Zemědělci letos podle údajů ministerstva zemědělství sklidili 7,086 milionu tun obilovin. Podle Agrární komory ČR je to však druhá nejhorší úroda za posledních 12 let.
Oproti loňsku je sklizeň vyšší o 5,8 procenta, tedy o 0,34 tuny na hektar. Kvalitu části úrody ovlivnily deště na přelomu července a srpna, uvedlo ministerstvo zemědělství.
Zatímco zemědělci nevidí na polích hraboše rádi, jejich letošní přemnožení naopak udělalo radost ornitologům. Dostatek potravy totiž přilákal v nezvyklém počtu vzácnou sovu, kalouse pustovku.
Stovkám českých cestovních kanceláří kvůli koronaviru chybí pojištění a hrozí jim konec. To je titulek pátečních Hospodářských novin. Deník E15 spočítal výdaje státu na poradce.
Kvůli častému překračování povolené rychlosti je na mostě u Drnholce v Jihomoravském kraji omezený provoz. Zúžením ovšem nyní neprojede zemědělská technika.
Zemědělci čekali díky ideálnímu jarnímu počasí rekordní úrodu obilí, červencové sucho ale jejich představy pokazilo. Někteří farmáři už ale dávno obilí prodali, i když ho na poli stále ještě mají.
Pod 4 tisíce korun na jižní Moravě, ve zbytku republiky spíše za 3 300 za tunu. Výkupní ceny obilí jsou i přes letošní dobrou úrodu a výnosy nízké. Obchodníci si navíc nemohou dovolit zvýšit cenu. Mnozí totiž mají na skladě ještě loňské zásoby.
Deště a bouřky zpomalily sklizeň obilovin a řepky v České republice. Žně tak nabírají oproti loňsku další zpoždění. Během prvního srpnového dne zemědělci sklidili více než čtvrtinu ploch základních obilovin a 62 procent řepky. Údaje potvrdilo ministerstvo zemědělství.
Zemědělci letos začali sklízet obilí přibližně o měsíc dřív než v jiných letech. Žně urychlilo suché a horké počasí. Byly nejrychlejší za posledních 10 let. Úroda je s minulostí srovnatelná, zrna jsou však menší.
Výjimečně teplé a suché počasí posledních týdnů nekončí a kromě vyššího rizika požárů zasáhlo i tuzemské zemědělce v době sklizní řady plodin. U některých z nich pěstitelé odhadují stamilionové ztráty. Nedostatek srážek se navíc odrazí i na stavu zemědělské půdy.
Asi čtvrtina domů v nepálské vesnici Simthalí nevydržela nedávné ničivé zemětřesení. Odklízení trosek znesnadňuje skutečnost, že mezi místními převažují zemědělci, kteří se musejí věnovat také práci na poli. Právě teď totiž v oblasti vrcholí žně. Do vesnice navíc stále neproudí elektřina.
Čeští zemědělci už sklidili skoro 90 procent řepkových polí. Pod střechou mají i polovinu obilí ze všech ploch, která letos oseli. Celkem zatím sklidili přes 605 tisíc hektarů.
Zemědělci v Královéhradeckém kraji hlásí lepší podmínky při žních než v minulých letech, pomáhá jim i přízeň počasí. Například ječmen ozimý je sklizený úplně, pšenice z 39 procent.
Symbolem vrcholícího léta jsou kombajny na polích. Potkat takový stroj na silnici ale není nic příjemného, protože může být široký i čtyři metry a váží třeba 20 tun. Ceny kombajnů šplhají přes deset milionů korun, a proto si mnozí zemědělci sklízecí mlátičky – jak se správně těmto strojům říká – půjčují.
Kombajny zmizely tento týden z polí. I přesto, že některé dny nepršelo, zemědělci sklizeň obilí pozastavili. Obilí je sice zralé, ale není dostatečně suché.
Letošní sklizeň bude v Pardubickém kraji lepší než v loňském roce. Zemědělci skoro sklidili ozimý ječmen a ze tří čtvrtin mají pod střechou také řepku. Výnosy budou s největší pravděpodobností vyšší než v předchozích dvou letech, a to u všech obilovin s výjimkou žita.
Zemědělci mají letos už sklizeno více obilí a řepky než loni touto dobou. Výnosy se podle prvních odhadů dají očekávat vyšší než v minulém roce. Obilí už rolníci sklidili třetinu a řepky 68 procent ploch.
Zemědělci na Svitavsku začnou se sklizní obilovin o dva týdny dříve než v předcházejících letech. Kombajny by mohly vjet do polí na Jevíčsku a Litomyšlsku už za týden, sklízet začnou ozimý ječmen.
Zemědělci na Pardubicku mají sklizeno. Žně sice začaly se zpožděním, díky slunečnému počasí se ale podařilo dostat obilí i řepku pod střechu včas. Ředitelka pardubické agrární komory Jarmila Vlasáková ale Českému rozhlasu řekla, že výkupní ceny jsou letos velmi nízké.
Žně jsou pro zemědělce jedním z nejnáročnějších období roku. Stále více jim pomáhají nejrůznější technické vymoženosti jako GPS nebo klimatizace a k dispozici mají i přesnější předpovědi počasí. Přesto se občas stane, že jsou na přírodu krátcí.
Letošní sklizeň obilovin i řepky může být na jižní Moravě skoro o polovinu lepší než loňská. Sklidí zde také mnohem více broskví a meruněk než vloni. Dobrá je i sklizeň dalšího ovoce. Naopak horší než vloni bude zřejmě na jihu Moravy úroda mrkve, okurek a další zeleniny. Důvodem je sucho.
Žně v níže položených oblastech Svitavska, na Litomyšlsku a Moravskotřebovsku, pomalu končí. Na Poličsku a Bystersku by měli zemědělci sklizeň obilovin ukončit do dvou týdnů.
Žně v Olomouckém kraji jsou už za polovinou, na Hané se blíží ke konci. Oproti loňsku je sklizeň mírně zpožděná a výnosy průměrné. Kvalitu pšenice navíc nepříznivě ovlivnily tropické teploty a sucho.
Žně v Moravskoslezském kraji jsou v plném proudu. Zemědělcům teď nahrává suché a teplé počasí, pod střechou už mají ječmen a aktuálně sklízejí hlavně řepku olejnou. Do polí vyjíždějí pracovat i moderní kombajny řízené počítači, jeden takový mají třeba v Pustějově v Poodří.
Na Svitavsku dnes začínají žně. Sklizeň obilovin zahajují ale jen v níže položených oblastech Litomyšlska a Moravskotřebovska. Zemědělce musí sklidit na třicet tisíc hektarů obilovin a devět tisíc hektarů řepky.
V České republice začaly žně. Letošní úroda si ale dala na čas, zemědělci na pole obvykle vyráží už koncem června. První kombajny včera vyjely i na Břeclavsku.
Letošní žně začnou téměř v obvyklém termínu. Zemědělci na Hané původně kvůli chladnému jaru předpovídali zpoždění až několik týdnů. Příznivé počasí v posledním období ale napomohlo rychlému uzrávání obilí.