Kvůli problémům s Kyprem se může do eurozóny vrátit prudká dluhová krize. Tak reagují analytici na to, že kyperský parlament odmítl podmínky mezinárodní pomoci. Poslancům se nelíbila hlavně mimořádná daň na vklady v bankách.
Kyperský parlament odložil schvalování podmínek půjčky od Evropské unie na úterý. Brusel podmínil uvolnění miliard jednorázovým zdaněním bankovních vkladů, dohoda ale vyvolala velké rozhořčení mezi obyvateli i některými politickými stranami.
Kvůli hrozbě státního bankrotu dostane pomoc další země eurozóny. Ministři financí států platících eurem v Bruselu na mimořádné schůzce jednají o záchranném balíku pro Kypr, který údajně potřebuje až 17 miliard eur. Ostrovní země už kvůli ztrátám svých bank nedokáže splácet dluhy.
Kypr by se měl ještě tento měsíc stát pátou zemí, která dostane pomoc od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Zemi totiž kvůli ztrátám jejích bank v Řecku akutně hrozí státní bankrot. O podmínkách pomoci budou dnes v Bruselu jednat ministři financí států platících eurem.
Španělsko dostane příští týden od Bruselu finanční půjčku ve výši 40 miliard eur, kterou použijí na rekapitalizaci svých bank. Evropská komise si ale klade řadu podmínek.
Španělsko by už brzy mohlo dostat od eurozóny první část slíbené finanční půjčky na sanaci bank. Většina z požadovaných 40 miliard eur by přitom nejdřív směřovala do čtyř bank, které musela španělská vláda letos znárodnit.
Ministři financí zemí eurozóny na noční schůzce v Bruselu neuvolnili Řecku další část záchranných půjček. Řekové by je ale měli dostat 20. listopadu, kdy se eurozóna sejde znovu. Oznámil to její šéf Jean-Claude Juncker.
Portugalsko může dostat další splátku pomoci ze záchranného fondu eurozóny. Ze zadlužených zemí platících eurem si zatím počíná nejlépe při zavádění ozdravného programu. Ministři financí zemí eurozóny proto schválili vyplacení další části záchranné půjčky.
Nejbezpečněji si půjčují lidé v Praze a ve středních Čechách, naopak v chudších regionech mají lidé s rozpoznáním rizikového věřitele velké problémy. Například obyvatelé Vysočiny poznají bezpečného věřitele jen v 9 procentech případů, zatímco Pražanům se to podaří ve 40 procentech a Středočechům ve 36 procentech.
Předseda euroskupiny, tedy skupiny zemí platících eurem, Jean-Claude Juncker řekl, že Řecko má poslední šanci vyhnout se státnímu bankrotu. Vyjádřil se tak po aténské schůzce s řeckým premiérem Antonisem Samarasem. Zda Řecko dostane více času na zavedení reforem, jak žádá, bude záviset na obsahu zprávy, kterou vypracují inspektoři takzvané Trojky - Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Do egyptského hlavního města Káhiry zavítala výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Jedná zde o podmínkách půjčky na pomoc egyptské ekonomice. První pokus o dohodu ztroskotal kvůli úroku, který je v islámu jedním z největších hříchů.
Řecko si muselo za vysoký úrok půjčit čtyři miliardy eur. Příští týden má totiž splatný dluh vůči Evropské centrální bance a další mezinárodní pomoc je zatím v nedohlednu. Prodejem pokladničních poukázek získaly Atény dokonce víc, než předpokládaly. Na úrocích ale zaplatí víc než dřív.
Češi si mimo bankovní sektor v prvním pololetí půjčili 60 miliard korun. Vyplývá to z čísel, která dnes zveřejnila Česká leasingová a finanční asociace. Meziročně se jedná o desetiprocentní pokles. Domácnosti i firmy jsou při zadlužování opatrnější.
Španělsko se prý neobejde bez miliardových záchranných půjček. Země by tak měla dostat stejnou pomoc jako Řecko, Irsko a Portugalsko. V deníku El País se na tom shodli přední světoví ekonomové. Situace Španělska se na trzích výrazně zhoršila: úroky z jeho 10letých dluhopisů se dnes dostaly na hranici 7,4 procenta. To je nejvíc za dobu existence eura.
Zadlužený Kypr by mohl dostat finanční pomoc od Ruska. Země s Moskvou jedná o záchranné půjčce. Českému rozhlasu to řekl kyperský prezident Demetris Christofias. Na Kypru přitom právě dnes končí první část mise eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Kypr totiž koncem června požádal o pomoc i je.
Liberecké ekologické sdružení Čmelák si půjčovalo peníze od majitele společnosti, která provozuje výherní automaty a hazardní hry. Šéf Čmeláku, opoziční zastupitel za hnutí Změna pro Liberec a exprimátor Jan Korytář patří přitom k největším bojovníkům za radikální omezení hazardu ve městě. Některým zastupitelům se Korytářovo jednání nelíbí.
Kypr dnes zahájí jednání o tom, za jakých podmínek dostane záchranné půjčky. Země nedávno kvůli dluhové krizi požádala o pomoc. Kyperská vláda začne jednat se zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Výsledkem by měla být dohoda na tom, jaká opatření bude muset Kypr výměnou za půjčky udělat.
Španělsko prožívá nejkomplikovanější období od počátku aktuální ekonomické krize. Země totiž stále nedokáže přesvědčit kapitálové trhy, že je stále ještě věrohodným dlužníkem. I když eurozóna nedávno přislíbila půjčit španělským bankám na jejich ozdravení až 100 miliard eur, investoři pochybují, že Španělsko bude schopné tento i jiné dluhy splácet.
Každý pátý Čech přiznává, že není schopen rozlišit lichváře od bezpečného poskytovatele úvěru. 87 procent respondentů se nevyzná ve smlouvách, které podepisují. A toho využívají lichváři.
Země eurozóny jsou připravené uvolnit až sto miliard eur, aby snížily tlak věřitelů na banky ve Španělsku, které se dostaly do problémů kvůli splasknutí bubliny na trhu s nemovitostmi. Španělský premiér Mariano Rajoy dohodu o pomoci uvítal jako dílčí vítězství pro jednotnou evropskou měnu. Konkrétní podoba podpory má být dojednaná po konci nezávislých auditů španělských bank.
S ulehčením, ale bez euforie zareagovaly na víkendovou dohodu o pomoci španělským bankám evropské i asijské burzy. Posílily akcie, komodity i samotná evropská měna. Madrid získal pro bankovní sektor příslib až stomiliardové pomoci v eurech. Na rozdíl od Řecka, Irska a Portugalska bude Španělsko čerpat pomoc jen od členských zemí eurozóny. Rozsah záchranného balíčku je větší, než mnoho investorů čekalo.
Španělsko je čtvrtou ze 17 zemí eurozóny, která požádá o finanční pomoc pro své banky. Ještě deset až patnáct dnů ale potrvá, než Madrid oznámí přesnou sumu, o kterou bude žádat. Do té doby budou známé výsledky obou nezávislých auditů španělského bankovního systému.
Kypr bude možná muset ještě tento měsíc požádat o mezinárodní finanční pomoc. V rozhovoru pro deník Financial Times to připustil guvernér Kyperské centrální banky Panikos Demetriades. Kypr se dostal na pokraj bankrotu kvůli svým těsným vazbám na problémové Řecko.
Stále více lidí se dostává do předlužení a dluhová spirála je táhne do bezvýchodné situace. Přitom mohli této katastrofě předejít. Stačilo by, kdyby se řídili radami odborníků, například z poraden při finanční tísni.
Země s levicovými vládami mají větší problémy s financováním svých dluhů. Finanční trhy jsou jim ochotny půjčovat za vyšší úrok než státům, kde vládne pravice. Vyplývá to z výzkumu, který zveřejnil ekonomický server Vox.
Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová připustila, že fond bude potřebovat další peníze pro boj s dluhy. Navýšení krizových fondů bude předmětem víkendového jednání zástupců fondu a Světové banky. Impulzem k navýšení objemu peněz jsou problémy Španělska a Itálie.