Pro křesťany je to jeden z nejdůležitějších dnů v roce. V křesťanské tradici vrcholí takzvané velikonoční třídenní. A začíná období veselení a hojnosti.
Když se řekne Velikonoce, každému z nás se vybaví pomlázka, kraslice, mazanec a beránek. Lidové tradice byly v minulosti spojeny s každým velikonočním dnem. Dodnes se ale dochovaly jen některé.
Velikonoční neděli slavíme vždy první víkend po prvním jarním úplňku, který následuje po rovnodennosti. Už týden předtím ale začíná období, které se označuje jako pašijový týden.
„Připravují prostírání, ozdoby, kočičky nosí a podobně. S tím úzce souvisí hned druhá nejčastější činnost, což jsou vycházky do přírody,“ vysvětluje socioložka Medianu Blanka Vančurová.
Pojďme si připomenout pašijový týden den po dni a zvyky s nimi spojené. Radiožurnál připravil velký přehled. Všechno začíná Modrým pondělím. Nebo Žlutým?
Za doprovodu harmonikáře se v pondělí vydaly téměř dvě desítky mládenců na pomlázku po Vlčnově na Uherskohradišťsku. V jejich čele šel desetiletý letošní vlčnovský král.
Vynášení zimy, pletení pomlázky nebo výroba velikonočních kraslic. To jsou jen některé atrakce, které nabízí skanzen v Zubrnicích na Ústecku. První jarní víkend využily k návštěvě vesnice stovky lidí, kteří si připomněli kdysi rozšířené zvyky spojené s příchodem jara. Do skanzenu je možné zavítat i v neděli.
