Italové se bojí šíření nákazy vysokých výnosů dluhopisů ve Španělsku
Italská ekonomika se bojí šíření nákazy vysokých výnosů dluhopisů ve Španělsku. O víkendu to prohlásil italský premiér Mario Monti. Podle něj Španělé zatím nedělají dost proto, aby snížili deficit veřejných financí. To podle něj může Itálii vrátit o několik měsíců zpět. Před reformy, které byly učiněny.
Itálie a italská ekonomika by mohly doplatit na to, že Španělé nesnižují rozpočtový schodek podle plánu, i podle šéfa konzultingu společnosti Deloitte Luďka Nidermayera:
„Mentalita finančních trhů je taková, že když identifikují nějaký zdroj rizika, což do určité míry nyní splňuje španělská ekonomika, tak se od něho nakazí ti ostatní. Což se v tomto případě týká řady zemí Evropské unie. Maria Montiho a jeho vládu, která se snaží problém co nejrychleji a nejlépe řešit, asi děsí představa, že jejich domácí pokrok bude zhatěn těmi faktory, které přicházejí z vnějšku.“
„Italská ekonomika sice netrpí žádnými obrovskými deficity, ale má velké problémy s ekonomickým růstem. To je notorická choroba italské ekonomiky. Zatímco španělská ekonomika před krizí velmi rychle rostla, také zásluhou vývoje ve stavebnictví. Ve stavebnictví ale došlo k obrovské krizi, která také postihla finanční sektor. A nyní španělská ekonomika, která má dluh zhruba na úrovni italského, trpí obrovskou nezaměstnaností, velkými sociálními tlaky a vykazuje jeden z nejvyšších deficitů státního rozpočtu mezi rozvinutými zeměmi,“ pokračuje Niedermayer.
O tématu na Rádiu Česko mluvil Luděk Niedermaye, bývalý viceguvernér České národní banky, dnes ředitel konzultingu Delloite
Pro letošní rok zvýšilo Španělsko plán rozpočtového deficitu na 5,3 procenta hrubého domácího produktu. Evropská unie přitom původně taková čísla vůbec nepřipouštěla. Podle Niedermayer nicméně ve Španělsku nehrozí stejná situace jako v Řecku.
„To, co se odehrálo ve Španělsku, je taková ta typická historka, která se v evropských zemích odehrává při změně vlád a trhy ji již nechtějí tolerovat. Nastoupila tam nová vláda, která konstatovala, že situace je mnohem horší a že namísto cíle 4,4 procenta pro letošní deficit to bude 5,8 procenta. To je obrovská změna, která následuje po nesplnění rozpočtového cíle pro minulý rok. Není divu, že finanční trhy na to reagovaly velmi negativně. V Bruselu došlo k jednání a narodilo se číslo, které není těch Španěly požadovaných 5,8, ale 5,3. Ale je to stále výrazně horší, než jaký byl původní cíl,“ vysvětluje Niedermayer a dodává:
„Finanční trhy prostě nyní neočekávají, že politici budou hrát kolem fiskální konsolidace nějaké tanečky, hrát si s čísly a slibovat a nedodržovat. I když na druhé straně je třeba říci, že situace španělské ekonomiky je opravdu taková, že jistá racionalita v tom netlačit příliš silně na pilu té fiskální konsolidace by tam byla, kdyby právě nehrozilo riziko nákazy a zvýšení úroků z dluhu.“
I když Mario Monti kritizuje Španělsko, jeho vlastní reforma veřejných financí nemá mnoho šancí projít přes vládu. Snaha snížit deficit o 33 miliard eur se nelíbí ani odborům ani levici.
