Dohoda nyní prochází nezbytnými interními úpravami ze strany vlád obou zemí. Po podpisu budou následovat rozhovory mezi americkým ministrem zahraničím a polským prezidentem.
Šéf Pentagonu Mark Espen řekl, že USA a Polsko ukončily jednání o dohodě o bezpečnostní spolupráci, která dovolí posílit vojenskou přítomnost USA v Polsku o tisíc vojáků.
Německá armáda v sobotu musela rozpustit jednu rotu svého elitního komanda. V jejích řadách bylo hned několik lidí podezřelých z pravicového extremismu.
Afghánec Sajfulláh Gharíb Jar tvrdí, že jeho příbuzní z provincie Hílmand byli zavražděni. S tím souhlasí i guvernér hílmandské provincie. Podle protistrany ale byla rodina zabita v sebeobraně.
Z celkem 35 tisíc amerických vojáků v Německu jich má být zpět do vlasti převeleno 6400, přičemž do jiných zemí v Evropě se přemístí 5400 armádních příslušníků.
Kim Čong-un rozhodnutí učinil na schůzce ústředního vojenského výboru komunistické strany, kde se údajně diskutovalo i o tom, jak lépe odradit potenciální nepřátele od případného výpadu proti KLDR.
Americká nespokojenost s Německem má více příčin, například nechuť Berlína vzdát se projektu ruského plynovodu Nord Stream 2 přes Balt nebo neochotu přidat se k restrikcím účasti čínské firmy Huawei.
Do pondělka si spor na hranicích v hornaté oblasti Ladákhu nevyžádal žádné oběti. Napětí trvá již několik týdnů. Vysocí vojenští představitelé z obou zemí nyní jednají, jak situaci uklidnit.
Podle CNN polská armáda přiznala, že minulý měsíc nedopatřením narušila suverenitu České republiky a české ministerstvo zahraničí potvrdilo, že polští vojáci omylem překročili hranici.
Na jihokorejské straně poblíž pohraničního města Cheorwon nebyly hlášeny žádné ztráty ani poškozená zařízen. V reakci na střelbu vypálila Jižní Korea varovné výstřely.
„Poté, co se občan Německa pokoušel nelegálně překročit hranici, padly výstražné výstřely,“ napsal ve středu týdeník Wprost na svém webu. Hranici v tomto úseku střeží polští vojáci z opolské brigády.
Spojené státy reagovaly na útok povstalců, kteří v noci na středu zabili nejméně dvě desítky afghánských vojáků a policistů při útocích v provinciích Kunduz na severu a Urazgán na jihu země.
Turecké ministerstvo obrany uvedlo, že ihned po útoku zahájilo odvetnou operaci. Jeden turecký voják byl podle tureckých úřadů v provincii zabit v úterý.
Filipínský ministr zahraničí Teodoro Locsin na twitteru potvrdil, že ambasáda USA výpověď formálně přijala. Ukončení dohody vstoupí v platnost 180 dní od podání oznámení, informovala agentura Reuters.
Turecká vláda na severu Sýrie podporuje některé skupiny bojující proti syrskému režimu. Syrské jednotky při vzájemném ostřelování zabily 7 tureckých vojáků, Turecko v odvetě 76 syrských vojáků.
Jeden ze zraněných vojáků je v kritickém stavu, uvedlo turecké ministerstvo a dodalo, že turečtí vojáci na útok odpověděli palbou a „zničili cíle v provincii Idlib“.
Zahraniční mise vojáků Češi podle průzkumu Medianu pro Český rozhlas podporují, ne ale jednoznačně. Více než polovina respondentů souhlas podmiňuje tím, aby se jednalo pouze o mise schválené OSN.
Mali se už přes pět let potýká s radikálními islamistickými ozbrojenci, kteří se v roce 2013 pokusili o státní převrat. Radikálové nyní ovládají rozsáhlé území na severu země.
„Vzhledem k proměňující se bezpečnostní situaci ve světě by Česká republika měla vědět, kolik v případě ohrožení státu má k dispozici lidí, kteří jsou připraveni a ochotni zemi bránit,“ řekl Bartošek.
Mahdí uvedl, že Irák odsuzuje veškeré narušování své svrchovanosti včetně amerického atentátu na Solejmáního a středečních íránských raketových útoků na základny s americkými vojáky v Iráku.
Flexiguard je pás s krabičkou, která přesněji měří funkce vojáků nebo hasičů než obyčejné sporttestry. Informace odesílá na desítky kilometrů a pro přenos využívá pásma s nižším datovým tokem.
Mezinárodně uznávaná libyjská vláda premiéra Faíze Sarrádže o vyslání vojáků požádala. Už v listopadu podepsala Ankara s libyjskou vládou dohodu o vojenské spolupráci.
Turecká vláda může vyslat vojáky do Libye na pomoc tamní mezinárodně uznávané vládě. Schválil to ve čtvrtek turecký parlament, informovala agentura Anadolu.
Očekávanou výměnu ve formátu „všichni za všechny“ iniciovala dohoda Volodymyra Zelenského a ruské hlavy státu Vladimira Putina, kteří před třemi týdny jednali v Paříži.
O středeční půlnoci končí ultimátum generála Chalífy Haftara. Ti, ke kterým je ultimátum směřované, říkají, že je to jen další z výhrůžek samozvaného generála Haftara a jeho milic.