Evropě chybí brambory, na menší sklizni se podepsalo i počasí, popisuje šéf bramborářského ústavu
Na trhu chybí brambory. Týká se to jak těch určených k jídlu, tak sadbových. Varují před tím čeští zemědělci. A průměrná cena brambor, která se už teď podle Českého statistického úřadu blíží ke 23 korunám za kilo, může dál růst. Důvody a další vývoj přiblížil v rozhovoru pro Radiožurnál ředitel Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě Jaroslav Čepl.
Brambory jen za únor zdražily o 10 procent, hlásí Český statistický úřad. V meziročním srovnání jde o nárůst dokonce o 56 procent. Průměrná cena brambor se teď pohybuje na úrovni 22,60 za kilogram.
Evropě chybí brambory, na menší sklizni se podepsalo i počasí, popisuje šéf bramborářského ústavu Jaroslav Čepl
Podle středeční nabídky v obchodech stály české konzumní brambory varný typ B 25,90 koruny. V jednom ze supermarketů je měli koupit za 25 korun a rané brambory se daly koupit za 29,90 koruny.
Obchodníci a zpracovatelé brambor říkají, že zásoby ve skladech konzumních brambor jsou prakticky vyčerpané. Znamená to, že za chvíli koupíme v českých obchodech jen brambory z dovozu?
Úplně vyčerpané asi nejsou, ale je pravda, že zásoby jsou o 30 až 40 procent nižší než loňský rok, takže i brambory z dovozu jsou problém, protože chybí v celé Evropě. Průběh počasí se podepsal na snížení sklizně, vyjma Francie snad u všech zemí, zejména u Německa, ze kterého dovážíme nejvíce.
2:51
Brambory jsou nejdražší za posledních pět let. Za vyšší ceny může hlavně loňské sucho
Číst článek
Můžeme už jen čekat na naše velmi rané brambory nebo na brambory nové, které se už teď v obchodní síti objevují.
Jak se může cena brambor vyvíjet dál, dá se to odhadnout?
Máme konec března, v dubnu a začátkem května budou dobíhat naše zásoby. Na trhu se objevily už i brambory nové, to jsou brambory v této době dovážené z Egypta. Ale za chvíli to bude Španělsko, Řecko, Itálie, Izrael. A koncem května se už můžeme těšit na ty naše brambory velmi rané od tradičních dodavatelů z Polabí a Jižní Moravy.
Suché a horké počasí, které stálo i za loňskou neúrodou, je čím dál častější. Vyvíjíte u vás v ústavu nějakou metodu, která umožní brambory pěstovat i v takových podmínkách?
Nabízejí se dva faktory, kterým se věnovat. Jednak je to výběr odrůdy nebo dlouhodobé šlechtění na suchovzdornost. A přímým faktorem je aplikace závlah na Vysočině. Není to samozřejmě ten typ závlah, který známe z Polabí a Jižní Moravy – rozstřikem z řek, ale v našem případě jde o kapkovou závlahu s nízkou spotřebou vody ze zdrojů jako vrtů, nádrží, z povrchových zdrojů vody. Myslím, že to je určitá cesta k tomu, abychom eliminovali dopady vysokých teplot.
