Akcionáři Evropské investiční banky jsou členské státy Evropské unie. Loni do obranných projektů banka investovala rekordní miliardu eur (asi 25 miliard korun). Pro letošní rok očekává španělská prezidentka banky Nadia Calvinová nejméně dvojnásobnou částku.

Banka se dříve obávala, že investice do zbrojařských projektů poškodí její vysoký rating AAA jakožto velmi spolehlivé úvěrové instituce. Obavy souvisely mimo jiné s nařízeními a směrnicemi Evropské unie o udržitelnosti.

Obranná politika EU se však ve světle pokračující ruské války na Ukrajině a menší předvídatelnosti současné americké administrativy Donalda Trumpa mění.

Součástí změny politiky Evropské investiční banky je podle webu Euractiv zařazení bezpečnosti a obrany do kategorie financování veřejného zájmu, kam nyní patří třeba udržitelnost nebo kohezní politika, tedy různé cesty ke zlepšování kvality života obyvatel.

Banka už v roce 2023 pravidla ohledně bezpečnostních investic rozvolnila, když začala financovat čistě vojenské projekty za podmínky, že jsou „nesmrtícího“ charakteru. Veškeré investice do té doby musely mít aspoň 50procentní civilní využití – například drony, které najdou použití v armádě, ale také v zemědělství.

20 bilionů na obranu

Zpráva z Evropské investiční banky přichází jen několik dní poté, co Evropská komise představila dlouho očekávánou obrannou politiku, takzvanou bílou knihu, která počítá s obrodou evropské obrany do roku 2030 především kvůli hrozbě další ruské expanze západním směrem.

Právě větší zapojení evropské banky do financování obranných projektů je jedním ze tří hlavních návrhů Komise.

Dalším je takzvaný projekt SAFE, v rámci něhož Evropská unie získá až 150 miliard eur (asi 3,75 bilionu korun) na kapitálových trzích. Členské státy se budou díky tomu moci hlásit o úvěry na investice do obranyschopnosti.

Unijní země se předem dohodly na sedmi odvětvích obrany, která budou naplňovat kritéria pro půjčku.

Například Česko a Polsko se budou moci společně domluvit na nákupu dělostřelecké munice a požádat Evropskou komisi o úvěr. Pak bude zcela na nich, na jakém dalším postupu se domluví mezi sebou.

„Jestli třeba Česko nakoupí munici od Polska a uskladní ji u sebe, nebo to bude společný nákup obou zemí třeba z Jižní Koreje,“ popsal v pátek novinářům zástupce Evropské komise, který si nepřál být jmenován.

Jižní Korea, stejně jako třeba Japonsko nebo Norsko a Albánie, patří mezi země, které sice nejsou členy EU, ale díky smlouvám o obranné spolupráci se do projektu SAFE mohou zapojit také, ačkoliv úvěry si moci brát nebudou.

Nástroj rovněž počítá s upřednostňováním evropských společností – minimálně 65 procent všech komponentů produktů, na které si země budou brát úvěr, musí mít evropský původ. „Samozřejmě nikdo není natolik naivní, aby nevěděl, že navzdory tomu jsou věci, které v Evropě prostě nevyrábíme, proto ta hranice byla stanovená na 65 procent,“ uvedl zástupce Evropské komise.

Zvýhodnění evropských společností je vítězstvím pro Francii, jejíž zbrojařské společnosti patří mezi největší producenty v Evropě, soudí server Politico.

Vojtěch Dvořáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít