí.
Vláda plánuje upravit také pravidla rodičovské. Rodiče s nižším příjmem by mohli mít měsíční příspěvek místo nynějších nejvýš 10 000 korun až 13 000. Vláda chce také podpořit zkrácené úvazky.
Piráti přichází s návrhem pomoci domácnostem s vyššími cenami energií plošným příspěvkem ve výši 400 až 800 korun. Jak a podle čeho by byl příspěvek odstupňován? Odpovídá Olga Richterová.
Domácnosti v Česku si v prvním roce epidemie příjmově polepšily, a to hlavně díky penězům od státu. Nejrychleji předloni rostl příjem lidem nad 65 let.
Maximální částka podpory činí 80 procent z vyplacené mzdy včetně odvodů, přičemž nejvyšší měsíční částka příspěvku na jednoho zaměstnance činí 39 000 Kč.
Dodatečné rozpočtové výdaje předkladatelé odhadli na 18,4 miliardy korun v roce 2023, na 18,8 miliardy korun o rok později a na 19,4 miliardy korun v roce 2025.
„Všem resortům jsem pokrátila provozní výdaje, těch 10,8 miliardy jsem našla. Ale chtěla jsem, aby kolegové věděli, že to není jenom o důchodech, že budeme muset řešit další otázky,“ řekla ministryně.
Svůj slib splnilo z Visegrádské skupiny pouze Maďarsko. Česká republika, Slovensko a Polsko neposlaly žádný příspěvek. Podobně svůj slib nedodrželo ani zmiňované Portugalsko nebo Slovinsko.
Bonus k náhradě mzdy budou dostávat lidé podle výše svého výdělku, celková částka by nesměla překročit 90 procent jejich průměrného výdělku. Zaměstnanci v karanténě dostávají teď 60 procent mzdy.
Poslanci v pátek stvrdili původní podobu novely zákona o takzvaném kompenzačním bonusu, která kromě jiného rozšiřuje možnost výplaty tohoto příspěvku i na podnikatele v úpadku.
Zaměstnanci v karanténě dostávají teď 60 procent svého redukovaného průměrného výdělku. Příspěvek má motivovat k tomu, aby lidé do karantény chodili a aby nakažení hlásili své kontakty.
