Logopedové si zvykají na nový problém, děti se neumějí vyjádřit
Logopedové už neučí jen R, Ř a neodnaučují šlapání na jazyk. S přílivem počítačů - a odlivem času rodičů - děti neumějí mluvit. Dát dohromady větu je pro ně často větší problém než poskládat na počítači tu nejsložitější skládačku nebo splnit matematický úkol.
Pryč jsou časy, kdy logopedové učili děti jen R a Ř. Teď je tu nový problém. Stále více dětí se neumí vyjadřovat a dát dohromady smysluplnou větu.
Například jihlavská logopedka Kateřina Trčová má kvůli tomu několikastránkový seznam čekatelů a hromadu práce.
O tom, že logopedové musejí učit děti nejen správnou výslovnost, ale i obsah mluveného projevu, se přesvědčila Olga Štrejbarová
„Až nad hlavu. Teď jsme zavedli sešit čekatelů, kde máme číslo 335. Ti všichni čekají. Bohužel většina populace zná logopeda jako ,tdnka´. Na to r, jak se to učili kdysi. Na výslovnost. Ale my máme mnohem hlubší záběr, což není vidět. Největší problém teď je, že děti neumí sestavit větu. Více se bere důraz na tu písemnou stránku, co dovedou, ale málo na tu řeč.“
Vinu připisují odborníci hlavně televizi a počítačům. U těch tráví kvůli nedostatku času rodičů děti stále více času. Jak ti větší, co raději komunikují přes sociální sítě, než aby šli ven a setkali se, tak ty malé, které se ještě pořádně mluvit nenaučily.
„Určitě, co slýchám od rodičů tak říkají, že nemají včas. V podstatě stačí to, že když ho tam posadí, tak by měli zpětně zjistit, co se tam naučili, co si z toho vzalo. Aby vyprávěli. Vyžadovat v těch větách a dávat vzor, jak to mám říct.“
Mluvit, mluvit a mluvit. To je to jediné, co můžeme s dětmi s vadou řeči dělat.
Logopedka Trčková radí dospělým, že by neměli zapomínat to, že jsou pro děti vzor. Krátké úsečné odpovědi na zdánlivě malicherné otázky ještě nikoho vyjadřování nenaučili.
