Dvě třetiny českých firem by legalizovaly švarcsystém
Dvě třetiny českých podniků nesouhlasí s politikou státu postihovat nelegální zaměstnávání na živnostenský list, tedy takzvaný švarcsystém. Devět podniků z deseti odmítá výši sankčních pokut i jejich široké rozpětí, které se pohybuje od čtvrt milionu do deseti milionů korun. Vyplývá to z průzkumu advokátních kanceláří Ambruz & Dark/Deloitte Legal, které oslovily manažery více než stovky společností.
„Zaměřili jsme se na to, jak podnikatelská veřejnost vnímá problém takzvaného švarcsystému a toho, že od začátku roku je švarcsystém opět nelegální a hrozí za něj jak firmám, tak samotným fyzickým osobám postih,“ uvádí jeden z autorů průzkumu advokát Jan Procházka.
O unikátním průzkumu, který se týkal švyrcsystému, mluvil na Radiožurnálu jeden z autorů průzkumu advokát Jan Procházka
Podle výsledků průzkumu se ředitelé firem obávají, že by postihování švarcsystému a nelegálního zaměstnávání na živnostenský list mohlo vést k růstu nezaměstnanosti. Devět z deseti podniků pak odmítá výši pokut.
Švarcsystém je ekonomická činnost, ve kterém podnikatelé přímo nezaměstnávají lidi, kteří pro ně pracují. Ti vystupují v tomto systému jako samostatní podnikatelé, kteří svoji práci fakturují. Za tyto lidi potom zaměstnavatelé nemusí platit sociální pojištění, netýká se jich zákoník práce a daňové zatížení je obecně menší. Poprvé tento systém využívání pracovní síly použil v roce 1990 podnikatel Miroslav Švarc z Benešova
„Má to pro podnikání význam a určitě by usnadnilo život, pokud by tato forma spolupráce s dodavateli byla legální a nemusela se převádět třeba do pracovních poměrů nebo se nemusela všelijak maskovat, případně nebyla postihována,“ říká Jan Procházka.
„Většina firem se také vyslovila pro to, aby nebyly zvyšovány paušály osob samostatně výdělečně činných,“ dodává advokát.
Členka představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková poukázala na to, že mnohem horší než švarcsystém je nezaměstnanost, kdy stát musí vynakládat prostředky na podporu lidí, kteří by mohli pracovat.
„Na druhou stranu skutečně kvalitní zaměstnance si každý zaměstnavatel rád pojistí pracovní smlouvou a rozhodně nemá potřebu švarcsystém využívat,“ tvrdí Břečková.
Odbory tvrdí, že kvůli švarcsystému přichází stát o velké příjmy. Předseda odborového svazu KOVO Josefa Středula také poukázal na to, že zaměstnávání lidí na vlastní živnost vytlačuje klasický zaměstnanecký poměr.
O takzvaném švarcsystému diskutovali ve večerních Ozvěnách dne členka představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková a předseda odborového svazu KOVO Josef Středula
„Často je to tak, že jsou i klasičtí zaměstnanci vehnáni do tohoto systému, kdy jim zaměstnavatel řekne: Máte dvě možnosti, buď budete osoba samostatně výdělečně činná, nebo přijdete o zaměstnání,“ řekl Středula a zdůraznil, že proti systému OSVČ jako takovému odbory nejsou.
„Pokud se ale začne vytlačovat klasický zaměstnanecký poměr prostřednictvím tohoto velmi zvláštního systému, tak důsledky budou pro všechny špatné.“
Od začátku roku 2012, kdy vstoupila v platnost novela zákoníku práce, je švarcsystém nelegální. Jakmile jsou na práci znaky závislé práce, měl by na tuto práci být uzavřen pracovní poměr.
Znaky závislé práce jsou v zákoně čtyři. Považuje se za ní osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele podle nějakých jeho pokynů, jeho jménem a tím tedy i na jeho zodpovědnost, na jím určeném pracovišti. Zaměstnanec je přitom podřízený zaměstnavateli a za dovedenou práci dostane nějakou odměnu, tedy plat. Pokud jsou tyto čtyři podmínky splněné, pak by měl být tento člověk zaměstnancem dané společnosti.
