U příležitosti výročí postavení berlínské zdi vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání řadu esejí, věnovaných problému sžívání obou částí rozděleného Německa.
Po odjezdu v roce 1979 Daňu Horákovou obvinění ze spolupráce s StB dále pronásledovalo i v Západním Německu, a to o desítky let později, když měla nastoupit na pozici ministryně kultury.
Příští rok se budou konat zemské volby ve třech spolkových zemích. Mezi nimi je Sasko a Durynsko, kde se AfD těší dlouhodobé popularitě a existuje šance, že se tam AfD stane nejsilnější stranou.
Uplynulo přesně 60 let od jednoho z nejslavnějších prezidentských projevů studené války. Americký prezident Kennedy v něm tehdy řekl větu „Ich bin ein Berliner“, tedy „Jsem Berlíňan“.
Před 78 lety vraždil nacista Kurt Werner Tutter v Ploštině a Prlově. Předtím zabíjel na Slovensku, na svědomí má devadesát lidí. Nakonec dožil v Západním Německu, o jeho minulosti se nevědělo.
Únosu se věnoval i jeden z dílů propagandistického seriálu 30 případů majora Zemana. Hlavního únosce vykreslil jako narkomana. Komunisté událost zneužili k tažení proti undergroundové kultuře.
V minulém roce zachytili porýnští kriminalisté zhruba 100 kilogramů syntetické drogy. Sedmadevadesát kilogramů našly německé úřady u kurýrů, kteří zjevně přijížděli z Nizozemska.
Rote Armee Fraktion, zkráceně RAF, vyrostla z německého studentského protestního hnutí konce 60. let minulého století. Poslechněte si, jak o ní před listopadem 1989 informoval Československý rozhlas.
48:35
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Tichý se totiž dopustil nanejvýš zavrženíhodného činu: zradil socialismus, emigroval do Západního Německa. Bylo třeba ho veřejně a před celou třídou odsoudit.
Už v sobotu 9. listopadu to bude 30 let od pádu Berlínské zdi, symbolu rozdělení nejen Německa na Západ a Východ. Jsou Němci ale dnes už jedna země, nebo ne?
Pokusy podkopat se do východního Berlína někdy selhaly na prasklém vodovodním potrubí, jindy se o prozrazení postaral zrádce. I tak ale tunely prošlo na druhou 250 lidí.
Jaká byla role Karla Gotta před revolucí? Normalizaci propůjčil tvář, podle dokumentů uložených v Archivu bezpečnostních složek, do kterých iROZHLAS.cz nahlédl, se ale vymezil vůči roku 1968.
Před třiceti lety obsadily tisíce východních Němců velvyslanectví svých západních sousedů v Praze. Dožadovali se tak možnosti opustit rozpadající se východní blok a odejít na Západ.
Desku odhalili někdejší spolkový ministr Rudolf Seiters, který patřil mezi vyjednavače o osudu uprchlíků, a jeden z nich, nynější ředitel Drážďanského symfonického orchestru Markus Rindt.
O svérázné pokusy o útěk nebyla nouze. Jistý člověk se pokusil utéct schovaný mezi dobytkem v přívěsu kamionu. Jiný uprchlík se schoval do betonové roury v nákladu a svůj pach maskoval zkaženým masem.
Východoněmecký režim se roku 1989 otřásal v základech, přesto ještě pár měsíců před pádem berlínské zdi posílal lidi za útěk do vězení. Dokládá to i případ tehdy 23leté Anne Hahnové.
Před čtyřiceti lety se trojice mladíků pokusila unést autobus plný studentů a dostat se přes Pomezí u Chebu do západního Německa. Dopadlo to ale jinak. Únosci padli do léčky.
Před 26 lety se sjednotilo západní a východní Německo. Ovšem i po více než čtvrtstoletí je nová spolková republika stále rozdělená. Podle aktuální zprávy o stavu německé jednoty jsou to nyní zejména narůstající xenofobní tendence na východě země, které opět zdůrazňují hranici mezi východním a západním Německem. A jak varuje vládní zmocněnkyně Iris Gleickeová, může to mít do budoucna vážné důsledky.
Jedné z největších záhad světového fotbalu je dnes padesát let. O vítězství Angličanů na domácím mistrovství světa rozhodl kontroverzní gól Geoffa Hursta z prodloužení. Dnes už by technologické pomůcky okamžitě určily, jestli po jeho střele míč přešel čáru západoněmecké branky, nebo nepřešel. Ale 30. července 1966 rozhodovaly jen oči sovětského sudího, a tak už půl století je o čem vášnivě debatovat.
Berlínská zeď padla před 25 lety. Konec betonové stavby budou zítra v Berlíně oslavovat. Pro novou generaci Němců už ale rozdíl mezi východním a západním Německem prakticky neexistuje. Vyplývá to z průzkumu Forsa-Institutu, který se dotazoval mladých Němců mezi 16 a 29 lety.
Medaile z vrcholných sportovních akcí podpořené dopingem nevozili jen východoněmečtí sportovci. Podle studie Humboldtovy univerzity dopingový program systematicky podporovala také vláda v Bonnu. Anabolické steroidy, testosteron nebo estrogen se využívaly hlavně v 70. letech. Historie státem řízeného dopingu sahá podle studie až do roku roce 1949.
„Chtěl jsem postavit pomyslný most mezi Východem a Západem,“ tak komentoval Němec Mathias Rust svůj čin z 28. května 1987. Před 25 lety se svým čtyřmístným sportovním letadlem Cessna 172 přistál na Rudém náměstí v Moskvě. Skutečnost, že Sověti mladíka nesestřelili, tehdy všechny překvapila.
