O vojenské technice, která byla k vidění na přehlídce na Rudém náměstí, ale i o možnostech ruského vojenského průmyslu mluvil s Radiožurnálem plukovník Zdeněk Petráš.
Leninovo mauzoleum je symbolem nového náboženství a kvůli tomu na ně byla už od 30. let podniknuta řada útoků. Buď přímo na stavbu, anebo dokonce na jejího jediného nabalzamovaného obyvatele.
Nedávná návštěva běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka v Moskvě u příležitosti Dne vítězství 9. května vzbudila velkou pozornost především tím, že známý chlapák tentokrát viditelně nebyl zdráv.
Není se čím chlubit, čehož ironickým důkazem je jediný tank, jenž po Rudém náměstí projel – historická T-34, která byla symbolem někdejšího skutečného sovětského vítězství nad hitlerovským Německem.
Letos jsou oslavy podstatně skromnější, ze zahraničních hostů přijel pouze prezident Kyrgyzstánu Sadyr Žaparov a i množství techniky bude menší než obvykle.
Obzvlášť od roku 2015 se oslavy dne vítězství nad nacismem točí kolem „oblíbených témat“ Vladimira Putina: monopolární svět, hrozba Západu a také válka proti Ukrajině.
Neoficiálně se hovoří o obavách z ukrajinských dronů, zvláště když jeden z ukrajinských podnikatelů slíbil velkou odměnu za přistání dronu 9. května na Rudém náměstí.
„Dokázal hájit lidská práva nejen ve své vlasti. Jeho odkaz je i v dnešní pohnuté době stále aktuální,“ reagovalo na twitteru na zprávu české ministerstvo zahraničí.
Největší problém současné ukrajinské války v noci na úterek trefně pojmenoval americký prezident Joe Biden, který prohlásil, že Putin ze šlamastiky, kterou sám vyvolal, „nemá východisko“.
Moskva||Ivana Milenkovičová|Zprávy ze světa|Od stálého zpravodaje
Objevují se spekulace, že by při projevu v rámci vojenské přehlídky mohl ruský prezident Vladimir Putin formálně vyhlásit Ukrajině válku a zavést v Rusku mobilizaci.
Moskva||Ivana Milenkovičová|Zprávy ze světa|Od stálého zpravodaje
O tom, že 9. květen je pro Vladimira Putina důležitým datem, mluvil nedávno i francouzský prezident Emmanuel Macron, který s ním byl až doteď ze západních lídrů nejvíce v kontaktu.
Letošní oslava Dne vítězství v Rusku ukazuje přímo propastnou izolaci země na mezinárodní aréně – z prezidentů a premiérů přijela jen tádžická hlava státu Imomali Rachmon.
„Teroristický akt ve Vrběticích, za kterým stojí ruští agenti, nás nesmí nechat zapomenout hrdinství těch, kteří bojovali ve druhé světové válce za naši svobodu,“ sdělilo české ministerstvo zahraničí.
Moskva||Ivana Milenkovičová|Zprávy ze světa|Od stálého zpravodaje
Stejně jako loni se ale na internet kvůli pandemii přesune třeba pochod takzvaného Nesmrtelného pluku. Rusové při něm jinak procházejí ulicemi s portréty svých předků, kteří bojovali ve válce.
„Nařizuji začít přípravu k vojenské přehlídce. Uskutečníme ji 24. června, v den, kdy se roce 1945 konala legendární historická přehlídka vítězů,“ sdělil prezident Vladimir Putin.
Naposledy loni v prosinci se proti přesunu nabalzamovaných ostatků Vladimira Iljiče Lenina vyslovil prezident Vladimir Putin. S Leninem totiž podle něj spojuje svůj osud řada Rusů.
„Je skvělé, že Češi a Slováci už jsou svobodní. Za to jsme bojovali,“ říká pro Radiožurnál Pavel Litvinov, jeden z osmi statečných, kteří protestovali na Rudém náměstí proti okupaci Československa.
Fotbalové mistrovství světa pokračuje v Rusku už týden a zatím se obešlo bez větších výtržností. Tou dosud asi největší byli dva opilí fanoušci ve vlaku.
Vynikající vědci, organizátoři krajanských aktivit a propagátoři české kultury převzali ocenění Gratias agit. Výběr letošních laureátů ovlivnil fakt, že Česko si připomíná „osmičková výročí“.
Vojenská přehlídka v Moskvě se jako tradičně stala vrcholem oslav výročí konce druhé světové války. Prezident Putin prohlásil, že Rusko je otevřené dialogu v otázkách globální bezpečnosti.
Pavel Litvinov byl mezi těmi, kdo se odhodlali protestovat na Rudém náměstí proti okupaci Československa. Teď se zájmem pozoruje, jak se proměnila ruská práce s informacemi.
