Ruská armáda po sobě zanechala obrovské místo činu, na kterém už několik týdnů pracují ukrajinští prokurátoři vyšetřující údajné válečné zločiny Ruska i jeho prezidenta Vladimira Putina.
Jedenadvacetiletý Šišimarin je souzen kvůli tomu, že v prvním týdnu války zabil výstřelem do hlavy 62letého muže ve vesnici Čupachivka v Sumské oblasti na severovýchodě země.
Generální tajemník OSN António Guterres při návštěvě Buči vyzval Rusko, aby spolupracovalo s Mezinárodním trestním soudem při vyšetřování možných válečných zločinů spáchaných během invaze na Ukrajinu.
Dopouštějí se ruští vojáci na Ukrajině válečných zločinů? K čemu dospěla expertní mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě? Budou viníci někdy potrestáni?
K zaznamenávání svědectví uprchlíků z Ukrajiny ohledně válečných zločinů vyzvala při návštěvě České republiky na začátku dubna eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.
„Rozpočet vaší rodiny, možnost natankovat, nic z toho by nemělo záviset na diktátorovi, který vyhlašuje válku a páchá genocidu na druhém konci světa,“ řekl americký prezident.
Iryna Venediktová rovněž sdělila, že prokuratura už začala vyšetřovat 5600 případů podezření ze spáchání válečných zločinů. Označila za něj i páteční útok na nádraží v Kramatorsku.
Buča. Město mrtvých. Těla leží už týdny na ulicích. Některá mají svázané ruce a jiné jsou zohavené. Bude za to někdo potrestán? A jak se vůbec vyšetřují válečné zločiny?
Human Rights Watch zaznamenala případy mezi 27. únorem a 14. březnem, jichž se ruští vojáci dopustili vůči civilistům v okupovaných oblastech kolem Černihivu, Charkova a Kyjeva.
Uvedli to v reakci na zprávy o stovkách zavražděných civilistů v ukrajinských městech, ze kterých se stáhla ruská armáda. Tvrdá reakce přišla i ze zahraničí.
Moskva i Kyjev se navzájem obviňují, že se během konfliktu na Ukrajině dopouští válečných zločinů. Mezi ně patří ostřelování a bombardování civilních cílů nebo používání zakázané munice nebo bomb.
„Poznámka prezidenta USA Joea Bidena o tom, že je ruský prezident Vladimir Putin válečný zločinec, je nepřijatelnou a neodpustitelnou rétorikou,“ reagoval mluvčí Kremlu Dmytrij Peskov.
„Všichni jsme se spojili, demokraté i republikáni, abychom řekli, že Vladimir Putin nemůže uniknout skládání účtů za zvěrstva spáchaná na Ukrajincích,“ prohlásil lídr demokratické většiny.
V tisku se v pátek dočtete, že stovky zákazníků už dva měsíce čekají na vyplacení peněz od cestovních kanceláří za poukazy na zájezdy. Ty musely být zrušené kvůli covidu, píšou Hospodářské noviny.
Série videí, která v minulých dnech zveřejnily afghánské úřady, ukazují vraždění, bití a mučení páchané bojovníky Tálibánu. „Bojím se. Všichni se bojí,“ říká pro kanadskou televizi jeden z Afghánců.
„Izrael se rozhodl, že nebude s Mezinárodním trestním soudem spolupracovat,“ uvedla premiérova kancelář. V jejím prohlášení také stojí, že „soud v Haagu nemá k zahájení vyšetřování pravomoci“.
Kosovský prezident Hashim Thaçi v televizním projevu k národu popřel, že by se dopustil válečných zločinů a zločinů proti lidskosti během bojů kosovských povstalců proti Srbsku.
Tribunál se ohradil proti „nepřijatelnému pokusu o vměšování do vlády zákona“. Tribunál americké sankce označil za nejnovější krok v řadě bezprecedentních útoků na nezávislý soud.
Konflikt v Dárfúru začal v roce 2003. Proti sobě tehdy stáli vládní vojáci a povstalci hlavně z nearabské komunity obyvatelstva, které si stěžovalo na vládní útlak.
„Soudci se rozhodli, že vyšetřování situace v Afghánistánu by v tomto stadiu nesloužilo zájmům spravedlnosti, a proto žádost zamítají,“ uvedl v prohlášení soud.
Spojené arabské emiráty dodávají zbraně původem ze západních zemí milicím v Jemenu, které páchají válečné zločiny. Mezi státy, které v nedávné době do emirátů zbraně vyvezly, uvádí také Česko.
Polská organizace Tvrz dobrého jména podala první žalobu na základě kontroverzního zákona, který počítá až s tříletým vězení za připisování odpovědnosti za válečné zločiny polskému národu.