Metropolitní spořitelní družstvo přišlo o licenci. Největší kampeličce hrozí likvidace
V Česku je v ohrožení další družstevní záložna. O licenci přišlo podle deníku Právo Metropolitní spořitelní družstvo, které je největší záložnou na českém trhu. Není to ojedinělý případ za poslední roky, například loni na jaře přišlo o povolení k podnikání úvěrové družstvo Unibon.
Oprávnění podnikat odebrala Metropolitnímu spořitelnímu družstvu Česká národní banka (ČNB). Podle informací deníku Právo národní bance vadila zejména neobezřetnost při poskytování úvěrů.
Banka dále poukázala na pochybení, která mohou souviset s podezřením policie, že se Metropolitní spořitelní družstvo podílelo na údajném vyvádění peněz do zahraničí. Policie však zatím podezření neprokázala.
Informace o odebrání licence největší kampeličce v Česku přinesl redaktor Jan Beneš
Obecná pravidla pro podnikání družstevních záložen se vztahují na jakékoli firmy, které pracují na finančním trhu. Českou národní banku hlavně zajímá, jestli firma dlouhodobě nemá nejrůznější nedostatky v podnikání. A až poté přicházejí tresty nebo varování.
„Ve správním řízení lze pak uložit opatření k nápravě nebo nějaké sankční rozhodnutí – pokutu, případně odejmutí licence, což je jakoby největší postih ze strany České národní banky,“ vysvětluje mluvčí ČNB Tomáš Zimmermann.
Letos zatím ČNB žádnou další licenci neodebrala. Třeba v roce 2010 však pozbyly licenci úvěrní družstvo PDW Praha a Vojenská záložna a loni přišlo o povolení k podnikání úvěrové a spořitelní družstvo Unibon. Podle portálu Peníze.cz skončila firma ve třetím čtvrtletí 2011 se ztrátou přes 6,5 milionu korun. Téměř polovina úvěrů, které kampelička poskytla, byla nesplácená více než 90 dní. To je podle odborníků ten největší problém, jaký mohou tyto společnosti mít.
Výhodnější úrok, větší rizika
Družstevní záložny jsou pro klienty zajímavé, protože jim oproti klasickým bankám nabízejí průměrně vyšší výnos na vkladech. Například průměrný úrok na klientských vkladech loni u družstevních záložen přesáhl sedm procent. U bank byl zhruba pět procent.
V době, kdy se úrokové sazby drží na velmi nízké úrovni, se do hledáčku klientů, kteří chtějí výhodně zúročit své vklady, dostávají právě družstevní záložny.
„Možná k tomu přispívá i to, že obezřetnost lidí od doby finanční krize postupně klesá. V této souvislosti by bylo dobré si připomenout, že segment družstevních záložen na tom není z pohledu kapitálové vybavenosti nebo výše nesplácených úvěrů tak dobře jako banky. Navíc mezi jednotlivými družstevními záložnami existují poměrně velké rozdíly,“ podotýká analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Odlišnost je podle odborníků například v tom, že podíl takzvaných špatných úvěrů na celkových úvěrech je u některých záložen vyšší než u bank.
To je také jeden z důvodů, proč ČNB označila sektor družstevních záložen za rizikový. Podíl úvěrů, které klienti dlouhodobě nesplácejí, přesáhl podle národní banky u záložen ke konci prvního letošního čtvrtletí 13 procent. To znamená, že kdyby se klienti dostali do potíží se splácením, mohlo by to stabilitu záložen ohrozit. Mimo jiné proto mají kampeličky oproti bankám rizikovější profil.
Taková situace může podle odborníků snadno nastat ve chvíli, kdy by vypukla rozsáhlá finanční krize. Proto Česká národní banka už teď vysílá varovné signály.
Pro klienta ať už banky nebo kampeličky platí, že by si měl zjistit co nejvíce informací o záložně nebo bance, do které si ukládá peníze. Měl by třeba vědět, jestli společnosti není ve ztrátě. Užitečné informace může najít i na webových stránkách České národní banky.
