Záchranný program pro Kypr skončil úspěchem. Země byla před třemi lety v podobně těžké situaci jako Řecko, její banky utrpěly obrovské ztráty a hrozil jí bankrot. Výměnou za tvrdé reformy dostal Kypr pomoc od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu a i díky ní se dokázal opět postavit na vlastní nohy.
Spojené království možná nebude muset dočasně vyplácet zaměstnanecké výhody přistěhovalcům z jiných zemí Evropské unie. Předběžně se na tom dohodli předseda Evropské rady Donald Tusk s britským premiérem Davidem Cameronem. Britský sociální systém je podle Evropské komise přetížený, a Londýn tak bude moci zatáhnout za takzvanou „záchrannou brzdu“.
Předsedkyně řeckého parlamentu odložila dnešní jednání finančního výboru o novém záchranném balíku na zítřek. To by mohlo znamenat, že se o den zpozdí i hlasování parlamentu o dohodě s mezinárodními věřiteli. Šéfka parlamentu Zoi Konstantopuluová patří k radikálnějšímu křídlu rozštěpené vládní strany Syriza.
Německá kancléřka Angela Merkelová opět odmítla možnost snížení řeckých dluhů. Pokud bude vláda v Aténách plnit podmínky nového záchranného programu, je prý ochotná jednat o snížení úrokových sazeb či prodloužení splatnosti. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
Řecké banky by se mohly opět otevřít příští týden v pondělí, uvedl to řecký státní rozhlas. Poté, co minulý měsíc Evropská centrální banka (ECB) zmrazila nouzové půjčky řeckým ústavům, banky se zavřely a Řecko zavedlo přísné limity i na výběry z bankomatů. Nyní ECB oznámila, že umožní řeckým bankám úvěry opět čerpat.
Řecko požádá o nový záchranný program a eurozóna jeho žádost zítra posoudí. To je výsledek mimořádné schůzky ministrů financí států platících eurem. Řecká vláda zároveň musí doručit seznam podrobných úsporných opatření, která je ochotná výměnou za pomoc provést. Dnes Řekové navzdory očekávání takový seznam nepředložili.
Řecko podle Evropské komise odešlo minulý týden od jednání o podmínkách další půjčky v okamžiku, kdy obě strany dělily už jen minimální rozpory. Na uzavřené schůzce s vybranými europoslanci to podle serveru Politico řekl předseda komise Jean-Claude Juncker. Věřitelé se prý s Řeckem dohadovali už jen o úsporách v hodnotě 60 milionů eur.
Řecký záchranný program úderem dnešní půlnoci vyprší. Země se tak poprvé po pěti letech ocitne bez pomoci, což může postupně vést až k naprostému kolapsu řeckých bank. Vládě by tak nejspíš postupně nezbylo nic jiného než začít tisknout vlastní měnu. Řecko navíc dnes s největší pravděpodobností nesplatí v přepočtu asi 45 miliard korun, které dluží Mezinárodnímu měnovému fondu.
Ministři financí zemí eurozóny posuzují návrhy reforem nové řecké vlády. Diskutují o nich se svým řeckým kolegou Janisem Varufakisem na schůzce v Bruselu. Atény dostanou od států eurozóny další část záchranných půjček jen v případě, že budou reformy dostatečné. Řecko půjčku nutně potřebuje, jinak nejspíš ještě tento měsíc zbankrotuje.
Řecký premiér označil dohodu s eurozónou o finančním záchranném programu pro jeho zemi za úspěch. Podle něj tím padají závazky k úsporným opatřením, které dala předchozí řecká vláda. Země ale bude muset dál plnit jejich velkou část. Už v pondělí musí Athény předložit seznam nových reforem, jinak nemůžou počítat s prodloužením svého záchranného programu o čtyři měsíce. Další trvání programu přitom nutně potřebují, jinak jim hrozí bankrot a odchod z eurozóny.
Řecko zítra požádá země eurozóny o prodloužení současných záchranných půjček. Potvrdil to mluvčí řecké vlády. Atény tak reagují na ultimátum eurozóny, aby do pátku požádaly o pokračování svého záchranného programu. Podle dostupných zpráv ale chtějí prodloužit jen platnost půjček a dál odmítají jednat o prodloužení podmínek, které půjčky doprovázejí.
Řecko a ostatní země eurozóny dnes čeká zřejmě klíčové jednání o budoucnosti záchranného programu pro tuto zadluženou zemi. Politici i ekonomové se shodují, že neúspěch může přivodit řecký bankrot a odchod z eurozóny, který by mohl tvrdě dopadnout i na zbytek Evropy. Většina ministrů financí států eurozóny je ale ohledně dnešního jednání skeptická.
Řecko se s ostatními státy eurozóny nedohodlo na změně svého záchranného plánu. Krizová schůzka ministrů financí zemí platících eurem v Bruselu tak po více než šesti hodinách jednání zkrachovala. Eurozóně a Řecku už zbývá čas na kompromis pouze do pondělí. Podle expertů i politiků pak může v případě nedohody nastat chaotický řecký bankrot a nucený odchod země z eurozóny.
Státy eurozóny pravděpodobně prodlouží záchranný program pro Řecko o dva měsíce. V Bruselu se na tom dohodli ministři financí zemí s eurem. Řecko mělo program původně ukončit do konce roku, nesplnilo ale všechny požadavky mezinárodních věřitelů.
Řecko dnes neukončí svůj záchranný program od zemí eurozóny. Navzdory plánům řecké vlády se totiž Řecko nezvládlo dohodnout se zástupci takzvané trojky, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Podle původního přání Atén přitom měli úspěšné zakončení záchranného programu dnes v Bruselu potvrdit ministři financí států s eurem. Řecko tak zřejmě bude s eurozónou jednat o prodloužení záchranného programu.
Portugalsko dnes ukončilo záchranný program. Stane se tak po Irsku druhou zemí, která se po hluboké, tříleté krizi opět staví na vlastní nohy. Otázka ale je, zda ekonomické zlepšení je vidět i v životě Portugalců ne jen na statistických číslech.
Portugalsko podle eurozóny úspěšně využilo mezinárodní pomoc a zvládlo svou záchranu před bankrotem. Je tak další zemí, která se dokázala dostat z dluhové krize. V Bruselu se na tom shodli ministři financí států platících eurem. Portugalská situace je podle nich natolik dobrá, že se země může plně postavit na vlastní nohy.
Italským technikům se podařilo narovnat ztroskotanou výletní loď Costa Concordia. U pobřeží toskánského ostrova Giglio ležela od loňského ledna na boku. Manévry trvaly přes 19 hodin. Robotické kamery teď prozkoumávají zatopené prostory a pátrají po dvou dosud nenalezených obětech.
Řecku se daří plnit podmínky mezinárodního záchranného plánu, a v některých oblastech cíle dokonce překračuje. V Bruselu to po jednáních v Evropské komisi řekl řecký premiér Antonis Samaras. Podle něj je jisté, že zadlužená země zvládne nutné reformy a udrží se v eurozóně.
Kyperský parlament těsnou většinou schválil záchranný plán v hodnotě 23 miliard eur, který by měl vyvést bankrotující zemi z krize. Schválit se ho podařilo těsnou většinou hlasů. Pokud by ho poslanci odmítli, hrozil by státní bankrot.
V Aténách začíná další kolo jednání mezi vládou a takzvanou Trojkou, tedy zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Podle německých médií Řecko dostane další půjčky, i když neplní podmínky záchranného plánu. Eurozóna se totiž chce vyhnout panice, kterou by mohl vyvolat případný návrat Řecka k vlastní měně. Proto do Atén raději pošle další peníze.
Řecku chybí ve státní pokladně 30 miliard eur, tedy přes 750 miliard korun. S odvoláním na vysoce postavené diplomaty to napsal americký deník Wall Street Journal. Řecko prý může splnit podmínky svého záchranného plánu jen pokud dostane další pomoc.
Řecko chce znovu jednat o svém záchranném programu. Mírnější podmínky v rámci mezinárodní finanční pomoci požadují lídři nejsilnějších politických stran. Poukazují přitom na evropskou pomoc španělským bankám, která nebude podmíněna speciálními úsporami.
Španělská vláda plánuje záchranu třetí největší banky v zemi. Banka Bankia má ze státního rozpočtu dostat 7 až 10 miliard eur, tedy až 250 miliard korun. Oznámili to vládní činitelé, které citovala španělská média.
Další zásadní rozhovory o novém balíku Evropské unie čekají řeckého premiéra Papadimose a lídry koaličních stran. Bruselu ale musí Řekové slíbit, že přistoupí na bolestné reformy včetně propouštění státních zaměstnanců. Dnešek je pro Řeky také dnem generální stávky.
Německo a Francie by měly navrhnout konkrétní kroky k záchraně eurozóny. Takový výsledek se čeká od pařížské schůzky mezi francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Eurozóna bude mít záchrannou síť pro předlužené země. Pro státy případně ohrožené bankrotem bude k dispozici 500 miliard eur, tedy víc než 12 bilionů korun. Stálý záchranný mechanismus bude existovat od roku 2013.
