Výstava připomíná 140letou historii keramičky. „Základ výstavy tvoří především naše muzejní sbírky. Ještě jsme ji doplnili několika zápůjčkami,“ říká kurátorka Jitka Bažantová.
Každoroční výstava modelového kolejiště tady v Přerově začala v sobotu a potrvá do pondělí 17. listopadu. Poté bude k vidění ještě příští víkend v sobotu 22. a v neděli 23. listopadu.
Návštěvníci Severočeského muzea se budou moct podívat na čtyři krátké snímky z letošního festivalu. Doplní je komentovaná prohlídka výstavy fotografa Roberta Bláhy.
O tom, zda český hokejový grál získá jeden z východočeských týmů bude jasno nejpozději na konci dubna. Výstavu s podtitulem Z rybníků do ligy mistrů mohou ale hokejoví fanoušci navštívit už teď.
Vůbec poprvé je k vidění ucelený zlatý Tutanchamonův poklad i 4500 let stará sluneční loď krále Chufua. Zajímavě pojatá stavba ukazuje přes 50 tisíc exponátů ze starověkého Egypta.
„Spoustu fotografů a fotografek se věnuje zakázkové tvorbě. Určují tón lesklých magazínů, to čím nás obraznost překvapuje. Mají zakázky po celém světě,“ říká ředitelka Českého centra Radka Ondráčková.
Žáci základních škol mohou na veletrhu Vzdělání a řemeslo poznat zástupce více než sta institucí. „Nejvíc se mi líbily cestovní ruch a obchodní akademie,“ říká žákyně devátého ročníku z Ševětína.
„Tvrdé omítky, které tehdy představovaly vrchol stavební moderny, bývají dneska na určitém okraji zájmu a přitom skrývají obrovské množství řemeslného umu,“ říká organizátor výstavy David Javorský.
„Začínala jsem malinkými soškami nebo zvonečky jako dárky. Později jsem se dostala přes andílky k takovým keramickým bytostem,“ popisuje Michaela Štarková, která s hlínou pracuje doma v kuchyni.
Václav Girsa se zasloužil například o současnou podobu hradů Bezděz a Grabštejn či Müllerovy vily. Výstavu Domy s pamětí mohou lidé navštívit do 1. března příštího roku.
„Cílem zpravodajství, dokumentaristiky, je přinést realitu co nejblíž publiku. A to virtuální realita dokáže zprostředkovat opravdu dobře,“ popisuje režisér a scenárista Ondřej Moravec.
„Spolupráce s našimi etiopskými kolegy nebyla pouze o této jedinečné výstavě. Už nyní spolupracujeme na vybudování dětského muzea v Addis Abebě,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Návrhy písem tvořil Pavel Teimer ručně, pracoval v předpočítačové době. Některá jeho písma se ale mohou snadno používat dodnes, byla totiž digitalizovaná.
„K vidění jsou keramické objekty, kresby, ale rovněž výšivky,“ popisuje v podbazénové hale v Oblastní galerii Lázně v Liberci Zdena Kolečková, umělkyně a autorka výstavy s názvem Zrnko v čase.
V Salmovském paláci na pražských Hradčanech vznikla nová stálá expozice asijského umění. Jsou tam díla z Japonska, Koreje, Číny, Tibetu a jižní i jihovýchodní Asie.
To nejlepší z tvorby renesančních nizozemských malířů můžou lidé vidět v olomouckém Muzeu umění. Například erotický obraz pro císaře Rudola II, který obdivoval v Duchcově i známý Casanova.
Plánované výstavy chce nová kurátorka Domu umění v Českých Budějovicích Kristýna Hájková rozdělit do tematických okruhů a provázat je i s titulem Evropského hlavního města kultury pro rok 2028.
„Tabule v první místnosti pomocí fotografií vysvětluje, co je to archeologický experiment, a znázorňuje, v čem se liší od nějakého jiného konání“ popisuje ředitel archeoparku Radomír Tichý.
„Některé potraviny si producenti odváží, ale jen v minimální míře. Většinu poskytujeme potravinové bance nebo sociálním zařízením,“ řekla ředitelka výstaviště Flora Olomouc Eva Fuglíčková.