„Náklady na to, aby to fungovalo, jsou enormní,“ popisuje situaci na frontě Češka, která bojuje na Ukrajině. „Všichni se skládáme z našich platů. Jsme velmi vděční za spoustu dárců,“ dodává.
Na vojnu chtěla už jako malá holčička, ale tehdy jí v rodině vysvětlili, že holky na vojnu nechodí. Nakonec se na ni ale přece jenom dostala, jen o pár let později.
Zkusila si řídit tank, naučila se skládat střelné zbraně a trénovaly ji také jako radistku. Dnes 92letá Alena Hurychová z Jihlavy absolvovala na počátku 50. let vojenskou přípravu.
Chrystyna byla před válkou kadeřnice a má osmiletého syna. Teď zachraňuje životy, ale velitelé jí vychází vstříc. „Někdy mi syn říká: ‚Mami, vím, co děláš, a je to v pořádku. Nepláču‘,“ popisuje.
Vláda Naréndry Modího už na začátku září avizovala, že je ochotná akademii otevřít pro ženy od května 2022. Nejvyšší soud ale trval na tom, že ženy se zúčastní již přijímacích zkoušek v listopadu.
Místopředsedkyně sněmovny Olena Kondratjuková chce od ministra obrany vysvětlení, jak pochod na přehlídce v lodičkách přiblíží ukrajinskou armádu standardům Severoatlantické aliance.
Spojené království se nejspíš už v roce 2016 zařadí mezi země, kde ženy slouží u pozemních sil v přední bojové linii. Urychlení změny stávajících pravidel nařídil podle Daily Telegraphu sám premiér David Cameron. Kritici tvrdí, že přítomnost žen sníží efektivitu bojových jednotek.
Britská vláda má v úmyslu odstranit poslední překážku na cestě k úplnému zrovnoprávnění mužů a žen v ozbrojených silách. Možná už za dva roky umožní ženám a dívkám službu u pěchoty v bojové linii. Už teď Britky slouží na ponorkách nebo startují k bojovým letům nad Irákem proti postavením Islámského státu.
Příslušnice britské armády možná budou už brzy plnit nebezpečné ofenzivní úkoly u bojových jednotek. Urychlené přezkoumání této možnosti nařídil ministr obrany Philip Hammond. Mezi odborníky i politiky se ale názory liší.
Při úniku tajných informací do médií obvykle čelí soudnímu postihu lidé, kteří důvěrné materiály předali novinářům. Tak tomu bylo i v případě izraelské vojačky Anat Kammové, která dostala 3,5 roku vězení za předání tajných dokumentů přednímu deníku Ha'arec. Jenže teď Kammová podala žalobu o odškodné na novináře, kteří ji prý zradili a předhodili tajné službě.