Ani hlavní město ale nezveřejňuje všechny informace, které od zdravotnických statistiků dostává, například čísla o počtu nakažených ve školách anebo zdravotnických zařízeních.
Praha||pj, tzr, ada, ČTK|Zprávy z domova|Sledovali jsme online
„V tuto chvíli je naší prioritou zastavit počínající exponenciální nárůst pozitivních případů. Nemohu však vyloučit další opatření,“ uvedl ve středu večer ministr Vojtěch.
Na začátku pandemie koronaviru bylo reprodukční číslo jedním ze základních údajů, podle nichž vláda měřila úspěšnost svých opatření. Během léta ale údaj z webu ministerstva zdravotnictví zmizel. Proč?
Jde o posun proti předchozím týdnům, kdy řada krajů významnější růstový trend nevykazovala. V tuto chvíli lze proto podle zdravotních statistiků hovořit o riziku plošného exponenciálního šíření.
Redakce se snažila získat konkrétní data o ohrožených profesích, statistika ale momentálně neexistuje. „Máme-li na otázku odpovědět z dostupných dat, jde o velmi těžký úkol,“ uvedla hygienička Rážová.
Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky v rozhovoru uvedl, že nečeká žádnou krizi v souvislosti s nárůstem nakažených: „Jsem vlastenec českého zdravotnictví. Je připraveno na ledacos.“
Tisková konference k Chytré karanténě se změnila v praktickou ukázku. Šéfka hygienické služby měla pozitivní test na covid-19 a trasování proto na vlastní kůži zakoušejí novináři ze všech redakcí.
Aktuálně je tak v Česku je 5561 lidí s covidem-19. Od začátku epidemie se v Česku nakazilo 23 169 lid, zhruba tři čtvrtiny nakažených se z nemoci vyléčily a 418 lidí s covidem-19 zemřelo.
Jak uvádí server Seznam Zprávy, příčinou infekce uvnitř rodiny je kromě pravidelného těsného kontaktu i nedodržování bezpečné vzdálenosti nebo pravidelné dezinfekce.
Mimořádné finanční bonusy získali v dubnu za práci během pandemie v Ústavu zdravotnických informací a statistiky pouze dva vedoucí odboru ze sedmi. Jeden obdržel 40 tisíc korun, druhý 25 tisíc korun.
Informace o proplacené lékařské péči za každého tuzemského pacienta se schází v národní databázi, kterou spravuje ústav zdravotnických informací. Obsahuje ale chyby.
Nově by obce s rozšířenou působností měly dostávat data o nemocných každý týden. Kromě toho by jim Ústav zdravotnických informací a statistiky měl dodat také data zpětně od začátku pandemie.
„Sledujeme objevující se ohniska, která jsou v drtivé většině tvořená asymptomatickými jedinci nebo lidmi, kteří mají velmi lehký průběh onemocnění,“ řekl Ladislav Dušek v Českém rozhlasu Plus.
Starostové dosud podle svazu musí informace zjišťovat z médií či prostřednictvím žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím na krajské hygienické stanici.
Nejhorší je nadále situace na Prachaticku. V okrese bylo podle ministerstva za posledních sedm dní potvrzeno zhruba 73 případů nákazy koronavirem v přepočtu na 100 000 obyvatel.
Podle údajů z úterního rána ministerstvo evidovalo 150 hospitalizovaných, po auditu klesl jejich počet na 108. V auditu z neděle ministerstvo o třetinu snížilo i počet nakažených.
Ředitel ústavu Ladislav Dušek odmítl žádost na informaci, jakou mimořádnou odměnu získal během koronavirové pandemie spolu s řediteli odborů. Ministerstvo zdravotnictví to označilo za nezákonné.
Byl to nejnižší denní nárůst od předchozí neděle 19. července. O víkendu bývá ale podle statistik obvykle prováděno výrazně méně testů na koronavirus než ve všední dny.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek byl hostem Radiožurnálu. Nárůst případů se podle něj může zdát vysoký, ale vážností průběhu je nelze porovnat s březnem nebo dubnem.
Počty nakažených koronavirem v Česku se blíží k březnovým číslům, podle odborníků to ale neznamená, že přichází druhá vlna. Situace se podle šéfa zdravotnických statistiků Ladislava Duška změnila.
Národní zdravotnický registr sbírá citlivá data o pacientech. Stát ale odmítá občanům jejich záznamy ukázat. Zdravotní statistici tvrdí, že nedokáží s jistotou říct, komu který údaj patří.
Bílá znamená nulové riziko, oranžová s červenou zvýšené, černá pak zdravotnickou krizi. Nová mapa okresů z dílny ústavu zdravotnických statistik má ukazovat, jak se daří v tuzemsku zvládat epidemii.
Podle Prokopa přichází maximální riziko, že se mohou lokální ohniska šířit mezi velké množství lidí, jelikož dochází k více interakcím. Nákaza navíc může putovat i mezi regiony.
Ministerstvo zdravotnictví chybějící statistiky vysvětluje tak, že pětina laboratoří, které odebírají vzorky, stále nedodala potřebná data. Adam Vojtěch (za ANO) je sliboval už na začátku dubna.