„Žádám všechny vojáky armády Spojených států, aby nemířili svými puškami na lidi. Neposlouchejte rozkazy Trumpa. Poslouchejte rozkazy humanity,“ volal Petro k lidem shromážděným před budovou OSN.
„Složte zbraně, okamžitě propusťte rukojmí,“ oslovil izraelský premiér Benjamin Netanjahu Hamás. „Pokud to uděláte, budete žít, pokud ne, Izrael vás dostane,“ dodal.
Prezidenti, ať už z jakékoli země, jsou na akcích exkluzivními hosty. Všude mají dveře dokořán. Ne ale v New Yorku, kam se státníci sjeli na Valné shromáždění OSN. Macrona s Erdoganem stopla policie.
Trump v projevu, který několikanásobně překročil stanovený patnáctiminutový limit, kritizoval evropské země kvůli imigraci a ekologickým snahám. Tyto země podle něj směřují do pekla.
Pavel při příležitosti 80. výročí založení organizace uvedl, že Československo hrdě stálo mezi zakládajícími národy OSN a podepsalo Chartu OSN, která se stala „naším společným morálním kompasem“.
„Celkově byl projev ve znamení křivd, které má Donald Trump vůči OSN. Jeho zmínky ohledně klimatické změny vyvolaly u řady účastníků Valného shromáždění rozpaky,“ říká Petříček.
Donald Trump v projevu apeloval na evropské země, aby se vzdaly iniciativ podporujících zelenou energii. Pojem uhlíková stopa označil za „podvod vymyšlený lidmi se zlými úmysly“.
OSN má podle Trumpa obrovský potenciál, ale nepřibližuje se jeho naplnění. „Ukončil jsem sedm neukončitelných válek,“ prohlásil Trump, podle něhož zatím nikdo nic takového v tak krátké době nedokázal.
Prezident Petr Pavel dodal, že v opačném případě by šlo o politickou deklaraci, která může stěžovat samotná jednání. Britský premiér Keir Starmer plánuje oznámit, že Británie uznává stát Palestina.
Zelenskyj plánuje na okraji Valného shromáždění OSN příští týden schůzku s Donaldem Trumpem. Doufá, že během schůzek v New Yorku zjistí, jak blízko je dokončení bezpečnostních záruk.
Carney připomněl, že Kanada se dlouhodobě zasazovala o dvoustátní řešení, které by bylo výsledkem jednání v rámci mírového procesu. Tento přístup ale už podle něho není udržitelný.
„V souladu s historickým závazkem Francie k dosažení spravedlivého a trvalého míru na Blízkém východě jsem se rozhodl, že Francie uzná Stát Palestina,“ napsal francouzský prezident na internetu.
Proti rezoluci, která přišla týden poté, co takové usnesení v Radě bezpečnosti OSN vetovaly Spojené státy, se postavilo 12 zemí, včetně právě USA, Argentiny, Izraele nebo Maďarska.
Ruský ministr zahraničí Lavrov varoval západní země, aby se nezapojovaly do války na Ukrajině. Podle agentury Reuters označil zapojení dalších mocností do války za „sebevražednou eskapádu“.
Státy vybízí k ochraně lidských práv, ochraně osobních údajů a monitorování rizik spojených s umělou inteligencí, napsala dnes agentura Reuters, podle níž však rezoluce není právně závazná.
„Aktivně jsme podporovali, aby text zahrnoval odsouzení teroristického útoku Hamásu a jasnější jazyk k propuštění rukojmích držených Hamásem,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Prezident k Valnému shromáždění promluvil 19. září, celý jeho projev je na záznamu na webu OSN. Ze záběrů ze začátku i konce projevu je patrné, že v sále jsou kromě něj přítomní ještě další státníci.
Polské ministerstvo zahraničí si ve středu předvolalo ukrajinského velvyslance a vyjádřilo důrazný protest proti výrokům prezidenta Volodymyra Zelenského na Valném shromáždění OSN v New Yorku.
Ruský prezident Vladimir Putin musí podle německého kancléře Olafa Scholze pochopit, že státy OSN jsou pevné ve svých postojích a hodnotách. Uvedl to na Valném shromáždění OSN v New Yorku.
„Snažíme se udržovat soutěž mezi našimi zeměmi zodpovědně tak, aby se nezvrhla v konflikt,“ řekl Biden. Ujistil ale, Spojené státy budou důsledně vystupovat proti agresi a zastrašování ze strany Číny.
Guterres hovořil k asi 145 shromážděným lídrům, včetně českého prezidenta Petra Pavla. Ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN se nicméně Valného shromáždění účastní osobně jen prezident USA Biden.
V New Yorku se Petr Pavel v pondělí zúčastní summitu o cílech udržitelného rozvoje, kde promluví jménem skupiny 45 zemí, které se rozhodly snižovat emise skleníkových plynů.