S Leninem na věčné časy. Ruští komunisté slaví Velký říjen a odmítají pohřbít nabalzamovaného vůdce

Ruští komunisté – a nejenom oni – si připomínají 105 let od Velké říjnové socialistické revoluce. V Moskvě se v pondělí sešli u Leninova mauzolea na Rudém náměstí, kde je nabalzamované tělo někdejšího bolševického vůdce dodnes vystavené.

Moskva Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nabalzamované tělo Vladimira Iljiče Lenina

Poslední větší veřejná debata se na téma pohřbení Lenina vedla naposledy předloni, když svaz ruských architektů vypsal soutěž o nejlepší koncepci využití mauzolea (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters

Doby, kdy se 7. listopadu na Rudém náměstí v Moskvě každoročně konala velká vojenská přehlídka a průvod, jsou sice dávno pryč. Naposledy v tento den je ruská metropole zažila v roce 1990. Ruští komunisté však dál udržují tradici Velkého října a scházejí se v tento den k politickým shromážděním a pochodům.

Konce sovětských a ruských vládců od Lenina po Putina. Umírají ve funkci nebo jsou sesazeni

Číst článek

K Leninovu mauzoleu tak i tentokrát položili věnce a rudé karafiáty. A podobné, byť rozsahem menší, akce se uskutečnily i v dalších ruských městech.

Připomínek Velké říjnové socialistické revoluce se spolu s nimi účastní i členové levicových národně-vlasteneckých stran a hnutí, jako je například Levá fronta a další.

K někdejším masovým shromážděním mají i přesto daleko. Všechny akce jsou dnes už výlučně v režii komunistické strany, nikoliv státu.

Kam s Leninem?

Nabalzamované tělo Vladimira Iljiče Lenina, který zemřel v lednu 1924, je dodnes, tedy už bezmála sto let, vystavené v mauzoleu na Rudém náměstí, kde se o ostatky pravidelně stará tým konzervátorů a přísně se uvnitř budovy hlídá teplota či vlhkost vzduchu.

3:20

V Pobaltí odstraňují sovětské pomníky. Rusové jsou proti, s kritikou ale šetří, bojí se vyhoštění

Číst článek

Od 90. let se však pravidelně vrací diskuse o jejich možném pohřbení, byť pokaždé takovéto návrhy naráží na odpor komunistů a části veřejnosti.

Poslední větší veřejná debata se na toto téma vedla naposledy předloni, když svaz ruských architektů vypsal soutěž o nejlepší koncepci využití mauzolea.

Organizátoři soutěže namítali, že současné uložení těla je nejenom v rozporu s moderními představami o uctění památky, ale taky porušením ruské pravoslavné tradice i přímo přání samotného Lenina, který chtěl být pohřben vedle své matky v Petrohradě. Stejně jako už dřív i tato snaha narazila na odpor komunistů a soutěž nakonec museli zrušit.

Rozdělená společnost

Jak ukazují sociologické průzkumy, ruská společnost je v názoru na případné pohřbení Lenina značně rozdělená. Když se na to naposledy loni v květnu ptali sociologové z nezávislého centra Levada, 45 procent Moskvanů bylo pro vynesení ostatků ven z mauzolea, zatímco 42 procent by je nechalo tam, kde jsou.

A podobné výsledky přinesl i celostátní průzkum v roce 2017. Tehdy bylo přesně 41 procent respondentů pro pohřbení Lenina a 41 procent proti.

Proti přesunu Lenina z mauzolea se v minulosti vyslovil i přímo prezident Vladimir Putin.

25:50

Sovětský svaz je pro Putina nejlepší kapitolou ruských dějin. Opakuje i jeho zločiny, říká rusista Černoušek

Číst článek

„Dokud jsou u nás lidé, a u nás je mnoho takových, kteří s ním spojují svůj osobní život, svůj osud, spojují s tím určité úspěchy minulosti, sovětských let - a Sovětský svaz je tak jako tak nepochybně svázán s Vladimirem Iljičem Leninem – tak proč se tím zabývat?“ namítal ruský prezident v roce 2019. „Kvůli čemu? Je třeba jít dál“ dodal.

Navzdory tomu je s výjimkou Moskvy dodnes prakticky v každém větším i menším ruském městě na náměstí socha Lenina. A Leninovo jméno nese řada ulic a náměstí po celé zemi.

Paradoxně přitom na Den vítězství 9. května, kdy se v současnosti na Rudém náměstí koná vojenská přehlídka k výročí konce druhé světové války v Evropě (v Rusku Velké vlastenecké války), bývá mauzoleum zakryté do velké textilie, zatímco na tribuně před ním sedí současné ruské politické špičky.

K nelibosti komunistů, kteří jsou dnes sice formálně druhou nejsilnější stranou v zemi, reálně je však veškerá moc v rukou Kremlu a kremelské strany Jednotné Rusko, která má ústavní většinu v parlamentu.

Ivana Milenkovičová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme