„Oba utrpěli těžká zranění. Jeden utrpěl devastační zranění končetin. Druhý muž utrpěl popáleniny části hrudníku a horní končetiny,“ upřesnila pro iROZHLAS.cz mluvčí záchranné služby Mária Svobodová.
Česká armáda zpřísňuje vstup do všech svých výcvikových prostorů. Rozhodla se tak poté, co od nového roku radikálně zmenšila většinu újezdů. Dovnitř už se tak nedostane nikdo kromě vojáků, lesníků nebo zemědělců. Podle vedení armády jde o větší bezpečnost. Lidé v Prostějovičkách, kteří žijí v těsné blízkosti vojenského prostoru, rozhodnutí armády nechápou.
Desítky let spravovala Luboměř pod Strážnou armáda. Teď si malá ves na Přerovsku užívá první dny samostatnosti, z nově nabyté svobody ale místní nejásají. Neumějí si představit, jak zvládnou záležitosti spojené s chodem obce. Od chvíle, kdy vláda rozhodla, že Luboměř nebude součástí vojenského prostoru Libavá, se odstěhovalo už asi dvacet lidí.
Ministři obrany a životního prostředí slíbili pomoc při zvelebování bývalého vojenského prostoru Ralsko na Českolipsku. Liberecký kraj chce v lesích, kde do 90. let sídlila sovětská vojska, odstranit škodlivé látky z podzemních vod, zbourat ruiny budov a odstranit černé skládky. V rozpočtu mu ale chybí peníze.
V Milovicích na Nymbursku oficiálně začala soukromá firma Mladá RP bourat více než tři stovky objektů, které tam zůstaly po sovětské armádě. Areál je už přes 20 let opuštěný a postupně chátrá.
Území, kde se zastavil čas. V Milovicích, bývalé obci Mladá a na letišti Boží Dar žilo kdysi dohromady asi sto tisíc ruských vojáků a civilistů. Řadu domů, kde bydleli důstojníci pozemních vojsk s rodinami, se v 90. letech podařilo opravit a dnes v nich žijí Milovičtí. Část bývalého vojenského prostoru přesto stále vypadá, jakoby tudy prošla válka. To se má ale změnit.
27. června 1991, tedy přesně před 22 lety, opustil tehdejší Československo poslední sovětský voják. Bývalé vojenské prostory, ve kterých Sověti působili, se ale s následky jejich pobytu vypořádávají dodnes.
Čeští ornitologové jásají. Ve vojenském prostoru Libavá se po sto letech narodilo první mládě orla skalního na českém území. Je staré čtrnáct dní. Rodiče malého dravce přiletěli ze Slovenska. O návrat orlů skalních do volné přírody se snaží záchranná stanice v Bartošovicích.
Bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko na Českolipsku je od roku 1993 přístupný veřejnosti. Houbaři s košíkem se tam míjejí s lidmi, kteří les procházejí s detektorem kovů. Podle policejního pyrotechnika Josefa Pavinského si hledači kovů z bývalého vojenského prostoru neodnášejí jen sběrateli vyhledávané militárie.
Bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko na Českolipsku využívala až do odchodu v roce 1991 sovětská armáda. Krátce na to začala pyrotechnická sanace celého prostoru. Posledních 10 let ho od munice čistí pracovníci Vojenských lesů a statků. Ani po 20 letech ale nemají hotovo.
Část někdejšího vojenského prostoru v Milovicích na Nymbursku dnes obsadili hasiči. Radí se, jak si například poradit s nebezpečným a rychle se šířícím požárem lesa. Hoří ale naštěstí jenom jako.
Obnova bývalého vojenského území v Milovicích se prý komplikuje. Společnost Mladá RP, která si tento prostor od kraje pronajala na 20 let, má zřejmě problémy a uvažuje, že od dohody ustoupí. Ohrožená je i demolice 350 rozbořených budov, které v prostoru jsou.
Po několikahodinovém hledání se armádě sám přihlásil voják ztracený ve vojenském prostoru Libavá. Třicetiletý příslušník průzkumného praporu v Prostějově se ztratil včera. Pátrali po něm stovky vojáků i policie.
O zarostlé louky na bývalém vojenském cvičišti v Krnově zřejmě budou pečovat ovce. Padesátihektarový areál, kde se nachází mnoho vzácných druhů živočichů i rostlin, je z botanického hlediska nejcennější lokalitou v regionu. Tamní radnice teď chce cennou vegetaci obnovit a místo sekaček či křovinořezů plánuje najmout čtyřnohé posily.
Vojenský újezd Boletice v okrese Český Krumlov se otevírá veřejnosti. Jihočeský hejtman a ministr obrany podepsali deklaraci, která to umožní. Ministr Alexandr Vondra tak pokračuje ve snaze zmenšit rozlohu vojenských újezdů ve prospěch místních obyvatel a turistů. Ti získávají možnost navštívit kus relativně nedotčené přírody.
Turisté a cykloturisté dnes mohou obdivovat krásy nedotčené přírody a zapomenutých památek ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá. Civilistům zapovězené území zpřístupní se souhlasem armády pořadatelé akce Bílý kámen členové Auto-velo-klubu z Velké Bystřice na jediný den.
Vojenský újezd Brdy čistí od začátku dubna pyrotechnici. Hledají veškerou munici po armádě, která území desítky let užívala. Vláda na přelomu roku rozhodla, že vojenský prostor v Brdech zanikne. Dosud má veřejnost přístup na čtvrtinu území. Celé Brdy se turistům, houbařům nebo cyklistům otevřou teprve za několik let.
Policisté, hasiči i záchranáři Jihomoravského kraje nacvičovali postup pro neobvyklou situaci. Z úmyslně havarovaného autobusu utekli převážení vězni. Úkolem zúčastněných bylo ošetřit raněné a s pomocí vězeňské služby a armády pochytat uprchlíky.
Otázky budoucnosti Vojenského výcvikového prostoru Březina na Olomoucku dnes budou projednávat ministr obrany Alexandr Vondra se zástupci Jihomoravského a Olomouckého kraje. Ministr by měl představitelům krajských i obecních samospráv představit další záměry s redukcí vojenského území.
Bývalá kasárna v Mikulovicích na Jesenicku, takzvaná Muna, odhalí svá tajemství. Propojí je nová naučná stezka, která provede zájemce celým rozsáhlým areálem a seznámí je s pohnutou historií. Stezka se otevírá dnes v 10 hodin.
Vojenský újezd Boletice na jihu Čech bude menší o 12 procent. Oznámil to ministr obrany Alexandr Vondra. Z vojenského prostoru armáda vyloučí místa, kde žijí civilisté.
Vojenský výcvikový prostor Hradiště na pomezí Ústeckého a Karlovarského kraje armáda rušit nebude. Naopak s ním počítá jako s klíčovým cvičištěm, které je vhodné i pro zahraniční jednotky. Z území vojenského újezdu budou ale vyčleněny plochy, na kterých žije civilní obyvatelstvo.
O záměrech s vojenským prostorem Brdy se dnes jednalo v Trokavci na Rokycansku. Pokud armáda území opustí a vláda vojenský prostor zruší, měly by se pozemkové poměry vrátit k původnímu stavu z roku 1927. Představitelé obcí Středočeského kraje s tím ale nesouhlasí a zastávají názor, že jako většinový vlastník by měl území spravovat Středočeský kraj.