Krize je spíš o přežranosti lidí, říká farmářka z řeckého Korfu
Řekové se snaží bojovat s ekonomickou krizí různě. Řada lidí demonstruje a protestuje proti snižování platů a propouštění, jiní se naopak rozhodli postarat se o sebe sami. Jako třeba neteř světoznámého mořeplavce Richarda Konkolského Eva Priftiová, která začala farmařit.
Možná rodinné geny a láska k moři byly příčinou, proč se Eva Priftiová dostala na ostrov Korfu. Usadila se v domečku svého řeckého muže, v malé vesničce pod nejvyšší horou ostrova, kde hospodaří na své malé farmě.
„Bylo to rozhodnutí ze dne na den, protože jsem nevěděla, co bych dělala v zimě. Když skončí letní sezona, začne velký útlum, všechno se pozavírá, všude se dají na okna a vitríny noviny a čeká se do příští sezony,“ popsala, jak to v Řecku chodí.
Napadlo ji, že by mohla sbírat olivy na kvalitní olej.
„Seřezali jsme stoleté olivové stromy a začala jsem sbírat olivy a lisovat svůj první olej. Je to zázrak, když najednou vyteče tak krásný zelenožlutý mok. Začala jsem pak farmařit, pořídila jsem si králíky, slepice, ovci, kozu, kozla, měli jsme mladé, a tak se nám to rozrůstá,“ popsala.
Díky tomu mají domácí olivový olej, mléko, sýr či vajíčka. „A abychom se mohli v zimě zahřát, máme vinnou révu a děláme si svoje výborné víno,“ podotkla.
Priftisovi jsou tedy, jak se zdá, víceméně soběstační. Dřeva mají dostatek ze seřezaných olivovníků a nějaké peníze také vydělá Evin manžel jako soukromý kovář. Eva pak v létě pracuje s českými turisty jako delegátka.
„Miluju české lidi, ráda si s nimi vykládám a navíc jsou to moji skvělí zákazníci. Každý z nich odsud odjede aspoň s jedním litrem mého olivového oleje,“ podotkla.
Na krizi má svérázný názor.
„Já myslím, že krize není ani o tom, že by si člověk neměl co vzít do pusy, je to spíš o přežranosti lidí. Člověk k životu nepotřebuje tolik. Nepotřebuje nejlepší auta, hadry a nejdražší boty, život je o něčem jiném. Není nic krásnějšího, než přijít domů a natrhat si mandarinky a citrony ze stromu,“ říká farmářka.
A stejný názor je možné slyšet i od místních ostrovanů. Zdá se tedy, že ona zlá a nikdy nekončící krize má i své dobré stránky.
