Finanční krize se ze Spojených států přesouvá do Evropy
Problémy bank, způsobené globální finanční krizí, se přesouvají ze Spojených států do Evropy. Země Beneluxu se dohodly na záchraně problémové belgicko-nizozemské banky Fortis. Dostane finanční injekci přes 11 miliard eur. Za to získají vlády Belgie, Lucemburska a Nizozemska 49% podíl v národních centrálách banky v těchto zemích. Británie zase zestátní problémovou hypoteční banku Bradford & Bingley. Českých bank by se krize podle viceguvernéra ČNB Miroslava Singra dotknout neměla.
Potom, co padla možnost prodat belgicko-nizozemskou banku Fortis jiné zahraniční finanční skupině, rozhodly se vlády zemí Beneluxu převzít kontrolu nad tímto bankovním domem. Je tak jednou z prvních obětí dopadu americké finanční krize v Evropě.
Belgický premiér Yves Leterme oznámil, že jeho vláda investuje do Fortisu 4,7 miliardy eur a výměnou za to dostane skoro poloviční podíl na majetku belgické části banky. Nizozemská vláda zaplatí 4 miliardy za stejný podíl v holandském Fortisu a vláda Lucemburska dá 2 a půl miliardy eur za kontrolu nad svou částí banky.
Ve své funkci okamžitě skončil předseda dozorčí rady centrály Fortisu. Vlády vymění vedení v národních ústředích banky a dosadí tam své lidi. Akcie banky Fortis ztratily jen za poslední rok 80% své hodnoty. Fortis je největší bankou v Belgii. Své účty tam má přes jeden a půl milionu domácností.
Britská vláda dnes potvrdila, že zestátní bývalou hypotéční záložnu, banku Bradford & Bingley. Část jejích operací ale kupuje španělská banka Santander. Banka je po Northern Rock druhým britským finančním ústavem, který letos přešel pod kontrolu státu.
Na základě dohody mezi britskou vládou a vedením banky Bradford & Bingley vláda přejímá kontrolu nad hypotékami a úvěry banky v hodnotě 50 miliard liber, což je 63 miliard eur. Akcie banky byly suspendovány. Španělská banka Santander, která už vlastní britskou banku a rovněž bývalou hypotéční záložnu Abbey, kupuje depozitní oddělení operací Bradford & Bingley společně se sítí jejích poboček.
Zpravodaj BBC poznamenává, že Bradford & Bingley je nejnovější oběť krize britského finančního sektoru. Ministerstvo financí v prohlášení uvádí, že banka se ocitla pod sílícím tlakem v době, kdy investoři a věřitelé ztratili důvěru v její schopnost pokračovat jako nezávislá instituce.
Záchranné programy evropských vlád pro problémové finanční instituce zkontroluje Evropská komise. Přezkoumá, jestli nejde o nedovolenou pomoc státu, která by narušovala konkurenční prostředí.
Singer: Tuzemských bank by se krize dotknout neměla
Českých bank, přestože mají většinou zahraničního vlastníka, by se krize dotknout neměla, řekl Radiožurnálu viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. "Nezdá se, že by to mělo hrozit. My situaci sledujeme, samozřejmě nemáme prst na každém investičním rozhodnutí bank, ale podle poznatků, které máme, by ty vlivy na české banky, takové ty prvořádové, nějakým přímým přenosem přes finanční soustavu, měly být minimální. Ta propojenost není veliká."
Akciové trhy se dnes v reakci na problémy evropských bank opět propadly. Pražská burza dnes oslabila o víc než 5 procent. V čele propadů stály akcie těžařské společnosti NWR, které ztratily 15% své ceny. Nedařilo se také akciím bank. Akcie Komerční banky i Erste bank oslabily o 6%. Mírně posílily pouze cenné papíry mediální společnosti CME.
Američtí kongresmani se mezitím dohodli na podobě záchranného plánu pro banky. Do amerického finančního systému chtějí napustit 700 miliard dolarů. O nové legislativě se má hlasovat už dnes.
Problémy finančních institucí byly i tématem Ranního interview Radiožurnálu s Janem Burešem, hlavním ekonomem Poštovní spořitelny.
Poslední vývoj na finančních trzích jsme podrobně rozebírali také v pondělním Radiofóru.
