Zájmy Spojených států v Grónsku jsou primárně odstrašení a projekce síly a moci, míní Weissová
Dánsko, Grónsko a Spojené státy se ve středu neshodly v základních věcech v souvislosti s Grónskem, prohlásil po jednání s americkými činiteli dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. „Určitě je dobře, že se jednání uskutečnilo, stejně jako je dobře, že se téma arktické bezpečnosti otevřelo a o budoucnosti Grónska se intenzivně jedná,“ říká Kateřina Weissová, ředitelka Centra transatlantických vztahů CEVRO univerzity.
Jak z vašeho pohledu vyzněla středeční schůzka v Bílém domě?
Informace o výstupech z toho jednání jsou zatím velmi omezené. Určitě je dobře, že se jednání uskutečnilo, stejně jako je dobře, že se téma arktické bezpečnosti otevřelo a o budoucnosti Grónska se intenzivně jedná mezi spojenci v Severoatlantické alianci.
Minulý týden k tomu třeba proběhlo jednání rady aliance na úrovni velvyslanců, jež bylo údajně poměrně konstruktivní. Generální tajemník NATO Mark Rutte minulý týden prohlásil, že NATO kolektivně musí zajistit, aby Arktida zůstala v bezpečí. Dodal, že panuje shoda, že Rusové a Číňané jsou v této oblasti stále aktivnější.
Je pochopitelné, na druhou stranu, že pro Dány musí být stávající rétorika Spojených států velmi znepokojivá. Dánsko patří dlouhodobě mezi nejspolehlivější spojence Spojených států. Dánové se účastnili misí v Afghánistánu, v Iráku, kde jejich počty padlých vojáků byly poměrně vysoké a vyrovnali se procentuálně téměř americkým ztrátám. A Dánsko, a na to nesmíme zapomínat, hraje klíčovou roli v podpoře Ukrajiny.
Pracovní skupina má sondovat, jestli obě strany můžou najít ‚společnou cestu‘. Dá se odhadovat, jaké varianty řešení grónské otázky by mohla zvažovat?
Myslím, že není třeba žádné okázalé kroky a prohlášení. Spojené státy mohou splnit všechny své arktické bezpečnostní cíle prostřednictvím stávajících dohod s Grónskem a Dánskem.
‚Grónsko není na prodej.‘ V Bílém domě jednali představitelé Dánska, Grónska a USA
Číst článek
Mohou dosáhnout svých cílů v Grónsku bez anexe nebo nákupu území jednoduše tím, že využijí mnoho příležitostí k prohloubení vojenských, stejně tak ekonomických a tranzitních vazeb. Na druhou stranu dnes jde do Spojených států méně než jedno procento vývozu z tohoto území a ještě méně amerického vývozu jde Grónska.
Trump tvrdí, že Dánsko by nebylo schopno zajistit obranu Grónska před případnou ruskou nebo čínskou invazí. Jaký vzkaz tedy vysílá dánská vláda, spojenci NATO, Švédsko, Francie, Německo, kteří posílají do Grónska vojáky na průzkumnou misi, potažmo na cvičení, které má doložit obranyschopnost aliance v tomto regionu?
Donald Trump má pravdu. Stačí se podívat na mapu severního pólu. Stačí se podívat na rozložení vojenských základen, které tam má Rusko a začíná je budovat i Čína. A stačí se podívat na evropské, případně spojenecké kapacity v té oblasti.
Jeho záměr o nějaký způsob vlastnictví nebo přiblížení Grónska, to není žádná nová myšlenka. Už se jí zabýval ve svém prvním funkčním období. Arktida slouží jako nejkratší cesta pro možné útoky mezi Ruskem a Spojenými státy a je klíčová také pro obchod a přístup ke zdrojům samozřejmě.
Zabrání Grónska USA? Drtivá většina Američanů je proti, podporu by Trump hledal těžko i v Kongresu
Číst článek
Z obou stran Atlantiku padají dost ostrá vyjádření z Evropy, především varování před narušením suverenity jednoho ze členů NATO. Jak vážná zkouška vztahu mezi Washingtonem a evropskými partnery se tu rýsuje?
Věřím, že ta rétorika se trošku uklidní o to více, čím více začnou, ať už na úrovni NATO, nebo bilaterálně Spojené státy a Dánsko, jednat o budoucnosti Grónska. Je třeba opravdu ale zdůraznit, že zájmy Spojených států jsou primárně odstrašení a projekce síly a moci v té oblasti a to je důležité i z pohledu Evropy a evropské bezpečnosti.
Grónsko bylo samozřejmě strategickým zájmem Spojených států již od konce studené války, akorát americká vojenská přítomnost se tam dramaticky snížila z patnácti až osmnácti základen, v současnosti různé zdroje uvádí, že je tam jediná funkční americká základna, a to je Pittufik.
