Spojené státy americké ve čtvrtek uvalily na íránské představitele nové sankce. Ti jsou obvinění z potlačování tamních protivládních demonstrací. Íránské protesty si dosud vyžádaly na 3400 mrtvých.
Armáda označila loď jako tanker Veronica. „Veronica je poslední tanker (v řadě), který porušoval blokádu nařízenou prezidentem Trumpem na sankcionovaná plavidla v Karibiku,“ uvedlo velitelství.
„Je třeba opravdu zdůraznit, že zájmy Spojených států jsou primárně odstrašení a projekce síly a moci v té oblasti a to je důležité i z pohledu Evropy a evropské bezpečnosti,“ říká Weissová.
USA podle zdrojů The New York Times chtějí, aby příslušníci amerických speciálních sil nebo CIA mohli doprovázet mexické vojáky při raziích zaměřených na fentanylové laboratoře.
Zaměstnanci michiganské továrny byl kvůli jeho činu přerušen pracovní poměr po dobu vyšetřování. Trumpovi lze na videu ze rtů odezírat, jak muže vulgárně uráží.
„Podvratné vnější zásahy“ do vnitřní politiky Íránu v úterý odsoudilo i Rusko, podle nějž by opakování loňských útoků mělo „katastrofální důsledky“ pro Blízký východ a mezinárodní bezpečnost.
„Ukrajincům je úplně jedno, o čem nějaký pan Turek, o kterém většina Ukrajiny v životě neslyšela, hovoří,“ tvrdí novinářka Deníku N Petra Procházková o slovech Filipa Turka (Motoristé) o válce a NATO.
Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
„Pravdou je, že pokud jde o Írán, nikdo neví, co prezident Trump udělá, kromě prezidenta samotného. Svět může dál čekat a hádat,“ uvedla v pondělí mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Po roztlačení se Hornovým parťákům nepodařilo naskočit na místa před zatáčkou a z bobu vypadli. Pilot se poté 1722 metrů dlouhou tratí řítil sám a kvůli chybějící zátěži jeho stroj v korytu „plaval“.
V rámci vztahů Číny a USA uvalil Peking na vzácné zeminy různá omezení. Ta mimo jiné ukázala, jaký monopol Čína v tomto odvětví má, a jak náročné bude pro ostatní státy tento export nahradit.
„Demokraté označují celou záležitost za vraždu, zatímco republikáni, respektive Trumpova administrativa, hodnotí celou situaci jako domácí terorismus,“ míní amerikanista Lukáš Perutka.
Trump očekává, že USA budou Venezuelu spravovat a získávat ropu z jejích rozsáhlých zásob po řadu let. Prozatímní vláda Venezuely podle Trumpa poskytuje Spojeným státům vše, co považují za nutné.
Ruský senátor Andrej Klišas označil americkou akci za „otevřené pirátství“. Británie poskytla USA podporu při zmocnění se tankeru, potvrdilo mezitím britské ministerstvo obrany.
Donald Trump podle jeho úřadu dal jasně najevo, že získání největšího světového ostrova je prioritou pro národní bezpečnost a chce toho dosáhnout v tomto volebním období.
Donald Trump vynesl kartu boje proti drogám z Latinské Ameriky. Nyní ale čelí otázkám kvůli odlišnému přístupu v podobných kauzách. Dva prezidenti, podobné drogové případy, rozdílné osudy.
Autoritářský vůdce Venezuely Nicolás Maduro stane v pondělí před soudem v New Yorku. Zemi teď vede viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která už učinila první vstřícný krok směrem k USA.
Nicolás Maduro čeká s manželkou Cilií Floresovou v brooklynské věznici na soud. Ten začne v 18.00 našeho času. Sledovaný případ dostal na stůl zkušený soudce Alvin Hellerstein, kterému je 92 let.
Venezuelu budou řídit Spojené státy, pronesl v sobotu americký prezident Donald Trump. Co víme o jeho plánech? A jsou namístě obavy, že by USA mohly podobně zasáhnout na dalších místech světa?
Maďarský sociolog István Hegedüs připomíná, že Viktor Orbán byl jedním z prvních politiků na světě, kteří prvky iliberální demokracie ve své zemi zavedli. V tomto ohledu je Putin jeho „kopie“, dodává.
USA bombardovaly ve venezuelském městě Maracaibo továrnu sloužící zřejmě k produkci kokainu. Uvedl to kolumbijský prezident Gustavo Petro. Jde Spojeným státům jen o boj s drogami?
„Víme, že Trump bombardoval továrnu v Maracaibu, kde se, jak se obáváme, míchala koková pasta na výrobu kokainu,“ napsal kolumbijský prezident Gustavo Petro.
V mnohém Lev XIV. navázal na Františka – především v podpoře chudých, utečenců a sociálně slabších. V některých ohledech se ale vrací k tradici. Obnovil například jeden den papežského volna.