Nezávislý starosta Richard Holiš uvedl, že radnice teď bude dále jednat s vlastníkem a domlouvat kupní smlouvy. Hotovo by mohlo být podle něj v řádu měsíců.
„Máme 4 pece, několik týmů, dělá se tady každý den, včetně víkendů, aby náklady na energie byly co nejlépe využity,“ popisuje Viktor Novotný. Sklárna tedy jede prakticky non-stop.
Sklářského mistra Pečinka nepodarky nemrzí. „Vypadá to jako chyba častokrát, ale ta chyba po čase ukáže nový směr. Takže jsem strašně moc věcí zkazil, abych se něco naučil,“ líčí Jiří Pačinek.
Vedle soukromé sbírky hutního skla jsou také vystaveny exponáty ze skla broušeného, rubínového, malachitového, přejímaného, brokového, lesního a své místo tu má i malba na skle.
Novým majitelem Sklárny Květná je český průmyslový a realitní holding AF Group, který chce ruční výrobu skla zachovat. To vítá i nezávislý starosta Strání Antonín Popelka.
„Vznešenost zavazuje. To definuje Harrachy absolutně přesně. Byli si vědomi toho, že se musí zasadit o svůj národ, že pokud mají dáno, tak musejí zase dávat dál,“ říká kastelán Rejman.
„Během covidu, jak byli všichni zavření doma, tak nakupovali. Chtěli to mít doma hezké a všichni se tak zásobili, že už to doma všichni hezké mají,“ říká Jan Plecháč, umělecký ředitel sklárny Moser.
Podnik propouští 85 zaměstnanců. Těm nyní běží dvouměsíční výpovědní doba. Podle nezávislého starosty Strání Antonína Popelky jsou sklárny největším zaměstnavatelem v obci.
Česko má nyní na seznamu nehmotného dědictví UNESCO devět zápisů. Jako první zvyk z ČR byl v roce 2005 zapsán slovácký tanec verbuňk, naposledy loni vorařství.
Blíží se slavnostní vyhlášení letošního ročníku divadelních Cen Thálie. Pro skláře v Lindavě to znamená, že musí skleněné tavenině dát podobu divadelní masky navrženou designérem Bořkem Šípkem.
Ve filmu stanice Netflix Na nože: Glass Onion si zahrály i práce českých sklářů. Více než 60 křišťálových plastik vyráběl tým Jiřího Pačinka z hutě v Kunraticích u Cvikova.
Znovu chtějí v peci zapálit po Novém roce a zhruba o dva týdny později začít zase vyrábět. „Doufám, že se zaměstnanci vrátí, na to abych je ty dva měsíce držel, už nemám,“ přiznává majitel Novosad.
Ve Sklárně Květná ve Strání na Uherskohradišťsku skláři tradičním způsobem vyměňovali šamotové pánve. Ty se musí měnit po zhruba stovce tavicích procesů, tedy asi po půl roce.
Sklářské výrobky Václava Vlasáka putovaly nejen do celé České republiky, ale také do zahraničí. Přestože pověst sklárny byla velmi dobrá, konec byl nevyhnutelný.
Například novoborský Crystalex, který vyváží sklářské výrobky do velké části světa, zaplatí za energie v posledním čtvrtletí letošního roku místo obvyklých 30 milionů korun víc než 100 milionů.
Neschopnost plnit závazky vůči věřitelům spojuje majitel Robert Uksa s pandemií covidu-19 a opatřeními, která firmě orientované na zahraniční trhy zabránila ve vývozu zboží.
Skláři v Lindavě na Českolipsku pracují na křišťálových trofejích pro výroční divadelní Ceny Thálie. Každý kus je originál. A nejnáročnější je podle nich lepení oušek a broušení.
Sklárna v Květné na Uherskohradišťsku propustí v nejbližších týdnech desítky zaměstnanců. Důvodem je nedostatek zakázek na dekorované sklo pro ruský trh, který je pro sklárnu zásadní.
V Anníně u Sušice se po 70leté přestávce znovu vyrábí sklo. Po válce byla pec zbořena a zůstala jen brusírna. Když si pak před lety brusiči založili za vesnicí vlastní dílnu, zdálo se, že stará annínská sklárna končí. Nový majitel ovšem v tradici pokračuje. Otevřel sklářské muzeum a částečně sklo brousí. Teď se do jeho továrny přistěhoval sklář z Vimperka.
Sklárna v Kamenickém Šenově oslavila 130 let od svého založení. Firma je jedinou sklárnou v Evropě, která vyrábí speciální ochranná skla pro svářeče, skláře, taviče, oceláře a hutníky. K její produkci patří i skla do dalekohledů nebo brýlí, které umožňují pozorovat Slunce.
Jedněm je hej, druhým ouvej. Tak by se dala lidově popsat situace malých skláren na Liberecku. Většinou se orientují na zahraniční trh. Z prodeje na českém by se neuživili. A tak se snaží vydělat peníze i jinak. Například ve sklárně v Harrachově příjem z takzvaných jednodenních turistů neustále roste, i díky tomu že tamní brusírna je nově kulturní památkou. Jinak je tomu ale například ve sklárně v Janově. Turismus tam prý nekvete. I proto, že jsou dál od turistických tras.
Sklárna v Janově nad Nisou na Jablonecku, kde se stále vyrábí, je jednou ze tří nových kulturních památek v Libereckém kraji. Továrna, kterou zdobí secesní fasáda, si dodnes zachovala svůj charakter, včetně původních oken nebo krovu. Uvnitř hutě zůstalo dochované i torzo pece z poloviny 19. století. I když ve sklárně v současné době pracuje jen desítka sklářů, je tam živo.
Dalších osmdesát lidí má práci díky nové lince na výrobu automobilových skel v Teplicích. Firmu AGC stála stamiliony korun a prakticky kompletní rekonstrukce staré linky trvala dva roky. Podle představitelů firmy je to teď nejmodernější zařízení ve světě.
