Vládní koalice ve čtvrtek představila úsporný balíček, který by měl ozdravit veřejné finance. Zástupci opozice však upozorňují, že změny zasáhnout zejména firmy a OSVČ.
Jednotné inkasní místo, konec super hrubé mzdy a rušení řady daňových výjimek jsou blíže svému zavedení. Poslanci totiž pustili vládní daňovou reformu do druhého čtení.
Ve sněmovně začala debata o daňových změnách a mimo jiné i o rušení stravenek. Dostat by se dnes mohlo i na návrh zavedení přímé volby hlavy státu. Poslanci totiž chtějí jednat až do noci.
Finanční svět se přesně před rokem pootočil díky přelomové reformě regulace finančního sektoru ve Spojených státech. Či spíše měl se pootočit, ale ani rok poté, co prezident Barack Obama reformu podepsal, není jasná podoba většiny pravidel, která by měla zabránit opakování hlubokých finančních otřesů, které v roce 2008 zasáhly celý svět.
O způsobu, jakým by vláda měla prosadit chystané reformy, rozhodují členové a příznivci Věcí věřejných ve vnitrostranickém internetovém referendu. Pokud se přikloní k tomu, že by reformní kroky měly být přijaté jako ústavní zákon, bude pro ně muset vláda získat také podporu opozičních poslanců.
K protestu odborářů se dnes vyjádřili i politici. Se stávkou odborů zásadně nesouhlasí prezident Václav Klaus. Podle něj je tento krok nezodpovědný. Odbory se tak navíc podle Klause snaží odčinit to, že neprotestovaly už dříve - tedy v době, kdy problém veřejných financí vznikal. Pochopení mohli naopak odboráři hledat u opozice. Podle ní vláda není schopná vést sociální dialog.
Na odvrácení hrozícího státního bankrotu mají čeští politici nanejvýš jeden nebo dva roky. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to řekla vrchní ředitelka České národní banky Eva Zamrazilová.
Reforma veřejných financí dosud ušetřila státnímu rozpočtu až 80 miliard korun. Řekl to ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS). Podstatnou část této reformy, která začala platit od loňského roku, tvořily změny v sociální oblasti.
Sněmovna reprezentantů na druhý pokus schválila návrh zákona o stabilizaci finančního systému Spojených států. Senát ho přijal už ve středu. Nový zákon vzápětí podepsal prezident George Bush. Na ozdravení finančního systému chtějí USA vynaložit až 700 miliard dolarů, což je v přepočtu asi 12 bilionů korun.
Zaměstnanci by mohli od příštího roku platit o 1,5 procenta nižší sociální pojištění. Sazba daně z příjmu fyzických osob má naopak zůstat na 15 procentech. Oba návrhy schválila vláda. Podle ministerstva financí díky tomu lidem vzrostou čisté příjmy o stovky korun měsíčně.
V atmosféře rozepří v koaličním táboře má dnes vláda začít projednávat další fázi reformy veřejných financí. Ministr Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) chce navrhnout snížení sociálního pojištění a zmrazení sazby pro daň z příjmu fyzických osob.
Nový rok - to jsou pro domácnosti i vyšší náklady. Zaplatíme víc za elektřinu i plyn, stoupnou ceny nájemného, poštovného, dopravy i potravin. Platit budeme také za návštěvu u lékaře, pobyt v nemocnici i za recept.
Změn, které od ledna přinese vládní reforma veřejných financí, se obává 70 procent lidí. Strach mají především z toho, že se zhorší jejich životní úroveň. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury STEM pro Českou televizi.
Vládní reforma vstoupí v platnost. Ústavní soud ji do konce roku nestihne projednat. Znamená to, že lidé například začnou od ledna platit poplatky u lékařů. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil.