Finské školy testují model s názvem „Hodina volného času“, během níž děti dostávají možnost věnovat se sportu, hudbě, umění a dalším věcem. Možnost lze využít přímo během školního dne a zcela zdarma.
Pracovnice sledují okolí škol, soustředí se na vyhledávání podezřelých osob nebo nebezpečných předmětů – například injekčních stříkaček. Speciálně se zaměřují také na prevenci šikany a agrese.
Podle průzkumu, který na konci července dělala výzkumná společnost Ipsos pro Provident Financial počítají čeští rodiče před začátkem školního roku s náklady kolem 3000 korun na dítě.
„Do roku 1925 měly děti prázdniny v délce zhruba pěti týdnů a začátek školního roku se lišil podle regionálních podmínek. Někde se začínalo už v září, jinde až v listopadu,“ říká historička Halířová.
Jak náročný je pro děti konec prázdnin a návrat do školy? A jak by k této změně měli přistupovat rodiče? Poslechněte si rozhovor s psycholožkou Anitou Michajlukovou.
Celkové výdaje by neměly být výrazně vyšší než loni a pomoci mohou i různé benefity zaměstnavatelů, akce obchodníků nebo organizace, které pomáhají rodinám v tíživé situaci.
„Přijde mi velká škoda, když se rodiče soustředí pouze na závěrečné písemné hodnocení. Podle mne je důležité být s dítětem po celou dobu školního roku,“ říká psychoterapeutka Michaela Virtová.
Premiér zahájil školní rok s ministrem školství v Rajhradě. Studentům řekl, že jednou z nejdůležitějších věcí, které jim škola může dát, je touha být otevřený novým věcem a celý život se vzdělávat.
Po dvouměsíčních prázdninách usedne do lavic přes milion žáků základních škol a téměř půl milionu studentů středních škol. Na některých školách přivítají děti vedle učitelů jako každý rok i politici.
Škody jsou jak na plochých střechách, tak v jednotlivých třídách. Rekonstrukce školy za 30 milionů korun byla téměř hotová. Kvůli krupobití se ale dokončení plánovaných oprav posunulo o tři týdny.
Školáci, kteří dávají květiny na konci roku svým učitelům, si za ně letos kvůli inflaci nebo zdražujícím nájmům připlatí. A hlouběji do kapsy sáhnou tento rok i nevěsty.
Prvňáčkům připomněl, že by škola měla být hrou. Zároveň ocenil lánskou tradici, kdy se starší žáci stávají patrony těch mladších. Podle něj by se měla rozšířit i do jiných škol.
Jejich přesný počet je zatím nejasný. Minulý týden Balaš uvedl, že jich očekává asi polovinu z původně odhadovaných 130 000. Přesnější data by mělo ministerstvo od škol dostat zřejmě na začátku září.
Více než třetina českých domácnosti obtížně vystačí se svými příjmy, mnohým z nich pak výdělek ani nestačí a musí se zadlužovat. Problémy s hospodařením musí řešit i paní Kamila s dětmi v Sokolově.
V českém tisku se v pondělí dočtete, že blokování některých českých dezinformačních webů bude pokračovat. Hospodářské noviny uvádí, že se problematice bude věnovat i vláda.
Vedení Prahy vyzvalo radnice a základní školy, aby daly dětem příští týden v pondělí a úterý ředitelské volno. Důvodem je zvyšující se počet školáků nakažených covidem-19.
Každý rok potká tzv. dodatečný odklad podle ministerstva školství zhruba 600 dětí, dalších 1100 ročník opakuje. Pro řadu z nich to může mít dlouhodobé následky.
Ministerstvo zdravotnictví podle Plagy v žádné z předložených strategií nepočítá s plošným zavřením škol. Předpokládá, že začínající školní rok bude náročný, ale ne tolik jako minulý.
Ve středu začne nový školní rok a bude neskutečně obtížný. Předně – školy, ale i děti a rodiče se budou muset vyrovnat se všemi opatřeními spojenými s koronavirem.
Podle inspekce učení na dálku odhalilo slabá místa, mezi která patří nerovnosti v kvalitě vzdělávání i regionální rozdíly. Po výuce na dálku má problém přes 50 000 žáků středních a základních škol.
Většinu žáků čeká začátkem školního roku tři testování na covid. Pokud to rodiče odmítnou, budou děti čekat přísnější opatření. Více upřesnil v rozhovoru pro Radiožurnál ministr školství Robert Plaga.
Základní školy a mateřské školy na Hodonínsku utrpěly rozsáhlé poškození. V Hruškách i v Moravské Nové Vsi jim chybí střechy a mají vybitá okna. Vedení připouští možné posunutí začátku školního roku.
„Víceméně by všichni potřebovali nějakým způsobem doplnit a rozšířit to, co se stačilo probrat teď. Těch 10 procent považuju za akutní,“ říká Jan Zajíc, prezident Asociace základních škol.
