Muž v sobotu kolem 21.00 u nábřeží nedaleko Eiffelovy věže zaútočil na pár německých turistů. Němce nožem zabil, jeho žena vyvázla – zřejmě i díky zásahu řidiče taxislužby – bez zranění, ale v šoku.
Izrael se rozhodl zahraničním novinářům zveřejnit videa, která pořídili útočníci Hamásu 7. října, kdy napadli civilisty v Izraeli. Jedná se o odpověď na demonstrace na podporu Hamásu po světě.
Obžalovaných je sedm mužů a jedna žena. Mezi obžalovanými ale není žádný přímý účastník útoku, jako tomu bylo v případu soudu s radikály z Bataclanu z roku 2015.
„Riziko násilí je reálné a významné a je stejné jako v době, kdy byl poprvé odsouzen,“ uvedl okresní soud. Podle něj se psychický stav Anderse Behringa Breivika od jeho uvěznění nezměnil.
Carlos patřil v 70. a 80. letech minulého století k symbolům mezinárodního terorismu. Je zodpovědný za řadu útoků a dalších zločinů, kvůli nimž byl svého času nejhledanějším mužem na světě.
Britská policie označila sobotní útok nožem V Readingu, při kterém zemřeli tři lidé, za teroristický čin. V neděli to oznámila koordinátor pro boj s terorismem Dean Haydon.
Nyní pravicového extremistu, kterého k jeho činu inspiroval norský terorista Anders Breivik, čeká rozsudek. Kdy ho nad ním soud vynese, není podle TVNZ zatím jasné.
„Speciální jednotky provedly zásah a povedlo se jim něco mimořádného. Naši vojáci byli skvělí. Bagdádí celou dobu křičel,“ uvedl Trump. Bagdádí se podle něj vyhodil do povětří se svými třemi dětmi.
Varšava/Christchurch||haf, ČTK|Zprávy ze světa|sledovali jsme online
O Tarrantovi je podle televize ABC News známo, že vedle Evropy navštívil i Asii, mimo jiné KLDR. V manifestu se zmiňuje i o Číně, která prý nejvíce odpovídá jeho politickým a sociálním hodnotám.
Do roku 2023 evropská vězení opustí desítky teroristů a země na to zatím nejsou připravené. Varuje před tím průběhová zpráva o evropských džihádistech od think tanku GLOBSEC.
Nejméně 25 let by měl v britském vězení strávit příznivce teroristické organizace Islámský stát (IS), který se podle soudu snažil vytvořit „armádu dětských bojovníků“.
Speciální jednotky německé policie ve středu v Karlsruhe zatkly devětadvacetiletého muže, který podle vyšetřovatelů zvažoval v tomto městě na jihozápadě Německa útok vozem.
Maročan podezřelý z pátečního útoku nožem ve finském Turku byl vzat do vyšetřovací vazby. Ve výpovědi před soudem v úterý přiznal, že zabil dvě ženy a osm lidí zranil. Popřel ale, že šlo o terorismus.
Podezřelý, který byl zatčen v souvislosti se sobotním nálezem výbušného zařízení v centru Osla, je sedmnáctiletý občan Ruska, který v Norsku žádal o azyl. Sdělila to norská policie a státní zastupitelství. Podle vyšetřovatelů zatím není jasné, zda plánoval teroristický útok. Policie v noci zařízení kontrolovaně odpálila a uvedla, že podomácku vyrobená bomba mohla způsobit jen omezené škody.
Venezuelský terorista Iljič Ramírez Sánchez, známý pod přezdívkami Carlos či Šakal, v úterý u soudu v Paříži dostal doživotní trest za atentát z roku 1974. Už v minulosti dva doživotní tresty dostal. Odpykává si je ve francouzském vězení.
Čtyři lidé včetně útočníka zemřeli, 29 lidí bylo po útoku v centru Londýna hospitalizováno, sedm z nich je v kritickém stavu. Mezi oběťmi je i přílušník londýnské policie. Okolí britského parlamentu je nadále uzavřeno. Útočník ve středu nejdřív narážel do lidí a pak zaútočil na policisty hlídkující u vstupu do parlamentu. Policie zatím identitu útočícího muže nezveřejnila. Policie v souvislosti s útokem podnikla domovní prohlídky na šesti adresách v Birminghamu, Londýně a dalších místech. Scotland Yard prosí novináře, aby jméno útočníka zatím nezveřejňovali. Podle premiréky Theresy Mayové nebyl útočník tajným službám neznámý. Shrnujeme, co je o útoku do této chvíle známo.
Terorista Iljič Ramirez Sánchez v pondělí opět stanul před francouzským soudem. Tentokrát kvůli atentátu v centru Paříže v roce 1974. Sedmašedesátiletý venezuelský terorista známý také jako Carlos nebo Šakal si již ve Francii odpykává dva doživotní tresty za řadu vražd a útoků. Podívejte se na 10 zajímavostí ze života známého teroristy.
Že se v Česku pohybuje muž spojovaný s islamistickými teroristickými organizacemi? "Takovou informaci neměl prezident zveřejňovat," myslí si Josef Kraus, politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity. Podle jeho slov tím hlava státu ztížila práci bezpečnostním složkám. Na druhou stranu se ale může jedna o fabulaci, kterou Zeman rád používá, myslí si Kraus.
Po České republice se pohybuje muž, kterého zpravodajské služby důvodně podezřívají ze spolupráce s islamistickými teroristickými organizacemi. V exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas Plus to řekl prezident Miloš Zeman.
Belgická policie v úterý v rámci vyšetřování činnosti teroristických skupin zadržela a k výslechu předvedla 15 podezřelých osob. Čtyři z nich už obvinila z financování teroristické organizace či verbování jejích nových členů, informoval list La Libre. Úterní protiteroristická akce podle federální prokuratury nesouvisí s březnovými atentáty v Bruselu.
Francouzská Státní rada, nejvyšší francouzská správní instance, dnes zamítla žádost Salaha Abdeslama, aby ho ve vězení ve Fleury-Mérogis přestali nepřetržitě snímat kamerami. Abdeslam je pravděpodobně jediným přeživším přímým účastníkem loňských teroristických útoků v Paříži, které si vyžádaly 130 obětí. Už před dvěma týdny jeho žádost zamítl francouzský soud. Nyní tedy neuspěl s odvoláním.
Informace o identitě jednoho z útočníků v Paříži zasáhla Německo, které díky vstřícné politice Angely Markelové přijalo nejvíc migrantů. Parlamentní strany se za kancléřku postavily a varují před ukvapenými kroky. Bezpečnostní úřady dosud nepovažovaly za pravděpodobné, že by takzvaný Islámský stát své lidi posílal mezi uprchlíky. Jeden z teroristů ale pravděpodobně přišel před několika týdny do Evropy právě s uprchlickou vlnou.
Hrdinové z rychlovlaku Amsterdam-Paříž obdrželi nejvyšší francouzské státní vyznamenání. Řád čestné legie dostali tři Američané a jeden Brit od francouzského prezidenta Francoise Hollanda za to, že minulý týden vlastními silami zneškodnili teroristu. Odzbrojili ho a pak ho drželi až do příjezdu policie.
Norové si připomenuli nejhorší masakr v poválečných dějinách. Před čtyřmi roky zavraždil extrémní nacionalista a odpůrce muslimů Anders Breivik 77 lidí. Většina jeho obětí byli nezletilí účastníci tábora sociálně-demokratické mládeže na ostrově Utoya.