Nikdo není s cly 15 procent úplně spokojen. Ale hrozil nám i dvojnásobek, říká Müller z ministerstva
Evropské unii se podařilo vyhnout hrozbě třicetiprocentních tarifů. S Donaldem Trumpem se nakonec Unie dohodla na 15 procentech. „Ladí se detaily v odvětvích, u kterých bude shoda, že jsou strategické a kde by cla měla být výrazně nižší. Stejně tak je z pohledu Unie ještě otevřená otázka oceli,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus David Müller, vrchní ředitel sekce Evropské unie a zahraničního obchodu na ministerstvu průmyslu a obchodu.
Má nějaký význam i pro Česko, že Spojené státy budou vybírat cla za týden a ne už od tohoto pátku?
Význam to určitě má. Ale co je pro nás jako Českou republiku a Evropskou unii důležité, je především výše cel, jaká se bude vybírat.
Jakým způsobem dopadnou na Česko americká cla? Poslechněte si rozhovory se zahraničním zpravodajem v USA Pavlem Novákem a s ekonomy Davidem Müllerem a Miroslavem Zámečníkem
Jak víte, to, co se bude týkat Evropské unie, je clo na úrovni 15 procent. Zatímco ještě před oznámením dohody minulý týden v neděli to vypadalo, že clo by mohlo dosáhnout až dvojnásobku, tedy výše 30 procent.
Ale některé věci ještě nejsou dořešené. Co se tedy bude dít dál? Ve kterých oblastech jsou ještě dveře otevřené debatě?
Věřím, že dveře k debatě jsou otevřené ve spoustě oblastí. A máte pravdu, že některé detaily z avizované dohody nejsou ještě zřejmé. Dohoda má několik segmentů, tím hlavním je všeobecná úroveň cel, která je na úrovni 15 procent.
Ale zároveň se ladí detaily v odvětvích, u kterých bude shoda, že jsou strategické a kde by cla měla být výrazně nižší. Stejně tak z pohledu Evropské unie je ještě otevřená otázka například oceli, kde to celní zatížení zatím zůstává vyšší.
Vede se jednání o tom, zda by bylo možné nastavit systém kvót, který už zde historicky fungoval a který pro účelný objem evropského exportu poskytoval výhodnější podmínky.
22:52
Patnáctiprocentní cla jsou ‚nevýhra,‘ uznává Nerudová. ‚Británie má nižší sazbu,‘ poukazuje Havlíček
Číst článek
„Dohoda z principu“
Má dohoda vůbec právní platnost, když ji ještě neschválily oficiální orgány? A kdo takovou dohodu schvaluje? Rada Evropské unie, Evropský parlament?
To, co je v této chvíli na stole a co bylo domluveno v neděli, je takzvaná dohoda z principu, která nechává, jak se zdá, v této chvíli na obou stranách Atlantiku, aby si to, k čemu se v dohodě zaváží, schválily způsoby, které jsou adekvátní.
To znamená, že ve Spojených státech to vypadá v té chvíli na exekutivní příkaz amerického prezidenta, který se diskutoval v noci na pátek.
Zatímco na evropské straně to bude trochu komplexnější schvalovací proces, který se bude určovat pravděpodobně podle jednotlivých součástí dohody jako takové a toho, jak budou postupně naskakovat jednotlivé elementy.
Nemůže dotažení dohody narazit na bariéry v jednotlivých členských státech?
Postoj jednotlivých členských států se samozřejmě liší. Myslím, že je celkem zjevné, že nikdo není s dohodou úplně spokojen, protože 15 procent je více, než historicky evropští exportéři platili, a to výrazně.
Nejsem s výsledkem spokojený. Americká cla německé hospodářství značně poškodí, řekl Merz
Číst článek
Na druhou stranu je otázka, jestli to, čeho bylo dosaženo, má smysl porovnávat se situací třeba z loňského roku. Anebo jestli se máme dívat na to, jaké varianty hrozily od pátku 1. srpna v případě, že by cel dosaženo nebylo. Jaké varianty by byly na stole v případě, že by se situace při vyjednáváních na obou stranách zhoršila.
Tomu rozumím, ale mě zajímají ta slabá místa, kde dohoda může v Evropě narazit.
Myslím, že kromě toho, že klíčová výše cla je pro některé exportéry problém, a pro některé určitě výrazný, tak si nemyslím, že by tam měl být nějaký konkrétní bod nebo sektor. Problémem je samozřejmě ocelářství, kde jsou cla vyšší. Ale věřím, že tam jednání budou ještě pokračovat.
A kde se může zadrhnout během schvalování, řekněme, ratifikace dohody?
Dohoda jako taková se ratifikovat, jak to zatím vypadá, nebude. Protože to, co bylo dojednáno, vypadá, že by mělo být především v působnosti Evropské unie.
Pokud se to někde zadrhne, tak to zadrhnutí by podle mého názoru muselo nastat kvůli tomu, že nějaký členský stát nebo skupina členský států by měly zásadní problém z patnáctiprocentní vyšší tarifu.
Poslechněte si rozhovory se zahraničním zpravodajem v USA Pavlem Novákem a s ekonomy Davidem Müllerem a Miroslavem Zámečníkem ze záznamu v úvodu článku.
